PRÁVO: Justice, která zešílela
A propó. U nás kdysi kterýsi pitomec prohlásil, že justice má zavázané oči proto, aby mohla být nespravedlivá. Tuto pitomost pak za mého dlouhého života opakoval kdejaký pisálek. A každý hospodský trouba. A stejnou zásadu u nás zřejmě vyznává výkonná i soudní moc.
Vzdělanec ví, že justice je zpodobňována proto se zavázanýma očima, aby soudila spravedlivě. Aby na svých vahách vážila každému stejně, bez ohledu na to, zda před ní stojí pán nebo kmán. Tedy aby nehleděla na to, „kdo“ věc spáchal, ale soudila to, co se stalo. Spravedlivě.
Nečekal jsem kdovíjaké výkony naší justice, už třeba s ohledem na „výkony“ poválečné západoněmecké justice, tehdy plné nacistů, jako je dnes u nás justice plná normalizačních bolševiků. Ostatně případ soudruha Grebebíčka staršího, kterého soudružka demokratická soudkyně tak dlouho chránila, až zemřel, aniž musel odpovídat na jakékoliv nepříjemné (hlavně pro KSČM nepříjemné) otázky, je dostatečně znám.
Také spolčení bývalých estébáků, komunistických prokurátorů a normalizačních soudců v případě Hučín je svým způsobem pochopitelné. Ti všichni bojovali za netečného přihlížení vlády proti hrozbě, že na ně praskne mnoho ošklivých věcí a budou se z nich muset zodpovídat. Třeba jen morálně. Ale ohrozí to jejich teplá místa. Můžeme nad tím být rozhořčeni, ale s chladnou hlavou to můžeme – neradi - chápat.
V poslední době se však začínají dít věci, nad kterými zůstává rozum stát.
Policie, justice a „spravedlnost“ vůbec vyvádějí neuvěřitelné věci. A nejde vždy jen o kauzy s nádechem politiky a ekonomiky. Například hromadní vrazi Stodolovi vraždí klidně s vědomím, že policie prohlásí další jejich vraždy za sebevraždy. Nebýt náhody, vraždili by snad dodnes.
Místní policii už nikdo nehlásí takové banality jako vykradení chaty anebo chalupy a pokud zloději nevybílí celý rodinný dům, je praxí prověřeno, že je lepší na policii vůbec nechodit. A pokud pachatele policii náhodou dopadne, změní se pouhé okradení v martyrium. Soudy, pojistky, jejich vracení, další soudy o náhrady trvající deset i více let… Hrůza! Jen nic nemít společného s policií a soudem. To ví každý, kdo se setkal se zločinem a někdy jen s policií.
Dva brutální a primitivní policisté ukopou opilého řidiče, který se jim asi „protivil“, jak zní odporný policejní termín, a ukopali a umlátili ho k smrti. Soudkyně, když už bylo nakonec nutno vynést po letech nějaký rozsudek, oba osvobodila, protože se prý nepodařilo objasnit, kdo opilce ukopal. Takže oba tam sice byli, po jejich zásahu je zde mrtvola, ale je nutno je osvobodit. I člověk bez jakéhokoliv právního vzdělání přijde na to, že když už není jasné, kdo do řidiče kopal, je jasné, že oba byli přítomni a ani jeden z nich nezabránil surové vraždě. Kterou prý právě prováděl „ten druhý“. Co takhle použít skutečnost, že když sám nevraždil, určitě vraždě nebránil, a odsoudit oba za tento čin? Jistě s menší kvalifikací, ale spravedlnosti dát průchod alespoň tím, že vražda nezůstane úplně nepotrestána?!
A protože zůstala nepotrestána, dva městští policajti, proslavení svou „vysokou morálkou a inteligencí“ si takové umlácení člověka na ulici – v tomto případě bezdomovce – zopakují. Pro velký úspěch dokonce před okem kamery, kde bude takovýto „spektákl„ tedy utlučení „závadového„ člověka zdokumentován. Malinký kousek záznamu ze „ztratí“ v rukou kolegů oněch policistů. Zbude sice videozáznam, jak nejprve přijdou policajti k živému člověku a když odejdou, je tam mrtvola, ale to naší justici „nestačí“. Co třeba začít tím, aby se zjistilo, zda se někdo nepokoušel nezákonně svým kámošům „pomoci“ úpravou záznamu? A vůbec - co vyšetřit, jak to s tou smrtí bylo? Prostě policajti přijdou, odejdou, zůstane mrtvola a justici stačí, že řeknou, že oni to nebyli.
Ostatně policie se obávají po těchhle případech a dalších, například případu jiného „pachatele“, který se dopustil toho, že se nechal na kole táhnout vlčákem, mnozí právem. Za zločin uvázání vlčáka ke kolu dotyčného policista zkopal a zmlátil tak, až se dotyčný dospělý muž pokálel.
Za tohoto stavu věcí usoudila naše ministerstva spravedlnosti a vnitra ve spolupráci s policií, že bude nutno „posílit“ pravomoci městské policie - a tak policejně nevzdělaní a často nevzdělatelní městští policisté zastavují auta, udělují pokuty a měří radarem. Dohled nad pořádkem na ulicích!? Hlídání kapsářů a grázlíků ničících zastávky a dopravní prostředky? Ale kdeže!
Případ Uzunoglu je výsměchem všemu právu a případ Kájínek volá snad skutečně o trest Boží. Justice se rozhodne, že prostě nenechá udělat správnou rekonstrukci, nevyslechne svědky a neprověří, už ve vlastním zájmu veřejně, podezření, s kterým se netajili ani ministři, a to, že za celou věcí je kriminální činnost příslušníků policie a další a další. Justice rozhodla, přestože prověřit to požaduje kdekdo včetně dvou ministrů, že ani tůdle. A když už se musí, je z toho smutná fraška. Soudce kolegům z lidu sdělí, že podle něj je Kájínek grázl. Vzkáže tak všem, co požadují přešetření, aby si šli stěžovat třeba na lampárnu na nádraží. Nic se prověřovat nebude. A on sám je neodvolatelnej. A ti novináři, co nahráli, jak věci měří „spravedlivě“, jsou grázlové. A podá na ně žalobu. A šmytec!
Soud s bývalým ministrem Mlynářem je naprostá fraška. Soud o nic, na nic a o ničem. Žalobu podají dva týpkové, které by jakákoliv policie a státní zástupce, pokud by byli při smyslech, museli zamítnout. Pošahaný Aleš Moravec, známá pražská figurka, v novinách, čertvíproč nazývaný „politikem“ přestože se jedná spíše o kverulanta s paranoidním myšlením, a ublížený úředníček. To je dvojka důvěryhodných svědků! Nic se nestalo, nikdo nebyl poškozen, nic s neztratilo a soudkyně, když se novináři diví a kladou nepříjemné dotazy, prohlásí, že jestli to bude nutné (přeloženo: jestli ji bude někdo otravovat nepříjemnými dotazy), tak trestný čin Mlynářovi a spol. ještě překvalifikuje na vyšší sazbu. Svědci-podavatelé udání se k soudu nedostaví a nic. Kdyby se nevyhrožovalo obžalovaným dvanácti lety kriminálu, bylo by to celé k smíchu.
Policie sice nevyšetří prakticky ani jednu z podezřelých vražd lidí motajících se kolem ekonomiky a politiky, ale s nadšení stíhá ty, kteří se snažili osobně bránit sebe a vlastní majetek proti kriminálníkům, a posílá je k soudům, kde alespoň někteří příčetní soudci tyto šílené věci zamítnou.
Rozčilený zaměstnanec firmy nafotí, jak firma špatně osazuje dopravní značky a rozešle je internetem úřadům. Úřady skutek, který by bylo možno samo o sobě hodnotit jako „veřejné ohrožení“, protože každá špatně osazená dopravní značka představuje potencionální ohrožení účastníků dopravy, řeší podáním obvinění na toho, kdo na lumpárnu upozornil. A policie? Začne stíhat nikoliv firmu ohrožující účastníky dopravy, ale toho, kdo na to upozornil! Co udělá místní státní zástupce? Předpokládám, že se přidá!
Doslova šílený ministr dopravy (z hlediska právního vědomí) chce zavírat řidiče do kriminálu za jedno promile alkoholu v krvi, a přitom ani on, ani nikdo jiný údajně neví, jak sebrat papíry policejnímu presidentovi za jízdu jak k ohni. Proti předpisům. Zato policajti dobře ví, že je nutno toho, kdo to zjistil a sdělil potrestat! A potrestat exemplárně!
Mrtvol spojených nějak s politikou, státní správou a ekonomikou je tolik, že pomalu „není kam plivnout“, policistů je víc než za bolševika a soudci mají platy jak princátka. A nic se neděje. Jestli ono to není vlastně tím?
Justice a státní zástupci tady zřejmě nejsou od toho, aby nebyli lidi utloukáni policisty, aby se vraždy neprohlašovaly za sebevraždy, a to ani u policejních důstojníků (co jich jen za těch 15 let je mrtvých - samá sebevražda!!), aby bankéři, v jejichž bankách se ztratily miliardy, byli potrestáni. Aby se zjistilo, kdo že nám to tady ve velkém vraždí sponzory politických stran, různé podnikatele a „také podnikatele“, aby nebyli zavíráni nevinní lidé do vazby jen proto, že se to někomu hodí anebo si to objedná atd. atd.
Česká justice je tady proto….. sakra, nevíte někdo, k čemu tady vlastně česká justice je? Nevíte?! No to je špatný!
Ale já vám poradím. Zkuste se zeptat. Třeba předsedy Soudcovské unie Jaromíra Jirsy. Anebo ministrů vnitra a spravedlnosti. Současných i těch bývalých.
A nebo rovnou Václava Havla a Václava Klause. Ti, jak známo, vědí všechno.
No a taky to jsou osoby, které měly na řízení tohoto státu, jmenování soudců, státních zástupců a ministrů v posledních patnácti letech největší vliv.
