Policejní president a ministr vnitra upozornili na možnost trestního postihu v případě pochvalných vyjádření k masové vraždě na Novém Zélandu.

Už to tady bylo. Tablo malých dětí, které dle některých našich občanů nesplňovaly jejich parametry správného obyvatele české kotliny, vyvolalo veřejně jimi deklarovaný pocit, že jejich eliminací se situace v České republice vrátí do normálu. Pisatelé potřeby jejich vymizení se lišili pouze ve způsobu „konečného řešení“, neboť někteří navrhovali jim šlápnout na krk a další se klonili k jejich zplynování. Pokud mne paměť neklame, tak tresty za tyto činy padly s podmínkou a veřejně prospěšnou prací.

Nyní, po masové vraždě padesáti zcela nevinných lidí, se opět někteří diskutující trumfovali v pochvalných komentářích k tomuto zločinu. Důvodem bylo to, že šlo o muslimy a tím pádem i imigranty. Někteří - jak vyplynulo později - však utekli ze svých mateřských zemí právě z důvodu obav o svůj život v důsledku náboženského tlaku.

Někteří komentátoři přirovnávají prohlášení dvou výše zmíněných státních úředníků za přímou výhrůžku demokracii, kdy budou lidé pronásledováni za pouhý názor. Někteří to dokonce srovnali s nacistickým postupem po atentátu na Reinharda Heydricha a postupem gestapa, kde kladný postoj k tomuto činu znamenal smrt. Těmto jedincům je zřejmě utajen rozdíl, jde-li o atentát na nepřítele v době válečného stavu (který navíc chystal opravdovou genocidu českého národa) a o vraždu bezbranných občanů z důvodu jakéhosi pomateného vlastního výkladu „odplaty“.

Facebook skýtá nepřeberné možnosti prezentace různých názorových skupin, je rovněž velmi dobrým nástrojem manipulace podsouváním nepravdivých zpráv a prostor pro ostrá vyjádření k obecnému dění. V případě zmíněných teplických školáků šlo použít § 353 TZ, kde je na podobné případy myšleno trestem do jednoho roku či zákazem činnosti.

Co však se schvalováním vražd, vyjadřováním uspokojení nad něčí smrtí či podobnými morálně odpudivými příspěvky? Patří podobná činnost do rukou orgánů v trestním řízení a podle jakého paragrafu budou jedinci souzeni? Rozhodnutí bude na právním výkladu a rozhodnutí státního zástupce.

Co však lze říci bez nutnosti aplikace trestního zákona je fakt, že podobné příspěvky nepochybně přispívají k radikalizaci jisté části obyvatel, mohou za jistých okolností přimět někoho, aby místo slov začal konat. V naší zemi už jeden případ máme a byl dostatečně medializován. Historie však zná řadu jedinců, kteří nejprve jen slovně (či knižně) začali s výhrůžkami určitým skupinám obyvatel, schvalovali jejich eliminaci ze společnosti, omlouvali a vychvalovali ty, kteří ony skupiny začali pronásledovat a zabíjet. V minulém století se dvě ideologie - zpočátku docela nenápadné - ve svém finále zvrhly do šíleností, které svět do té doby nepoznal.

Osobně si myslím, že i přes nepochybnou obtížnost bude nutné stanovit jistou hranici, za kterou člověk nesmí - a to ani slovně - zajít. Že vedle jednoduchého morálního odsudku podobných jedinců bude třeba mít i soudní nástroj, který bude uvedené jedince stíhat a trestat, abychom zůstali přes všechny peripetie civilizovanou zemí, postavenou na humanitních základech.

Dokladů o tom, že bezbřehá svoboda slova může končit tragédií, máme totiž bezpočet.