V hlomozu aktuálních událostí - oslavy osvobození, nebo co to bylo, jmenování nebo nejmenováni profesorů – téměř unikl pozornosti další projev již infekčního problému, který má tentokráte jméno Cibulka.

Ten obecně spočívá v tom, že policie vyklízí nemovitost od lidí, kteří tam – podle názoru policie – nemají co dělat. Zhusta se tak děje pod heslem ochrany vlastnického práva.

Nepochybuji o nezbytnosti zásahů státní moci k ochraně vlastnictví, dobře vím, že někteří spoluobčané násilně obsazují anebo bez zákonného důvodu užívají nemovitosti. Takové nezákonné počínání by však v právním státě nemělo suspendovat nezbytnost zákonných postupů, jak se s nezákonností vypořádat.

Ať si o squatterství myslíme cokoliv, jistě se shodneme na definici: jde o situaci, kdy někdo nebo někteří bez souhlasu vlastníka vniknou do jeho nemovitosti a tuto nadále podle svého užívají. Oba tyto znaky musí být naplněny: squatterem není ten, kdo vnikne do nemovitosti, přespí tam a zase odejde a stejně tak není squatterem ten, kdo měl nebo má souhlas vlastníka nemovitosti s jejím užíváním.

Pokud tedy čtu, že vlastník Cibulky „vypověděl“ smlouvu o jejím užívání, nechápu, proč se ve všech mediích hovoří o squatterech, když existence jakékoliv smlouvy squatterství vylučuje. Zdá se mi, jakoby se někdo pokoušel vytvářet dojem, že pokud někoho nazveme squatterem, tak by to spíše v očích veřejnosti legitimizovalo policejní zásah, než kdyby se napsalo, že policie vyklidila uživatele domu. A to není dobře.

Samozřejmě je možné, že právní důsledky jakékoliv smlouvy lze ukončit – žádná smlouva netrvá navěky. Vím toho málo o smluvních vztazích mezi vlastníkem Cibulky a „squattery“, ale jedno vím zcela bezpečně: o tom, zda byla či nebyla smlouva vypovězena řádně, tedy o tom zda smluvní ujednání existuje či bylo řádně ukončeno, nemůže a nesmí rozhodovat o své vůli ani vlastník ani policie, ale jedině soud! Bez soudního rozhodnutí nelze zasahovat svémocně do práva, které bylo jakýmkoliv ujednáním založeno.

Stát má monopol na realizaci práva, ale tím spíše se státní orgány nesmí nechat „zatáhnout“ do „řešení“ občanskoprávních vztahů. Podal majitel Cibulky žalobu, kterou by se domáhal rozhodnutí o povinnosti vyklidit nemovitost? Nabylo takové rozhodnutí právní moci? Realizoval toto rozhodnutí soudní exekutor? Ne? Pak ovšem jsme konfrontování s protiprávním jednáním, a pokud se s tím smíříme, můžeme si jen položit otázku: kde a koho příště?