Výklad, dle něhož vše kolem čínské návštěvy bylo zákonné, sotva obstojí před soudem

Veřejnost byla zatím přesvědčována, že demonstrují jen feťáci z Kliniky a politická práva uplatňují jen různí dredaři. Předseda Senátu (!) dokonce usoudil, že „jsou na práci důležitější věci“ než právo shromažďovací. Nechci se plést, ale věci se možná mění. Policejní servis čínskému diktátorovi a prezidentovo orientální lokajství nás přinutily zpozornět. I Poslanecká sněmovna se začala zajímat. Což přimělo dosud neobtěžovanou policii k improvizaci. Nepodařené.

Stačí se podívat na videozáznamy

Ještě neproběhlo ohlášené šetření pražského vrchního státního zastupitelství a ministr vnitra již podal sněmovně zprávu, že vše kolem čínské návštěvy proběhlo dle zákona; až na slavnou „horlivost“ jednotlivce. Tohle tvrzení sice neobstojí při obyčejném zhlédnutí několika známých videozáznamů, ale nechme to na státním zastupitelství, které ohlásilo šetření.

Nechme stranou i pozoruhodnou právní argumentaci dokumentu, protože tou se bude zabývat správní soud, a jak slyším, také Ústavní. Jen poznamenám, že policie se zjevně domnívá, že postačí znát jediný zákon – o policii. To je znepokojivé. Neboť podle téhož policejního zákona (§2) je úkolem policie mimo jiné „plnit úkoly (...) svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami“. Zaznamenejme, že je to právě mezinárodní smlouva, která ukládá (ano, policii) chránit právo shromažďovací.

Ale podívejme se, jak ministerstvo vnitra aplikuje policejní zákon (dále zákon).

Zpráva říká, že policie uzavřela centrum Prahy i Hradčanské náměstí na tři dny „podle § 49 odst. 2 a)“ zákona. Takhle to nepůjde, tady se policii dovoluje něco jiného – jen prohlídka prostoru, „ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby“ a osob a věcí v tomto prostoru. Nechme zatím stranou, že ministr vnitra nevidí rozdíl mezi prohlídkou a uzavřením náměstí, a čtěme, že zpráva označuje Hradčanské náměstí za rizikový prostor. Bylo jím dne 29. 3. 2016 v 17 hodin? Z plánu „čínské návštěvy“ zjistíme, že v tu dobu byla návštěva kilometry odtud (na Kampě). Na 18.30 byl ohlášen konec hradčanského shromáždění a ještě v 18.40 byl čínský prezident obdarován v Lichtenštejnském paláci paní primátorkou. Osudy shromáždění a čínského prezidenta se prostě neprotnuly. Nebylo na Hradčanech koho chránit a nebylo koho prohlížet. Nebylo komu ukládat, aby se z bezpečnostních důvodů zdržel vstupu „na policistou určené místo“. Detaily nechme na řízení u správního soudu.

Ale to ještě není pointa: policie sice pozdě, ale přece pochopila, že rozehnat legální shromáždění dopravní značkou začíná být divné příliš mnoha zúčastněným. Ve zprávě proto ministr vnitra vysvětluje, proč policie nemohla konat podle zákona o právu shromažďovacím a shromáždění zakázat. A začíná ta pravá zábava: protože (cituji zprávu) „v rámci třídenní lhůty pro zákaz shromáždění nebyla ještě známa skutečnost, že dané místo nebude veřejnosti přístupné, proto úřad nemohl k zákazu přistoupit (prostor byl jako chráněný vymezen a uzavřen později)“.

Později? Počítejme. Již dne 21. 3. je na žádost policie vydáno rozhodnutí magistrátu ze dne 21. 3. 2016 (sp. zn. S – MHMP 455487/216ODA, č.j. MHMP 472195/2016/O4/Ma), které uzavírá mimo jiné i Hradčanské náměstí. Teprve dne 23 .3., o dva dny později, bylo ohlášeno shromáždění na toto místo panem Pikolou. Stále ještě „nebylo známo“? Ovšemže ano – a možnost shromáždění zakázat tu byla až do 28. 3.

Snad si to voliči zapamatují

Pokud tato krátkonohá finta stačí poslancům, pak mají na starosti asi důležitější věci, podobně jako pan Štěch. Snad si to voliči do dalších voleb zapamatují. Pokud ale tohle tvrzení zopakuje pan policejní prezident před soudem jako svědek, půjde o křivou výpověď. A soudy bývají na lež citlivější než dnešní Poslanecká sněmovna.

Autor je advokát a bývalý vicepremiér

LN, 12.5.2016