Pracovat efektivně celou pracovní dobu nedokáže ani prezident, ani úředník

Jako učitel správního práva a správní vědy jsem si povšiml, že je stále častějším fenoménem, že si správní úřad (dělají to i soukromé firmy, ale to není předmětem tohoto článku) objedná externí společnost, která umí efektivně sledovat, co zaměstnanci úřadu dělají v pracovní době na počítači. Tedy pracovním počítači.

Za toto sledování samozřejmě zaplatí nemalé veřejné peníze. Pak s velkou pompou odhalí, že nějaký úředník hrál v pracovní době karty na služebním PC či chatoval s kamarády "na svobodě". Výsledky se náležitě mediálně zviditelní. Občané, vidíte, jak tu šetříme, jak proháníme lenochy! Děje se to v obou rovinách veřejné správy – jak státní správě, tak i územní samosprávě (tedy na jejich obecních a krajských úřadech). Veřejnost si následně většinou řekne – no aspoň tam konečně na těch úřadech začnou něco dělat!

Nicméně podívejme se na věc i z jiných uhlů pohledu.

Za prvé, co vlastně dělá nadřízený pracovník takového věčně "chatujícího"? Jak to, že neví, co jeho podřízení v pracovní době (ne)dělají a jak jsou výkonní? Proč se musí platit nákladná externí firma?

Dále pak, pokud zaměstnanec pan Rychlý stihne v pracovní době vyřídit 26 spisů za týden a jeho kolega na ministerstvu pan Pomalý jen 20 spisů a když oba pobírají skoro stejný plat (zpravidla se liší jen dle výše odpracovaných let), je spravedlivé "popotahovat" pana Rychlého, že vedle toho "navíc" prosurfoval x minut týdně na internetu? Samozřejmě vím, že "práce kvapná málo platná", ale to teď ponechme stranou, mějme za to, že oba vyřídili svou agendu ve stejné kvalitě. K čemu je potom takový externí audit vlastně dobrý, když z týmu veřejné správy vyžene aktivnějšího člověka? Berete plat za celou pracovní dobu, tak budete pracovat minimálně osm a půl hodiny, milí úředníci. To zní logicky. Nicméně není nějaká přiměřená přestávka k relaxaci nutná? A hlavně zdravá z pohledu psychohygieny? Samozřejmě že ano, to už dávno prokázaly různé výzkumy efektivity práce (totéž platí i pro studium). Celosvětově. Jak jsem naznačil výše, skutečně reálně nikdo nevydrží efektivně pracovat celou pracovní dobu, dokonce ani náš pan prezident Miloš Zeman. Vskutku nevěřím falešným řečem uváděným v "cívíčkách" anebo tzv. motivačních dopisech tvrdících opak.

Takže pokud si zaměstnanec chvíli přiměřeně "odpočine", může být paradoxně výkonnější než jeho nerelaxující kolegyně. Přiměřené zevlování na internetu či sociálních sítích nutno tedy spíše přivítat než zbytečně přísně sankcionovat. V drobné nadsázce řečeno, když už veřejná správa – z pochopitelných finančních důvodů – nemůže zaměstnancům dopřát masáže nebo arteterapie, mohla by jim jako "bonus" dopřát občasné relaxační využití internetu.

A v neposlední řadě nestojí spíše za zamyšlení, když se zase příště dočteme, že nějaký pracovník krajského či městského úřadu strávil hraním karet na počítači pět hodin ze své denní pracovní doby, proč takové pracovní místo vlastně existuje? Odstraňujme příčiny, ne následky byrokracie!

LN, 2.10.2013

Autor je právník a VŠ pedagog