Trestním řízením u Krajského soudu v Brně, veřejnosti známým jako proces s Alenou Vitáskovou, ač se jí z větší části vůbec netýká, se soustavně zabývám od jeho začátku. V článku Jak se dělá monstrproces, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami, jsem se pokusil shrnout základní poznatky, nutné pro orientaci v něm. Navázal jsem pak dalšími články, jež jsou dosažitelné na internetových stránkách spolku Šalamoun či na Neviditelném psu, v nichž jsem komentoval vývoj kauzy na základě poznatků získaných v soudní síni.

Po neplánovaném odročení, vynuceném nemocí obžalované Michaely Schneidrové, proces pokračoval ve dnech 19. a 20. listopadu 2014 výslechy svědků obhajoby a čtením listinných důkazů. Poslední vývoj dokazování mě vede k domněnce, že ve věci podezřelého vydání licencí se v závěru procesu povede mimo jiné tvrdý spor mezi žalobcem a obhajobou, zda nepominutelnou podmínkou pro vydání licence je skutečně dohotovení elektrárny „do posledního šroubečku“, i když tento stav je prakticky nedosažitelný.

Čím déle řízení probíhá, tím silnější je mé přesvědčení, že žalobce Radim Mezlík nedomyslel důsledky spojení kauzy spoluobžalovaných Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové se záležitostí osmi obžalovaných, zapletených do podezřelého vydání licencí fotovoltaickým elektrárnám rodiny Zemků o silvestrovské noci roku 2010. Jejich spojitost je skutečně jen formální a podstatná část dokazování se zmíněných dam vůbec netýká, nicméně se musí zúčastnit celého jednání aspoň zastoupením obhájci. V případě rozdělení procesu na dvě části by asi bylo nutné některé důkazy provádět dvakrát, ale nesdílím názor, že pohodlí a úspora času soudu a státního zástupce musí mít bezpodmínečně přednost před předcházením maření života a plýtvání penězi obžalovaných, kteří mají stále nárok na to, aby se s nimi zacházelo jako s nevinnými. Vyčlenění jejich kauzy do samostatného řízení by jim bývalo přineslo úspory času i peněz.

Navíc jedna i druhá skupina obžalovaných se vzájemně zatěžují odročováním řízení. Bylo by velmi zajímavé vyčíslit dopady spojení obou věcí finančním oceněním ztráty času a zjištěním vícenákladů na ohhajobu. Důsledky bezohledného uspořádání procesu by tak patřičně vynikly. Samozřejmě, ve srovnání se škodou, která měla dle žalobce vzniknout státu přičiněním obžalovaných, pár set tisíc korun z kapes odsouzených nestojí za tolik řečí. Ale platí presumpce neviny a žalobce neměl právo zanedbat ve svých úvahách ztráty obžalovaných jen proto, že se domnívá, že určitě dosáhne jejich odsouzení.

Zdá se, že po svižném rozjezdu dochází monstrprocesu dech. Opakovaně vznikly průtahy odročováním z důvodu onemocnění obžalovaných nebo kvůli neúspěšnému pokusu o vyloučení předsedy senátu pro podjatost. Také rozsah požadavků obhajoby na čtení listinných důkazů řízení zpomaluje. Naděje na rozsudek v letošním roce padla definitivně odročením na dny 19.-22. ledna 2015.

Monstrproces se tak přiřadil k mnoha problémům, jež mají původ v minulosti, ale k jejich rozuzlení dojde až v roce 2015.