Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Ne že může, on musí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Kopřiva 22.5.2013 22:17V pravdě geniální fraška geniálních geniů (č1) !!! Paní Vozáblová nám píše: V "ZÁSADĚ" (!!!!) byl "PODLE MNE" (!!!) (... zásada tedy není zásadní, ale je zásadou podle p. Vozáblové) "ZÁMĚR" zákonodárce.... "Zákonodárce" tedy nedává jasný PŘÍKAZ daný zákonem jako třeba "nevstupovat", nebo "jezděte vpravo". Podle pí Vozáblové, údajně dlouholeté pracovnice (?)......dává tedy zákonodárce pouze nějaký "záměr", ať je to již cokoliv esoterického. Máme zde tedy pouze jakýsi psaný "záměrník ČR", ne Zákoník ČR., sloužící pouze k tomu, aby si každý vyložil patřičný záměrník ke své libosti. Proč tedy nazýváme tu b....u "zákonodárci" a ne "příležitostní záměrníci"?
|
|
J. Václavíková 22.5.2013 22:51Re: V pravdě geniální fraška geniálních geniů (č1) !!! Dokonale jste předvedl, že jste úplně mimo mísu. |
|
|
P. Janáček 22.5.2013 17:33Jak musí? to mu někdo násilím bude vést ruku? |
|
|
P. Janáček 22.5.2013 17:55Re: Jak musí? Jinak představme si hypotetickou situaci, že akademická rada bude chtít profesuru pro masového vraha. Opravdu MUSÍ být jmenován? |
|
|
J. Barto 23.5.2013 8:55Re: Jak musí? Jezuskote, vopravdu by to mohlo dojít až tak daleko. Dobře že jste na to upozornil!! Lidé bděte !! |
|
|
T. Marek 22.5.2013 14:44Já myslím že máte pravdu. Kromě toho je jmenování profesorů prezidentem naprostý nesmysl. Není důvod. Počty profesorů se neřídí jejich vědeckou erudicí ale kádrovým pořádkem, který stanovuje na co a kolik musí mít vysoká škola docentů a profesorů, stejně jako kolik a kde musí ročně uveřejnit "vědeckých" statí a podobně. Vládnou úředníci a statistiky. Jediným lékem mohu být profesoři jmenovaní pro určitou školu, kteří také na té škole budou učit. Podobně docenti. A pokud bude dále fungovat v nějaké podobě Akreditační komise, nechť se laskavě zabývá kvalitou studia a ne sčítáním profesorů. Dnes po dohodě prezidenta s ministrem školství mě zaujal nadpis článku v internetovém časopise: "Prezident přijde o moc nad profesory". Pokud to dobře chápu, tak ani nyní žádnou nemá a přijde jen o neblahou komedii formálního jmenování. |
|
|
M. Krutý 22.5.2013 12:54nejsem právník, ale ve větě "Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra", kterou obsahuje vysokoškolský zákon, nikde nic o povinnosti jmenovat nečtu. Je zcela běžné, že na různé pozice jsou různými osobami, radami či institucemi navrhováni různí lide, nikde ovšem není zákonem stanoveno, že člověk navržený, MUSÍ být i jmenovaný. Pokud by toto pravidlo platilo, nemá jmenování prezidentem žádnou, ani teoretickou váhu a zákon může obsahovat formulaci, že profesora jmenuje vědecká rada školy a hotovo. |
|
|
P. Čech 22.5.2013 13:47Re: nejsem právník, ale ve větě Ono je to o tom, zda slovní spojení"profesora jmenuje" je míněmo jako konstatování, v tom případě prezident jmenovat nemusí. Je-li však toto spojení slov myšleno jako "bude jmenovat", potom bohužel musí. A ještě, aby to nebylo tak jednoduché, jde o další slovní spojení. "Na návrh" jmenovat nemusí. Pokud by bylo napsáno "podle návrhu" musel by. Jde vždy o formulaci článků a paragrafů, které jsou v našich zákonech záměrně právníky formulovány tak, aby připoštěly mnoho různých výkladů a aby se tito právníci měli čím živit. Byli-ly by zákony formulovány jednoznačně, což lze, potom by mnoho právníků ztratilo práci. |
|
|
M. Krutý 22.5.2013 15:32Re: nejsem právník, ale ve větě Mně ta formulace přijde zcela jasná. Má-li prezident jmenovat kandidáta navrženého vědeckou radou, nemůže jmenovat nikoho, koho rada nenavrhne, ale nemusí jmenovat každého, kdo je radou navržen. Aspoň tak rozumím češtině :-) |
|
|
Z. Švrček 22.5.2013 12:20Pane Hasenkopfe Z fotečky i jména soudím, že jste tentýž, co se angažoval v trpárně s určením autorství amnestie a tím i v trapárně kolem celé amnestie, jako takové. Je-li to tak (chtělo se mi to napsat bez té pomlčky) pak pro mne ztrácíte jakoukoliv důvěru a v podstatě musím říci, že se pro mne zařazujete mezi celou dlouhou řadu právníků, kteří s právem nakládají, jak se jim zrovna hodí (čest výjimkám). Ne že by tento můj názor na Vás byl pro vás nějak strašný, asi vám to je Putna. Já to jen presentuji pro své potěšení a diskuse k Vám se předem zříkám :-))). Pomněte: "gloria vitrea est, tum cum splendet, frangitur" = sláva je skleněná, jakmile zazáří, rozbije se. |
|
|
D. Procházka 22.5.2013 12:59Re: Pane Hasenkopfe Buď on někoho okrad, nebo jeho okradli, ale v každém případě s ním nebude něco v pořádku... |
|
|
K. Luboš 22.5.2013 11:32Takže jestli do dobře chápu,... ...tak právníci něco sepíšou a pak tomu sami nerozumějí? |
|
|
R. Langer 22.5.2013 12:07Re: Takže jestli do dobře chápu,... Kdepak že nerozumějí, právě naopak - rozumí tomu úplně každý, ale každý úplně jinak! |
|
|
K. Luboš 22.5.2013 12:45Re: Takže jestli do dobře chápu,... Anebo tak....! Já osobně úplně miluju pojem „výklad zákona“. Zákon může mít přece jenom jeden výklad, takže jeho výklad vůbec není nutný. |
|
M. Varadinková 22.5.2013 10:39Právníkům by neškodila trocha logiky Pročpak jsou asi v Ústavě či zákonech některé kompetence rozděleny mezi ústavní činitele (či instituce) tak, že jeden činitel (či instituce) navrhuje, druhý činitel jmenuje? Nebo jeden činitel rozhoduje, druhý to rozhodnutí kontrasignuje? Vždyť to zbytečně zpomaluje rozhodování a činí ho méně efektivním. Jednou a tou samou věcí se opakovaně zabývá více činitelů (institucí), koluje více lejster, zaměstnává to více subalterních úředníků na podatelnách i v sekretariátech příslušných činitelů, bouchá více razítek, celý proces je zdlouhavější a pro daňového poplatníka nákladnější. Pokud bychom navíc vyšli z výkladu autora článku (nebo i z výkladu premiéra ohledně kontrasignace amnestie), že jeden z té dvojice činitelů je pouhou mechanickou loutkou, která automaticky návrh stvrzuje, aniž by měla možnost do toho vložit svou vlastní vůli (tedy i odepřít svůj souhlas, pokud se jí daný návrh nelíbí), tak je tato neefektivita do systému zavedena zcela zbytečně. Na všechny podobné "rozdělené" kompetence, má-li jejich rozdělení mít vůbec nějaký logický smysl, je tedy třeba pohlížet tak, že důvodem jejich zavedení bylo to, aby se činitelé kontrolovali navzájem a bylo tak zabráněno různým úletům a neuváženým krokům jednoho nebo druhého. Proto výklad, že ten druhý musí schválit návrh toho prvního, považuju za nelogický a tudíž nesprávný. |
|
|
J. Němec 22.5.2013 11:18Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Přesně tak. To říká zdravý selský rozum. Ten je ale nemoderní. |
|
J. Vozábalová 22.5.2013 12:04Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Dobrý den paní Varadinková, já bych to až tak neviděla, že ten druhý je "mechanickou loutkou". V zásadě byl podle mne záměr zákonodárce takový, že v důležitýcg věcěch je potřebné, aby věc posoudilo "více očí". Každý člověk je jen člověk a může něco důležitého přehlédnout - v diskutovaných případech nějaký významný rozpor se zákonem. To se může stát docela snadno - člověk nepředpokládá, že se tam něco takového objeví, popřípadě je "raněn provozní slepotou", popřípadě může být jen unavený - prostě chyba se může stát vždycky. Pokud tedy je dáno, že věc musí spolupodepsat - a tedy logicky i posoudit - ještě někdo další, je velká naděje, že k chybě (rozporu se zákonem) opravdu nedojde. (Sama jsem se v prostoru "dvojkolejného nezávislého posuzování" - samozřejmě ve zcela jiném oboru - pohybovala zhruba 20 let - zaplať Pánbu za to - jsme lidé omylní.) Tím nechci říct, že jakákoli pojistka je stoprocentní, kde je zlý či dokonce zločinný úmysl, nepomůže obvykle ani deset pojistek. Mluvím o chybách, které mohou vzniknout i při dobré vůli. Ovšem na druhou stranu, pokud ten signující (který návrh posuzuje první) či kontrasignující (posuzuje nezávisle znovu) nic v rozporu se zákonem neshledá, nemá legitimní důvod nepodepsat. Osobní postoje, sympatie či antipatie, prostě nic, co se přímo nevztahuje k danému zákonnému či ústavnímu aktu, v posuzování nemá co dělat. |
|
|
M. Varadinková 22.5.2013 12:16Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Problém je v tom, že všechny osobnostní kvality či nekvality navrženého kandidáta nelze dopředu popsat zákonem. Kdyby to popsat šlo, tak to naprogramujeme do počítače, nakrmíme ho daty o dotyčném, a ten počítač pak vyplivne nebo nevyplivne jmenovací dekret. |
|
|
J. Vozábalová 22.5.2013 12:37Re: Právníkům by neškodila trocha logiky No,jo, právě proto se do těch různých procesů osobní kvality nezatahují - právě proto jsou tam jen předpoklady měřitelné, zkoumatelné a hlavně zákonem stanovitelné - proto věci musejí zkoumat komise (u profesury pokud vím dvě) a různé osobnosti musejí dávat doporučení. Příslušné podpisy lze nepřipojit jen v tom případě, že někde v té proceduře nastala chyba, něco neproběhlo či posuzované předložené materiály se ukážou falzem - například. Jistě bylo by ideální, aby uchazeč byl ještě navíc andělských vlastností, pevného charakteru a neohroženého vystupování - jenže to fakt posuzovat nelze, proto se to ani posuzovat nesmí - zákon to prostě neumožňuje - proto musí kdokoli z "podepsovatelů" najít pochybení v zákonném postupu či jiné porušení zákona nebo musí podepsat. Jinak by se nemohlo nikdy k ničemu dojít - vše by se utopilo v osobních vztazích, výčitkách a pochvalách, zákulisních machinacích nebo otevřených podporách či zatraceních - to prostě možné není. |
|
|
M. Varadinková 22.5.2013 13:28Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Ale to čistě formální posouzení, zda někdo splnil nebo nesplnil zákonem uložené podmínky, nemusí přece dělat prezident. To by přece mohla klidně udělat i sekretářka těch navrhovatelů, oni by pak mohli rovnou jmenovat a nemuselo by se kvůli tomu psát do zákona, že profesory jmenuje prezident. Určitě spousta lidí splňuje zákonem uložené podmínky, aby mohli být soudcem či profesorem, ale to ještě neznamená, že jím tím vzniká právní nárok na jmenování a že ten, kdo má zákonem danou pravomoc je jmenovat, je jmenovat musí jenom proto, že mu to někdo jiný navrhl. Tím, že je v zákoně napsáno, že někdo navrhuje, je omezena pravomoc prezidenta jmenovat pouze z té množiny lidí, která mu byla ke jmenování navržena. Ale žádné "musí jmenovat" z toho nevyplývá. Návrh přece zůstává stále pouhým návrhem, nikoliv rozhodnutím, že to tak opravdu bude. |
|
|
J. Vozábalová 22.5.2013 15:09Re: Právníkům by neškodila trocha logiky No, právě že vyplývá - to že musí - ono obecně v rozhodování "na návrh" jsou poněkud jiná pravidla, než když je rozhodováno jaksi z iniciativy toho kterého rozhodujícího nebo "z moci úřední". Jednoduchý příklad - vy jako občan pořádáte o stavební povolení - jedná se vždy o řízení na návrh - stavební úřad se sám nemůže rozhodnout, že Vám vydá stavební povolení - to by bylo absurdní. Samozřejmě kromě žádosti jako takové, musíte předložit další doklady, nějaký projekt a popřípadě různé souhlasy jiných orgánů, jejichž pravomoci se na dané místo vztahují. Je toho někdy víc a někdy míň, ale vždy nějaký konečný zákonem stanovený počet. Pokud Vy toto vše předložíte, příslušný úředník to zkontroluje a pokud je vše v pořádku, vydá stavební povolení. Tak mu ukládá zákon, nikde není žádná vůle, že může nebo nemusí - zákon říká "vydá" a tím je jasně dáno, že musí. Nemůže si osobovat právo vztahovat vydání Vašeho povolení například k tomu, že se Vaše rodiny před lety pohádaly nebo že mu připadalo vyzývavé, co jste měla na sobě. Ale přesně toto posuzoval pan president a bral to v úvahu při aktu jmenování profesorem. (Já vím, že ten příklad je poněkud nesouměřitelný, nicméně mám pocit, že to dobře ilustruje - všichni se pohybujeme v nějakém právním rámci a ten musíme respektovat, nemůžeme si tvořit vlastní pravidla.) Je samozřejmě otázka, zda to má být president, kdo se ujme formální role jmenujícího - podle mne to vychází ještě z monarchistické tradice (nemám ověřeno) a také z toho, že jmenování se nevztahuje pouze k jedné škole (jak bývá běžné jinde, kde obvykle jmenují vědecké rady), dodává to také aktu jmenování váhu, ale jistě je možné vysokoškolský zákon změnit. Paní Varadinková, mohu Vás ujistit, že přijmout fakt, že veřejná správa je opravdu celá přísně vázána zákonem bylo pro mne opravdu hodně těžké, když jsem se v ní v roce 1992 ocitla (ve vytoužené památkové péči), ale dnes v tom vidím hluboký smysl - ovšem kvalita zákonů je jiná věc. |
|
|
J. Vozábalová 22.5.2013 15:35Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Ještě k tomu, že spousta lidí splňuje podmínky, aby mohli být soudcem či profesorem - v tom je právě rozdíl - soudcem jistě a tam také president žádnou povinnost jmenovat nemá. Také zdaleka ne všichni kdo splňují podmínky jsou presidentovi navrženi. Podmínky jsou stanoveny zcela obecně a uchazeč neprochází složitým individuálním řízením. Presidentovi jsou doručeny nějaké odůvodněné návrhy a on vybírá, koho bude jmenovat a koho nikoli - má tam rozhodovací pravomoc, i když neúspěšní se jistě mohou soudně bránit. V případě profesorů se jedná o složité a náročné řízení před komisemi, je tam nutné doporučení od zahraničních autorit, nezbytná je rozsáhlá publikační činnost - nevím to celé nijak přesně, ale získat onu "nominaci" je velmi složité. Pokud ale někdo tímto řízením projde, je jeho návrh na jmenování VŽDY postoupen MŠMT a pokud není v řízení shledáno závad, je nominace postoupena presidentovi ke slavnostnímu aktu jmenování. Samozřejmě by se mohlo stát, že až v této fázi se objeví pochybnosti o "čistotě" celého řízení, o originálnosti prací uchazeče či nějaká jiná závažná fakta - pak je jistě vše zastaveno a president nejmenuje. Pokud je ale vše v pořádku, jmenuje - tak mu ukládá zákon. Nejmenovat je podobné, jako by rektor VŠ odmítl z nějakých osobních antipatií odmítl podepsat diplom pro studenta, který úspěšně prošel studiem včetně státnic. |
|
|
M. Varadinková 22.5.2013 16:13Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Podepisování diplomu pro studenta je přece úplně o něčem jiném. Kdyby bylo v zákoně psáno: rektor jmenuje studenta (např. inženýrem), tak by to byla analogická situace. Nic takového, že by student měl být ještě někým "jmenován" (tedy že samotné úspěšné absolvování je jen jakýmsi "návrhem", předkládaným rektorovi), ale v zákoně není. Čili rektor podepisuje diplom podobně, jako ředitel ZŠ či SŠ podepisuje žákům vysvědčení. Stvrzuje se tím pouze to, že žák řádně absolvoval danou školu (třídu) a žádné "jmenování" v tom není. |
|
|
J. Vozábalová 22.5.2013 16:47Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Máte sice pravdu, o jmenování opravdu nejde, přesto se po formální stránce "jmenování profesora" opravdu víc blíží onomu podpisu diplomu či snad ještě lépe promoci - slavnostnímu uznání nabyté kvalifikace, jejímž absolvováním je teprve diplom skutečně získán, byť se jedná o ryze formální slavnostní akt. Na rozdíl od "jmenování soudce", kde jde o skutečnou rozhodovací pravomoc hlavy státu. Tedy já to tak aspoň vidím - hlava státu má přeci různé ryze ceremoniální poviinnosti a "jmenování" profesorů je jednou z nich. |
|
|
T. Marek 22.5.2013 14:54Re: Právníkům by neškodila trocha logiky Při vší úctě, ale jde o dvě odlišné pozice. Pozicí první je výslovně dáno ústavou prezidentovi právo něco udělat (velvyslanci, soudci). Pozicí druhou ústava připouští, že se prezident bude angažovat v něčem, co bude dáno zákonem nižší síly - tedy i zákonem o vysokých školách. Pánové vysokoškolští si přáli, aby profesory jmenoval prezident, což mu ústava dovoluje, ale neukládá. Jinými slovy je to jen divadýlko, aby profesoři byli něco víc než ti druzí. Nic jiného. Páni vysokoškolští nyní vidí, že se to může zvrtnout a nic jim nebrání si zajistit, že toto divadélko prostě bude zrušeno - navíc se už o tom několik let mluví (ale jen mluví). Dokonce se tím ušetří pár korun. |
|
|
J. Vozábalová 22.5.2013 9:16Zákony používají přesně to, co autor popisuje a tak každý, kdo někdy vydával cokoli podle zákona - třeba stavební povolení - ví, že nikde není uvedeno, že někdo něco musí. Je-li uvedeno "vydá", "povolí", "zakáže" apod. - většinou za splnění nějakých podmínek - příslušný orgán ten daný úkon "musí" - nemá kam uhnout - byť třeba má ten úředník názor, že v daném případě je ustanovení příliš přísné nebo naopak příliš benevolentní. V této formulaci je obsažen imperativ a nelze jiak. Pokud je ovšem uvedeno "může vydat" apod. - pak to závisí na dalších okolnostech, příslušný orgán - třeba stavební úřad - má určitý prostor a bere v úvahu i nějaké širší okolnosti. Nejsem právník, nechci si "hrát na chytrou" - ale výklad v článku se mi jeví zcela logický, předpokládám, že to je tak formulováno ve všech našich zákonech. |
|
|
V. Mlich 22.5.2013 8:55Odborník na amnestie promluvil :-) Doporučení se může anebo nemusí vzít v úvahu, návrh se může přijmout nebo zamítnout, zákon neřeší hloubku vysvětlení příčin v případě zamítnutí. Uvedená formulace akorát říká, že prezident nesmí jmenovat někoho, koho mu předtím nenavrhli, na rozdíl od doporučení. Ale žádnou povinnost přijmout ten návrh neobsahuje. |
|
|
P. Götze 22.5.2013 9:41Re: Odborník na amnestie promluvil :-) No vidite, jenz eon tam tu povinnost obsahuje a pokud byste to chtel chapat, chapal byste to. Pokud to chapat nechcete pak to tam videt take nechcete a tudiz to tam nevidite. Ale je to uplne jedno, tohle si ve finale vyresi zakonodarci, kteri holt zmeni zakon o vysokych skolach, aby i chytraci jako pan Zeman nebo vy meli jasno u veci, ktere jasne vpodstate jsou. Zeman to proste jen zkousi, nic vic. Uz z podstaty je naprosto nepripustne, aby svobodnou vedu ridil jeden clovek a sice prezident a rozhodoval stylem Tebe ja nejmenuju a proc te nejmenuju, do toho ti nic neni. Protoze tak se Zeman chova. Odmitnout profesuru a vymyslet si, ze to ani nemusim nijak argumentovat, to je opravdu neco, co tahle zeme na postu prezidenta nepotrebuje. jaksi nevidim ten prinos pro spolecnost v takovem jednani. |
|
|
P. Čech 22.5.2013 8:46Je to sporné Zejména znění § 73 zmíněného zákona č.111/1998 sb.Znění může být bráno jako konstatující, že prezident jmenuje... . V tom případě prezident profesora na návrh vědecké rady jmenovat nemusí. Aby jej jmenovat musel, mělo by zde být napsáno "podle návrhu...". A nebo je článek přikazující do budoucna. Jmenuje - tedy bude jmenovat. Potom je § přikazující.. je vidět, že příslušný § je napsán česky nejednoznačně, čili špatně. |
|
J. Vavruška 22.5.2013 8:12Zbytečné diskuse Nejdřív kdosi chtěl, aby profesory jmenoval prezident, aby to mělo příslušnou pompu. Tak si to onen "kdosi" (spíše oni "kdosové") pěkně zařídili v Parlamentu, aby měli ruličky s diplomy "od Havla", přesně v duchu polistopadového patolízalství. Že by profesor jmenovaný pouze rektorem nebyl dostatečně profesorský? Teď už nemáme Havla, nový prezident necítí závazek vůči žádným ústavním institucím, protože ho nevolily, naopak jedná značně samostatně. A najednou se to "kdosům" nehodí a pořádají dětinské demonstrace. Kdysi jsem něco hodně podobného pozoroval na pískovišti, kde si hráli tříletí caparti a chovali se přesně stejně. Mimochodem, když jsem poprvé četl českou ústavu, nemohl jsem se v tom blábolu vyznat, a každotýdenní spory ukazují, že je tak špatně napsaná, že ani právníci nejsou schopni srozumitelně a jednoznačně potvrdit, co text ústavy vlastně znamená. Je nejvyšší čas starou ústavu nahradit jednoznačným a srozumitelným textem. |
