Opravdu Nejvyšší soud (NS) v otázce „muslimských šátků“ chtěl říci: Nikdo jiný nemůže, jen muslimka ano? Nebo: Všichni to mají zakázáno, jen muslimka ne? Nebo: Realizace náboženských práv má přednost před všemi ostatnímu právy? Nebo: Je článek16 Listiny vůdčím ustanovením našeho práva?
Odhlédneme-li od všech podivností tohoto případu (soudíme se o práva někoho, aniž bychom věděli, kdo to vlastně je a zda vůbec ve skutečnosti takový člověk reálně a v této chvíli vůbec existuje), může mít rozhodnutí NS celkem zásadní význam pro poměry v našem školství, pokud si vhodně zodpovíme položené otázky.
Muslimský šátek je, bez ohledu na to, zda jej někdo nazývá „náboženským symbolem“, či nikoliv, ve skutečnosti jen jednou z možných pokrývek hlavy, která i v našich končinách není nikterak neobvyklá. Správné bylo v těchto souvislostech poukazování na to, že již naše babičky atd. atd. NS tedy rozhodl, že žák při „teoretické výuce“ může mít na hlavě pokrývku hlavy.
Zodpovídejme tedy otázky: Každý žák, nebo jen někteří žáci? NS rozhodoval jen o některých – o těch, kteří cítí nutnost mít na hlavě pokrývku hlavy, plyne-li tento pocit z náboženského přesvědčení. To prý Česká republika musí respektovat, neboť to plyne nejen z mezinárodních (evropských) dohod, ale i z naší ústavy (čl. 16 Listiny základních práv a svobod). Rozhodl tedy NS o tom, že pokrývku hlavy při „teoretické výuce“ mohou mít jen ti, kteří to zdůvodní náboženským přesvědčením?
Ve zmíněné Listině máme ovšem i ustanovení článek 17 (Politická práva), ve kterém se stanoví, že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem písmem, tiskem, obrazem nebo (podtrhuji já) jiným způsobem…“ Pak tedy snad i podle názoru NS může žák, který má právo ponechat si na hlavě při vyučování pokrývku hlavy podle svého náboženského přesvědčení, může tak učinit i tehdy, pokud pokrývkou hlavy vyjadřuje svůj politický názor. Nebo tomu tak není? Může tedy ředitel školy nebo učitel bránit žákovi, který svoje politické přesvědčení vyjadřuje tím, že má při „teoretické výuce“ na hlavě oranžovou čepici s nápisem „ČSSD“ (snad takoví jsou)? Záleží na tom, jak si zodpovíme položené otázky…
Je náboženství něco „lepšího“ než politika?
Může mít nezletilý žák své politické přesvědčení? Pokud může mít přesvědčení náboženské, pak bezpochyby může mít i přesvědčení politické, ať již si pod tím představíme cokoliv. Jsou si články 16 a 17 Listiny rovny? Zaručují rovná práva všem? Nebo některé právo je vyšší? Nebo prostým slovem – je náboženství něco „lepšího“ než politika? V morální a etické rovině možná, ale v právu?
Není snad rovnost občanů podmínkou právního státu? Občané si jsou rovni, ale práva nikoliv. Řekl NS, že práva plynoucí z náboženského přesvědčení mají vyšší ochranu než práva plynoucí z přesvědčení politického? Já doufám, že to NS nevyslovil, ale obávám se, že to není zcela jasné. Pokud by to totiž tak bylo, byla by veta po sekulárním státě, kde to prostě tak být nesmí. Takže si musíme vybrat. K tomu nám rozsudek NS ovšem vůbec nepomohl.
Spíše naopak. O tom, co to vlastně znamená, ta integrace migrantů do většinové společnosti, zda ji vůbec potřebujeme, nebo zda budujeme dvě oddělené společnosti s rozdílnými právy a povinnostmi existující vedle, toho víme ještě méně než předtím…
LN, 17.12.2019
Autor je právník, bývalý zástupce veřejné ochránkyně práv
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem