24.4.2024 | Svátek má Jiří


PRÁVO: Jak náš stát chrání podnikatele

5.4.2016

aneb Vítejte v Kocourkově

Tenhle příběh je pravda a sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal...

Byla jednou jedna paní Chytrá. Osud paní Chytré by mi byl celkem jedno, kdyby jednoho dne nedorazila její dcera do naší firmy s prosbou o pomoc. Jelikož její situace byla vážná, pomohli jsme. Bohužel, paní Chytrá a její dcera nebyly s jednou částí naší práce spokojeny. To se může stát. Určitě bychom se nějak dohodli, kdyby se paní Chytrá nerozhodla dělat chytrou. A tak k nám na firmu nakráčela, seřvala nás všechny na jednou hromadu a odešla středem. Za naši práci nám samozřejmě nezaplatila. To bylo možná i cílem produkce.

Paní Chytrá ale nebyla tak chytrá, aby odhadla, že si to nenecháme líbit. Rozhodli jsme se o cca 9000 Kč, které nám dlužila, ale zejména o naši profesní čest bojovat. Obrátil jsem se na právníka, který ji obeslal předžalobním pokusem o smír. Paní Chytrá se ale ovšem rozhodla zase dělat chytrou, a tak ho nepřevzala.

Jednání u soudu bylo celkem krátké. Vysvětlil jsem soudkyni, že nemám problém polemizovat s paní Chytrou o tom, jestli bylo z naší strany vše úplně stoprocentní, ale mám problém přijmout její snahu, nezaplatit nám ani za práci, jejíž správné provedení nijak nerozporuje. Celkem rychle jsme se dohodli, že se nebudeme přít, zda byla rozporovaná část provedena správně či špatně (i když by to asi šlo), a tuto službu (cca 1500 Kč) jsme jí neúčtovali. Zbylých 7500 + náhrady za soud a právníka nám měly být paní Chytrou uhrazeny. V součtu to bylo už 22 tisíc.

Paní Chytrá, která už v té době možná pochopila, že to, co udělala, bylo spíše hloupé, uronila několik slz a soudkyně jí uložila splátky po tisícovce měsíčně. Soud ani právník ovšem na splátky moc neslyšeli, takže jsme platili my. Rázem jsme v tom byli za dvě pětky s výhledem, že nám za dva roky možná paní Chytrá vše zaplatí. Nezaplatila. Na náš účet dorazily přesně dva tisíce, když se odmlčela. Počkali jsme ještě chvíli a opět povolali právníka, který na paní Chytrou poslal exekutora.

Exekutor pracoval pomalu, ale jistě. Během asi půl roku paní Chytré obstavil majetek a vyexekuroval zhruba 6 tisíc korun. Svoji práci však ocenil na 7 200 Kč, takže celou zabavenou částku sbalil a nám neposlal nic.

Díky paní Chytré jsem strávil cca 15-20 hodin přípravou materiálů a jednáním s právníkem. Půlku jednoho pracovního dne jsem byl u soudu. Za tu dobu jsem mohl pro firmu vygenerovat odhadem dvacet, možná víc tisíc korun. Po roce a půl tedy v našem krásném právním státě zaplatila místo 7,5 tisíce paní Chytrá tisíců osm a je v exekuci. To ovšem, jak jsem zjistil, když v tom člověk umí trochu chodit, není žádná tragédie. Právník si přišel na zhruba 12 tisíc, exekutor na šest. Na provedené práce byla vystavena faktura, vše jsme řádně zdanili a na své si přišel také stát. Zato my, kteří jsme nic nezavinili a celou dobu jsme jen ve vleku událostí, máme ztrátu přes 20 tisíc, což ovšem reálně možná přesahuje tisíců čtyřicet. A výhled, že alespoň část z těchto peněz někdy uvidíme, je velmi nejistý.

Pokud bych paní Chytré zabránil v odchodu z našeho pracoviště, když nezaplatí, nebo napochodoval k ní domů a odmítl odejít, dokud dluh neuhradí, případně jí sám zabavil majetek v ceně přiměřené jejímu dluhu u nás, dopustil bych se protiprávního jednání, za které bych byl trestně stíhán. Právní systém naší vlasti nám vysloveně brání chránit svůj majetek vlastními prostředky. Sám jej ovšem chrání minimálně a neúčelně. Výše uvedená částka nás samozřejmě nepoloží, ale bylo by to jiné, pokud by šlo o částku o řád či dva vyšší? Připomíná mi to jedno městečko, kde si postavili radnici bez oken!