Jak prosté. Hudráme, voliči se zlobí, nad hovady na silnicích, fotbalovými výtržníky, nelegály, sprejery, zloději rohlíků, „černými“ zaměstnanci, vytunelovanými firmami. A jelikož nedokážeme na výtečníky najít metr, pošleme na ně policii. Vidina katru má hříšníky polepšit. K tomu si (asi) bankovní domy prolobbovaly takový trestný čin jako úvěrový podvod. Při sepisu úvěrové smlouvy na dva tisíce si vymyslete zaměstnavatele a máte hned zápis v rejstříku. Co na tom, že když z miliardového úvěru od téže banky nezaplatíte ani kačku, může jít jen o špatný podnikatelský záměr, druhotnou platební neschopnost či bůhví co? Dostat vás před trestní tribunál bude moc a moc těžké. Nemluvě pak o tom katru. Stejně tak se neptejte, proč banka (pro ni pracující pochybný zprostředkovatel) nezvedla telefon a vaše zaměstnání neověřila. Když platíte, vše je OK. V opačném případě to nechá na trestním řízení. Je to zadarmo, rychlejší a důraznější.
Místo toho, aby neschopný (v lepším případě) bankrotář si v podnikání už ani neškrtl, tvoříme trestní odpovědnost právnických osob. Místo toho, abychom dokázali vymýšlet a důsledně vymáhanými přestupkovými sankcemi někoho odradit od nekalostí, označíme taková jednání jako trestné činy. Sotva se konečně objeví pořádné flastry v dopravě, ženeme před soud řidiče chycené bez řidičáku a opilce nad jedno promile. Žádný soucit s ožraly, ale ty desetitisíce na pokutě a dva roky zákazu ježdění by mohlo být docela dost. Když si nedají pokoj, do křížku s policií se dostanou i tak. A připadá vám vesničan jezdící na pole, aniž si za čtyřicet let udělal autoškolu, jako ten největší darebák na silnici, který může dostat i tak dvacetipětitisícovou pokutu od úřadu?
Rady iniciátorů zlepšováků
Při pohledu na soustavné novely trestního zákona nezávidím státním zástupcům, jak budou prokazovat obviněným ženám, že své ano cizinci řekly v úmyslu získání prospěchu. A nechápu, proč má být trestné zrovna rušení výslovně uvedeného, organizovaného sportovního utkání. Proč ne i hudebního koncertu…? Připomíná to nedávnou poslaneckou snahu po – mediálně propíraném – napadení záchranářů, posléze učitelů, z těch udělat veřejné činitele (také učitele tance, autoškoly…?). A co by si řekl napadený invalida, neměl by snad na takový status právo ještě větší?
Nemylme se, policii často takový stav nevadí. Přibývají výkonnostní čárky, roste procento objasněnosti. Tipnul bych si, že úvěrové podvůdky, alkohol za volantem a jízda bez řidičského průkazu tvoří dnes asi 50 procent všech trestných činů. Jejich vyřešení je bezpochyby snazší než usvědčit feťáky, co vás zmlátí na nádraží nebo vykradou auto.
Nejzábavnější je, když soudům iniciátoři zlepšováků radí, jak nejlépe co trestat. Například při zamýšlených trestních postizích nejdřív zaměstnavatelů pracovníků na černo, následně i těch dělníků (opsáno odkudsi ze světa), vhodná je prý podmínka a přísný peněžitý trest. (Dříve zase radili sprejerům dávat obecně prospěšné práce, u nezbedných řidičů si to už nepamatuji.) Trest však vyplývá dost z profilu pachatele. Pokud byl už dřív pětkrát odsouzen, navíc je švorc, každá rada drahá. Zvlášť když stát zřejmě dosud nebyl moc úspěšný v sankcích proti výše uvedeným zaměstnavatelům, i když možnosti k milionovým pokutám má.
Takhle v průměrné přeplněnosti kriminálů jsme na tom vůči Evropě jak se spotřebou piva. Jestli u nás je o tolik víc zločinců, dost pochybuji.
Soudy mají řešit sporné a závažné činy. Aby to dělaly co nejúčinněji, to znamená nejrychleji, potřebují urychlit podmínky řízení. Ty stačí od našich světových vzorů opravdu opsat. My o tom ale raději mudrujeme už od revoluce, v dohledu prý asi za tři roky. Jednodušší je vymyslet co dalšího a co nejtvrději potrestat. Veřejnost to má ráda.
LN, 17,9.2007
Autor je soudce Městského soudu v Brně