V květnu byl schválen a zveřejněn nový stavební zákon, který počátkem letošního roku vstoupil v platnost. Předkladatel – vláda České republiky a podle ní i media slibovali, jak zefektivní a zjednoduší veškeré činnosti spadající pod jeho působnost. Jaký je výsledek?

Přestože byl zákon schválen v první polovině měsíce května, vláda Jiřího Paroubka do konce svého vládnoucího období, které se protáhlo do podzimu, nedokázala připravit prováděcí vyhlášky, na které se řada ustanovení zákona odvolává. Ty vyšly až koncem měsíce listopadu a začátkem prosince. Důsledek? Nikdo, zejména stavební úřady, se nedokázal na nový zákon pořádně připravit. Přitom se mění řada postupů, názvosloví, zavádějí se postupy nové, je předepsáno množství nových formulářů. To všechno za situace, kdy budou stavební úřady ještě souběžně vyřizovat podle starého zákona podání přijatá do konce minulého roku.

Jak se dotkne nový zákon běžného občana? Posuďme to na příkladech běžných staveb, které nejčastěji občan – jednotlivec realizuje, a to stavby bez ohlášení a podléhající ohlášení.

Stavební zákon vymezuje skupinu jednoduchých staveb, na které nebude třeba stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Jsou to například drobné doplňkové stavby jako kolny, altány, drobné chovatelské stavby, zahradní bazény, zimní zahrady, přípojky, některá oplocení, snad i garáže, ale i opravy staveb a jejich údržba. Ale! I na tyto stavby je potřeba získat od stavebního úřadu alespoň územní souhlas, který se vydává na základě oznámení o záměru. Tiskopis tohoto oznámení má čtyři stránky formátu A4 + dvě stránky uvádějící požadované přílohy. Navíc musí stavebník zajistit vystavení tohoto oznámení po dobu nejméně třiceti dní na veřejném prostranství v blízkosti pozemku nebo stavby, kde má být záměr realizován, neboť podle názoru zákonodárců má zřejmě i Venca z Horní Dolní právo vědět, že chci na své zahradě postavit kurník a může mít třeba námitky. Nevím proč, ale na stavby podléhající stavebnímu řízení ani na stavby ohlašované se tato povinnost nevztahuje. Na vystavení územního souhlasu má stavební úřad určenou lhůtu 30 dní

Další vymezenou skupinu staveb lze realizovat na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Jedná se zejména o rodinné domky, rekreační chaty, zahradní sauna s hygienickým zařízením a podobné Tiskopis na ohlášení stavby má tři stránky formátu A4, část uvádějící přílohy je na dvou stránkách a má přes čtyřicet položek. Nikde není psáno, že stavební úřady mohou některou z nich stavebníkovi „odpustit“. Přitom by stačila jednoduchá věta, třeba: Stavební úřad může pro konkrétní stavbu určit nezbytný rozsah potřebných dokladů podle místních podmínek. Prima možnost, jak může stavební úřad nepopulárnímu stavebníkovi zpestřit život, ale i možnost, jak se může nadřízený kontrolní úřad svézt po kontrolovaném úřadě.

Na doručení sdělení o souhlasu s ohlášením nebo o jeho zamítnutí má stavební úřad lhůtu 40 dnů, tedy o 10 dnů delší než byla v předešlém zákoně.

V podstatě stejný režim jako u předchozího zákona je u staveb vyžadujících stavební řízení. Občanů se to týká zejména pokud realizují stavby určené k podnikání. Zákon nestanoví lhůty, ve kterých musí stavební řízení proběhnout, oproti minulému zákonu však zkracuje lhůtu, ve které je možno se ke stavebnímu záměru vyjádřit.

Neodpadá ani kolaudace, i když u ohlašovaných staveb se to nazývá souhlas u užíváním. Stavebník zasílá úřadu záměr započetí s užíváním stavby (tři stránky + seznam příloh) a stavební úřad má 30 dní na to, aby se rozhodl, zda snad užívání nezakáže, což musí učinit rozhodnutím. Zákon však neuvádí povinnost stavebního úřadu vydat rozhodnutí i v případě souhlasu s užíváním. Tuto povinnost zákon uvádí pouze v případě, že reaguje na stavebníkovo oznámení o odstranění vad, pro které mu souhlas s užíváním neudělil. Přitom se nejedná o maličkost. Ohlašované stavby podléhají většinou povinnosti vkladu do katastru nemovitostí a katastrální úřad bude vyžadovat doklad, že přihlašovaná stavba byla zřízena legálně.

Zákon zavádí i novou instituci – autorizovaného inspektora. Ten může – samozřejmě za úplatu – pomoci stavebníkovi tím, že posoudí projektovou dokumentaci stavby a předložené doklady a vyjádření k dané stavbě, v případě jejich úplnosti a dostatečnosti vypracuje certifikát, na jehož podkladě provede stavební úřad zkrácené řízení. V čem je řízení zkráceno jsem v zákoně nenašel.

Samozřejmou přílohou ohlášení i stavebního řízení je projektová dokumentace. Její rozsah a obsah je stanoven samostatnou vyhláškou. Ta je zpracována velice podrobně a ve své podstatě nařizuje stejný rozsah projektové dokumentace třeba na rodinný dům o třech bytech a na zahradní přístřešek o zastavěné ploše 20 m2, se saunou, sprchou a zahradním krbem. Zde jsou dveře byrokratickému přístupu, neřku-li šikaně, otevřeny dokořán. Při striktním dodržování této vyhlášky mohou náklady na projektovou dokumentaci velmi výrazně stoupnout, nehledě na - v podstatě zbytečnou - práci projektantů navíc.

Záměrně jsem vybral jen ty části zákona a jeho prováděcích předpisů, které se týkají občany nejčastěji zřizovaných staveb, i proto, že je tato oblast mně, jako projektantovi takovýchto staveb, nejbližší. Zákon i s vyhláškami je rozsáhlý (zákon 65 stran ve Sbírce zákonů, prováděcí a související vyhlášky mají stran přes 200), čas k prostudování zatím krátký, připouštím tedy možnost špatného pochopení a výkladu některých jeho ustanovení. Budu proto jen rád, pokud někdo mé vývody opraví, ne-li vyvrátí. Pokoušel jsem se získat komentář k zákonu na stránkách ministerstva pro místní rozvoj, které je garantem zákona a tvůrcem prováděcích vyhlášek, ale neuspěl jsem.

Názor na to, zda je nový zákon přínosem nebo ne, ať si každý udělá sám. Já si myslím, že naše legislativa tímto zákonem porodila opravdu velké dítě, bohužel s četnými zdravotními a kosmetickými vadami. Otázka je, kdy začne léčení a jak bude úspěšné.

leden 2007