Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Kolik rodin v jednom bytě?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. M. 27.3.2022 11:07O pár článků výš pěje p. Koudelka chválu právnímu pozitivismu. Toto je (když se k tomu přidá ztráta soudnosti soudců) důsledek. |
|
|
D. Bartušek 26.3.2022 22:28Pokud byl soud skutečně jen o tom, zda je možné jednu věc pronajmout vícekrát, tak je rozhodnutí naprosto absurdní. Každá nová smlouva musí být automaticky neplatná, pokud platí ta původní. A je to bez diskuze, ne aby se o tom 10 let vedly soudy. Pokud chce majitel pronajímat jednu věc více lidem, sepíše prostě jednu smlouvu s více lidmi. Sám jsem si při škole pronajímal se třemi dalšími lidmi byt v Praze a nebyl s tím nikdy problém. Prostě byly na smlouvě 4 podpisy. |
|
|
J. David 26.3.2022 19:55Nu, jednoduché počty, kolik se jich tam vejde. Tedy záleží na naturelu a zvycích ubytovaných. Kolik tedy kousků v jedné haluzně? Velikost topeniště a kapacita možnosti defekace bydlících abonentů. Asi jiný standard na bydlení bude mít Svahilec, Inuit, Rom, či sibiřský mužik, na rozdíl od decentního "jodlera" kdesi na tyrolských úbočích Alp. To by měl pan Křeček vědět, že jistá etnika si s bydlením (tedy s jeho korektním niveaux) hlavu příliš nelámou. |
|
|
P. Hatina 26.3.2022 17:41Tedy, když jsem si to v noci přečetl, tak jsem spíše jen obecně zavtipkoval. Ale našel jsem si ted ze zájmu čas abych se podíval na ono přístupné rozhodnutí Nejvyššího soudu 3679/2020, a fakt to stojí za počteníčko. Pan doktor Křeček ten případ čistě pro zkrácení brutálně zjednodušil na "prostě další smlouva" - tedy hlavně proto že tak zněl značně zjednodušený výklad NS. Ono totiž meritum věci je někde jinde, a právě to ukazuje na praktickou nefunkčnost našeho právního systému. Když si totiž přečtete ten opravdu spletitý případ - jen ve stručnosti (i tak je to na román) , tu pra původní smlouvu sepsal s předky nájemníků ještě ONV v Praze v roce 1965. Nicméně, aby po těch 10 letech soudních sporů Nejvyšší soud ta pracně právně dohledávaná řešení nižších soudů škrtl, s odkazem na jiné obecné (a s tím nesouvisející) řešení ÚS, a doprovodil to frází " tyto případy jsou řešitelné prostřednictvím jiných právních nástrojů" - prokristapána, jakých jiných, když už se to 10 let řeší na soudech? To se obávám, že pokud takto postupuje Nejvyšší soud i v řadě dalších případů, tak to samo o sobě ukazuje, proč u nás právo funguje tak mizerně.. |
Ti se pak rozvedli, už v roce 1973 rušil tehdejší socialistický soud rozvedenému odpůrci právo užívat ten byt.. Pak tam bylo v roce 1992 další manželství, v roce 1998 soudruh stát prodal ten dům i s bytem obchodní společnosti, ta s původní nájemkyní uzavřela zase jinou smlouvu, ovšem tato pak zemřela v roce 2007 a užívání toho bytu přešlo/nepřešlo / měl přejít na další s ní žijící rodinné příslušníky. Což se ale kupodivu řešilo asi právně až roce 2012, jak pokračuje další věta...". v prosinci 2012, kdy byla podána právní výpověd z bytu , a dalšich už 10 let se toto řeší na soudech, a to opravdu složitě, najít to správné právní řešení, jak ostatně pan Křeček v článku dovozuje.|
|
Z. Lapil 26.3.2022 14:12Tady by se dalo krásně uvažovat, jak moc svobody je správné občanům ponechat. Totiž - článek je psán tak, že bez dalšího uvažování čtenář řeší více rodin v jednom bytě. Viz zde v diskusi zmíněných 50 ukrajinských rodin v jednom bytě. Ale: mám za to, že je naprosto legitimní a dokonce obvyklé, když v jednom bytě bydlí několik právně nezávislých jednotlivců, typicky studentů nebo "gastarbeitrů". To může nastat buď skrze jednotlivé smlouvy (místnost s právem používat záchod atd.) nebo skrze podnájmy, a to prosím víceúrovňově, protože nesmí-li více nájmů nasmlouvat majitel, pak jistě nesmí více podnájmů nasmlouvat podmajitel. Jestliže zakážeme jak vícečetné, tak víceúrovňové smlouvy,, stane se tahle naprosto běžná a podle mě i žádoucí záležitost záležitostí nelegální. Za samozřejmost považuju dodržování zákonů, od placení daní až po dodržování technických a hygienických standartů jednotlivých bytů a místností. |
|
|
P. Hatina 26.3.2022 16:47Když se nad tím zamyslíte, tak naopak to čím argumentujete Vy, platí jen za zcela specifických podmínek. Totiž že nájemník a to předem informován že takové další nájemní smlouvy k bytu existují. Takže - jak píšete, on musí vědět předem, že byt používá (a má do něj přístup) řada jiných (cizích) lidí, že on smí využívat pouze třeba pouze určitý pokoj či postel, že jak píšete toaleta, koupelna jsou společné atd. Souhlasíte se mnou? A že on tedy i při sepisování té nájemní smlouvy má souhlasit s tím že s takovým užíváním bytu souhlasí, jinak by jí asi nepodepsal. Jakože a snad budete i souhlasit s tím, že smluvená cena nájmu za takové bydlení bude asi zcela rozdílná, že? Ovšem ale i opačně, pokud už nájemník takovou smlouvu na celý byt pro sebe má, tak by jistě bylo zcela protiprávní , pokud by tím způsobem a jak Vy argumentujete nájemce "přistěhoval" dalšími smlouvami k němu další řadu nájemníků To by jsme se opravdu ocitli v bolševismu jako fík.. |
|
|
Z. Lapil 27.3.2022 3:17Samozřejmě lze vymyslet spoustu podvodů. Chtěl jsem jen upozornit, jak skrze zákon znemožnit nebo do pololegality odsunout naprosto běžné kolektivní bydlení. Když o tom ještě uvažuju, tak ke studentům a "dálkovým pracujícím" patří každý nesezdaný pár, ne-li s dětmi. Shodou okolností mám na dohled studentku v přesně takovém kolektivním bytě; příležitostně se optám. Samozřejmě, že není v souladu s dobrými mravy pronajmout již pronajatou věc, naopak lze dost dobře do smlouvy napsat bezvýhradné užívání. Nebo - vím, je to trochu to jiný případ - ve smlouvě o užívání pracovního auta mám napsáno, že ho může řídit "osoba blízká". |
|
|
P. Hatina 27.3.2022 4:22Jo, jasně já rozumím tomu že takové bydlení dnes existuje. Jde právě o to, co má být ve smlouvě. Já bych předpokládal, že právě tyhle způsoby bydlení budou explicitně dohodnuty a v nájemní smlouvě vyznačeny. Takže, dejme tomu "pronajímá se pokoj v bytě, sociální zařízení je společné" , atd..tj, přesně to takto rozepsat, zatímco napsat "pronajímá se byt " se implicitně rovná "pronajímá se celý byt". Ono se na to totiž podívejte i z druhé strany, kdyby to v té smlouvě o kolektivním bydlení nebylo, že pouze část, tak pak si může třeba ten jeden nájemník ten byt zamknout a ty další tam nepustit. A jak správně v článku uvedeno těžko to pak budou řešit policajti někdy ve dvě ráno. Ale průšvih je v tom, že zrovna smlouvu o nájmu bytu jde pak ze strany nájemce jen tak těžko zrušit. že? |
|
|
Z. Lapil 27.3.2022 13:14Je to tak. Nemluvě o tom, že do smlouvy lze snadno napsat něco jako "k výhradnímu použití" a že v občanském a nejspíš i obchodním zákoníku je řeč o použití k obvyklým účelům a přiměřeném opotřebení. Aneb ony ty zákony nejsou tak blbé, jak člověku připadá, když se koukne řekněme na Babiše nebo na H-Systém. |
|
|
T. Pospěch 26.3.2022 8:26Najdou se lidé, kteří nejsou schopni pochopit i základní věci. Ale když (pro zjednodušení) středoškolák nepochopí ani po vysvětlení právní rozsudek, tak takové právo je k ničemu. |
|
|
J. Hejna 26.3.2022 8:42"Najdou se lidé, kteří nejsou schopni pochopit i základní věci." Místo "i" bych napsal "ani", ale jinak plně souhlasím s celou poznámkou. |
|
|
P. Hatina 26.3.2022 2:17No a zrovna teď se to hodí. Takový nájemce, který naseká na jeden byt takových 50 smluv s 50 ukrajinskými rodinami může od státu dostat každej měsíc docela slušnej balík,, |
|
|
Z. Lapil 26.3.2022 13:47Myslím, že byste měl počítat s tím, že se zákony budou dodržovat. Byt je kolaudovaný na konečný počet uživatelů. |
|
|
P. Hatina 26.3.2022 15:31A proč s tím nepočítá Nejvyšší soud? |
