24.1.2020 | Svátek má Milena


PRÁVO: Neklidný soudní advent

25.12.2019

Ohlížeje se za posledními dvěma bloky hlavního líčení ve „velké daňové kauze“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol., uvědomuji si, jak obtížné je předvídat budoucí vývoj dění v soudní síni. Vše nasvědčovalo tomu, že posledních šest soudních dní před obligátní dvouměsíční „procesní přestávkou“ uplyne nevzrušeně, zaplněno přehráváním odposlechů telekomunikačního provozu a možná občas výslechem nevýznamného svědka (pokud se dostaví).

Téměř to tak dopadlo, ale přece jen ne tak docela. V naprostém klidu proběhlo hlavní líčení dne 2. prosince 2019, využité k přehrávání odposlechů. Stejně pohodově proběhlo hlavní líčení dne 3. prosince 2019. Avšak ve středu 4. prosince 2019 „vybuchla bomba“! Účastníci řízení nebyli vpuštěni do budovy, protože vedení soudu obdrželo varování, že se v budově nachází bomba. Hlavní líčení proto odpadlo. Od 2.června 2014 navštěvuji budovu Krajského soudu v Brně velmi často, ale „bombový poplach“ jsem zažil poprvé.

Zdálo se, že hlavní líčení dne 9.prosince 2019 bude mít opět pokojný průběh. Neobvyklá byla pouze přítomnost obž. Radka Deutche a Radovana Chaloupky, kteří se obvykle jednání nezúčastňují, spoléhajíce se na své obhájce. Předseda senátu si v úvodu ověřil, zda obž. Radek Deutch dostává řádně protokoly z hlavního líčení a jiné písemnosti a dožadoval se stanoviska, zda má další návrhy na doplnění dokazování, popř. zda chce přečíst některé listiny nebo přehrát některé odposlechy, jimiž se v jeho nepřítomnosti soud zabýval. Uspokojen jeho vyjádřením, že nemá žádné požadavky, jej opět posadil. Po krátké přestávce v jednání se pak soud vrátil k přehrávání odposlechů. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se v dalším průběhu mělo dít něco nepříjemného.

Od přehrávání odposlechů ale soud po krátké přestávce přešel k „cvičení“ s obž. Radovanem Chaloupkou. Předseda senátu mu sdělil, že byl z vazby propuštěn s předpokladem, že bude plnit určité povinnosti, k nimž se zavázal. Soud ale dne 2.prosince 2019 obdržel zprávu probační úřednice, že své sliby neplní. Navrhla proto, aby soud rozhodnutí o propuštění z vazby zrušil. Soudce panu obžalovanému přečetl jeho slib a pokračoval citací trestního příkazu, jímž byl odsouzen za neplacení výživného.

Po tomto úvodu a řádném poučení Aleš Novotný podrobil obž. Radovana Chaloupku výslechu k objasnění důvodů neplnění podmínek propuštění z vazby i k neplacení výživného. Pan obžalovaný se snažil své jednání obhájit. Předseda senátu mu pak vysvětlil, že senát bude muset rozhodnout, zda jej ponechá na svobodě a dal mu příležitost k vyjádření. Pan obžalovaný ji nevyužil. Senát, státní zástupce ani obhájce neměli na pana obžalovaného otázky. Následovalo ověření jeho osobních údajů a životních podmínek. Soudce znova nabídl panu obžalovanému možnost vyjádření. Následovala porada s obhájcem, po které pan obžalovaný pronesl pár slov. Předseda senátu pak nařídil přestávku na poradu senátu.

Po přestávce se obhájce začal hlásit o právo na vyjádření, ale předseda jej odmítl s odkazem na to, že vyhlašuje usnesení. Když se obhájce nechtěl vzdát, nakonec mu pohrozil vyvedením ze soudní síně a posléze vyhlásil usnesení, jímž senát vzal obž. Radovana Chaloupku do vazby. Usnesení stručně odůvodnil : pan obžalovaný neplnil podmínky propuštění z vazby, návštěvy probační úřednice nahrazoval výmluvami, nevedl řádný život, přenáší odpovědnost za své jednání vždy na někoho druhého. Aleš Novotný využil usnesení i jako výstrahu všem ostatním obžalovaným.

Následovalo poučení o opravném prostředku. Státní zástupce se vzdal práva stížnosti. Předseda senátu poskytl panu obžalovanému možnost poradit se s obhájcem. Po ní obhájce Stanislav Bruncko oznámil, že si pan obžalovaný ponechává lhůtu pro vyjádření. Navrhl pak soudu, aby nahradil vazbu písemným slibem obžalovaného nebo případně peněžitou zárukou ve výši 50 tis. Kč a pokusil se písemný slib krátkou cestou založit do spisu. Soudce jej odmítl s tím, že jde o úkony, jež by byly na místě v jednání, které předcházelo rozhodnutí senátu. Vysvětlil, že obhájcův návrh by mohl případně vyložit jako žádost o propuštění Radovana Chaloupky z vazby, která je ale nepřípustná, protože usnesení o uvalení vazby dosud nenabylo právní moc. Do jednání pak vstoupil s námitkou podjatosti soudce vůči obž. Radovanu Chaloupkovi Michal Pokorný, obhájce obž.SAZ. Důkaz podjatosti spatřoval v tom, že soudce odmítl od obhájce převzít písemnou nabídku slibu pana obžalovaného a také ve způsobu, jakým toto učinil. Obhájce Stanislav Bruncko se k jeho návrhu připojil. Předseda senátu se vyjádřil, že senát rozhodne o námitce podjatosti obvyklým způsobem a současně připraví předání pana obžalovaného Radovana Chaloupky do vazby. Informoval se pak, kdo má být informován o uvalení vazby a zda má pan obžalovaný zdravotní problémy. Pak nařídil přestávku k poradě senátu o námitce podjatosti s tím, že všichni mimo obž. Radovana Chaloupky opustí síň. Žádost obhájce o poradu s obžalovaným zamítl s tím, že jednání bylo přerušeno. Když se pak obhájce navíc pokusil vrátit panu obžalovanému jeho mobilní telefon, vysloužil si příkaz „ven!“ Přivolaní policisté nasadili panu obžalovanému pouta a odvedli jej do vazby.

Přechod od „odposlechové selanky“ k odvedení pana obžalovaného do vazby byl hodně drsný zvláště vzhledem k tomu, že se vše odehrálo v adventním čase.

Jak se dalo očekávat, po přestávce předseda senátu vyhlásil usnesení, jímž se prohlásil za nepodjatého. V této souvislosti rozebral procesní postup obhájce v tom smyslu, že jeho kroky byly vadné, takže jejich odmítnutí nemůže být hodnoceno jako projev podjatosti. Samozřejmě strany řízení poučil o možnosti podání stížnosti. Státní zástupce se práva stížnosti vzdal, oba navrhovatelé podali stížnost na místě. Stanislav Bruncko současně oznámil, že jeho klient nesouhlasí s tím, aby jednání probíhalo v jeho nepřítomnosti. V odůvodnění stížnosti rozšířil námitku podjatosti i na svou osobu. Předseda senátu pak vyhlásil další usnesení, jímž předal obhájce Stanislava Bruncko k projednání orgánem České advokátní komory za to, že v době, kdyby bylo přerušeno hlavní líčení a nebyla mu povolena porada s klientem, nerespektoval soud a přistoupil k němu, aby mu předal mobilní telefon. Státní zástupce se vzdal práva stížnosti, Stanislav Bruncko podal stížnost. Vysvětlil, že o přestávce mu pan obžalovaný umožnil poslech na telefonu záznamů rozhovorů s probační úřednicí . Podle dohody měl mu telefon vrátit po vstupu do soudní síně. Došlo pak k další polemice mezi předsedou senátu a obhájcem, který se dožadoval další porady s klientem. Předseda senátu nařídil další přestávku.

V souhrnu k této překvapivé a vzrušivé části hlavního líčení podotýkám, že jako externí nezávislý pozorovatel a laik, navíc neobeznámený s věcí obž. Radovana Chaloupky do podrobností, bych považoval za nepatřičné, kdybych se měl vyjádřit k přiměřenosti rozhodnutí o uvalení vazby k proviněním pana obžalovaného. O tom ostatně rozhodne Vrchní soud v Olomouci, pokud pan obž. Radovan Chaloupka skutečně podá stížnost proti usnesení o uvalení vazby. Pokud se týká konfliktu mezi obhájcem Stanislavem Bruncko a předsedou senátu, musím zdůraznit, že Radovan Chaloupka nebyl připraven na to, že se od soudu nevrátí domů na Vánoce, takže vývoj jednání byl pro něj skutečnou pohromou. Obhájce se pak zoufale snažil jej zachránit. Mám však obavy, že z hlediska procesního práva ve sporech s předsedou senátu tahal za kratší konec provazu.

Nehledě na to konstatuji, že projev Stanislava Bruncko byl v každém okamžiku zdvořilý, tichý až něžný. Naproti tomu předseda senátu s ním jednal vrchnostensky. Vyvrcholilo to pokynem „ven !“ Pro jeho chování to je příznačné. Měl jsem možnost sledovat výkony osmi trestních soudců Krajského soudu v Brně a dovoluji si konstatovat, že Aleš Novotný se od ostatních liší zbytnělou potřebou předvádět svou moc a nadřazenost a někdy i ponižovat účastníky řízení.

V závěrečné části hlavního líčení předseda senátu vyhlásil usnesení o vyloučení věci obž. Radovana Chaloupky do samostatného řízení. Za této situace pak byl v jeho nepřítomnosti proveden výslech opakovaně předvolávaného a nyní eskortou předvedeného svědka Strouhala. Svědek se vyjádřil, že nikoho z obžalovaných nezná. Pracoval s člověkem, jehož jméno neprochází obžalobou a jako jednatel společnosti s ručením omezeným plnil obvyklé úkony „bílého koně“. Vybíral milionové částky z bankovních účtů a odevzdával je. Připustil, že zná pana Kadiče, který u tohoto soudu vystupoval jako svědek a také působil jako „bílý kůň“. Svědek Kadič jej ale označil za osobu, která jeho činnost organizovala. Svědek byl v této věci opakovaně vyslýchán policií, ale dosud mu nebylo sděleno obvinění. Nebyl stíhán ani společně s další osobou.

K jeho výpovědi neměl otázky senát ani státní zástupce. Na otázku obhájce Daniela Teleckého upřesnil období, v kterém provozoval svou činnost. Pak jej zpovídal obž. Petr Moštěk, který se dožadoval upřesnění časového úseku, v němž vykonával svou činnost. Zjišťoval pak, zda si svědek pamatuje jména firem, jež se vyskytovala na fakturách, které se mu dostaly do rukou, nebo jimž jeho firma dodávala zboží. Odpověď byla záporná. Opakovaný pokus předsedy senátu prověřit svědkovu možnou znalost obžalovaných nebo firem P.P.S. či Ecoll Invest byl bezvýsledný. Je zřejmé, že svědek nebyl přímým účastníkem obchodů obžalovaných.

Obž. Petr Moštěk ve vyjádření s uspokojením konstatoval, že svědek jej nezná a ani on nezná jeho. Poděkoval senátu, že se snaží hledat skutečné pachatele krácení daně z přidané hodnoty. Požádal soud, aby předvolal jako svědky osoby, o nichž se svědek zmiňoval.

Také další jednací den byl docela rušný. Eskorta přivedla do soudní síně obž. Ladislava Mazuru a Radovana Chaloupku, oba v daném případě zastupované přítomným Stanislavem Brunckem. Předseda senátu otevřel jednání vyhlášením usnesení, jímž opět vrátil věc obž. Radovana Chaloupky (včera vyloučenou do samostatného řízení) do společného řízení. Vysvětlil mu pak, že soud nadále vyhoví jeho přání zúčastňovat se všech jednání hlavního líčení.

Důležité bylo upozornění předsedy senátu na blížící se konec dokazování a jeho výzva, aby obžalovaní předložili své dodatečné požadavky na doplnění dokazování, pokud nějaké mají. V té souvislost předseda senátu uvedl, že obž. Ladislav Mazura doručil soudu listiny k projednání a vysvětlil jeho předvedení nutností je provést v jeho přítomnosti. Nabídl je pak stranám k nahlédnutí, resp. k vyjádření, zda žádají jejich čtení. Nebyl o ně zájem, ani o vyjádření k nim. Obž. Ladislav Mazura pak na vlastní žádost opustil soudní síň.

Po něm požádal o propuštění ze soudní síně i obž. Radovan Chaloupka, což předseda senátu vnímal jako obstrukční jednání a zkoumal důvody změny jeho postoje proti předchozí žádosti o umožnění přítomnosti při všech jednáních. Vysvětlení změny postoje působilo panu obžalovanému zřejmé potíže. Do toho se pokoušel vstoupit obhájce Stanislav Bruncko, jehož předseda senátu opakovaně rázně „posadil“. Když si pak Aleš Novotný s panem obžalovaným vyjasnil, že nemá žádné nároky stran provádění důkazů a nadále se nechce zúčastňovat hlavního líčení s výjimkou závěrečných řečí, povolil mu opuštění soudní síně.

Po krátkém vyřízení drobných požadavků obhájců následoval návrat k přehrávání telefonních odposlechů.

Dne 11. prosince 2019 zapsal předseda senátu do protokolu předložení ústavního znaleckého posudku obhájcem obž. SAZ Michalem Pokorným. Přešel pak opět k přehrávání odposlechů telekomunikačního provozu, jež vyplnilo zbytek jednacího času. Nic jiného se neodehrálo.

Obecně v průběhu obou bloků jednání měly odposlechy telekomunikačního provozu velmi významný podíl na využití jednacího času. Nezaznamenal jsem v nich nic závadného. Převážně se týkaly různých provozních záležitostí včetně sjednávání schůzek, jednání o cenách apod. Mimo jiné z nich vyplývá, že obchodování společností P.P.S., Ecoll Invest a Biodiesel Trade nebylo z organizačního hlediska procházkou růžovou zahradou a vztahy mezi manažery nebyly zcela bezproblémové. Slovník některých pánů při sporech byl květnatý a ani v hovoru se spolupracovnicí se nekrotili. Během obou bloků nikdo z obžalovaných nepodal vyjádření k slyšeným odposlechům .

Hlas obž. SAZ zazněl v několika obsahově nezajímavých záznamech, přehrávaných dne 10. prosince 2019. Naproti tomu zajímavější byly záznamy, přehrávané dne 11.prosince 2019. V některých obž. SAZ mluvil slovensky. Pokud se dohadoval s dlužníky, dokázal i zvýšit hlas či hrozit trestním oznámením. Až komický byl jeho rozhovor se zájemcem o komunikaci, který nemluvil slovensky, ale patrně bělorusky, nicméně se vehementně dožadoval jednání. Velmi se zlobil, když jej obž. SAZ odbyl s tím, že mu z jeho pověření zavolá někdo jiný.

V záznamech, na nichž obž. SAZ mluvil česky, se vedle bezvýznamných rozhovorů vyskytuje několik dlouhých debat, v nichž se pan obžalovaný projevuje jako důrazný až agresivní rádce ve sporech s budoucími smluvními partnery a dlužníky.

Po vyčerpání programu jednání dne 11.prosince 2019 předseda senátu odročil pokračování hlavního jednání na den 24. února 2020, kdy začne další třídenní blok jednání.

=================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu
ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Kniha je dostupná zde.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.