aneb Kléma, srpy, kladiva a chrabrá policie

Mohlo to být takové veselé odpoledne. Skupinka bláznů zahrnující jak mladé obdivovatele, tak válečné vysloužilce by se postavila před budovu Říšského sněmu, rozbalili by prapory s hákovými kříži a portréty Vůdce. Než by stihla zaznít první sloka oblíbeného songu Horst Wessel Lied, účastníci vzpomínky by leželi na zemi, německá policie by jim po zádech tančila pogo a německá media by opět národu připomínala, co za zrůdnost byl nacismus.

Ano, mohlo to být takové veselé odpoledne. Kdyby se ovšem neodehrávalo v Praze, u hrobu Klementa Gottwalda, místo praporů se svastikou nevlály rudé prapory se srpy a kladivy, z repráků se neozývala plamenná řeč na téma „Socialismus byl spravedlivý, komunisti mají čisté svědomí, všechno bylo fajn a nebýt zločince Havla a jeho kapitalistických přisluhovačů...“ a všemu neasistovali mladí příslušníci Městské policie a Policie ČR.

Ono to vlastně trochu veselé odpoledne bylo. Svým způsobem celá taškařice připomínala takový veselejší skeč Monty Pythonů říznutý Českou sodou. Kulturní vložka v podobě Nedělní chvilky poezie a kurz „Nemeckecho jasyka“ v podání německého soudruha, jehož otec zřejmě z Hitlerjugend konvertoval přímo k FDJ, navodily poměrně veselou náladu.

Konec srandy nastal ve chvíli, kdy se přítomní policisté měli ujmout své role ochránců zákona.

Varovné světýlko v hlavě prvně zablikalo ve chvíli, kdy nám strážník oznámil, že tiché postávání na komunistické demonstraci s protikomunistickými transparenty může být narušování shromáždění a že můžeme být vyvedeni. Poznámka, že pouze využíváme svého ústavního práva a že komunistická merenda je veřejné shromáždění, vyvolala jen pokrčení rameny.

Budiž, nikdo neví všechno a strážník zřejmě na školení spal. Nicméně ve chvíli, kdy přítomný soudruh hulákal na celý hřbitov do mikrofonu a kdy jsme témuž strážníkovi připomněli, že jaksi provozní řád hřbitova vyžaduje tichou pietu, přišel první zásah na komoru. „Necháme to bejt,“ byla reakce strážníka, kterému naše tiché postávání přišlo jako narušování piety a shromáždění.

Nedá se ovšem říct, že by strážníci zachovávali ležérní postoj pořád. Přišla i chvíle, kdy konali. A to tehdy, kdy jsme na hrob Klementa Gottwalda umístili naše cedule připomínající zločinnost komunistické strany. Pro dokreslení absurdity sobotního odpoledne zhruba odcituju celou debatu.

„Vy máte na ceduli hákový kříž, propagujete nacismus.“

„Ne, na té ceduli je i rudá hvězda a text, že jde o stejný póvl. Na první pohled je jasný, že nejde o propagaci. Na rozdíl támhle od pánů, kteří mávají rudými vlajkami se srpem a kladivem.“

„To je jedno, propagujete nacismus. Vyzývám vás, odstraňte ceduli z hrobu.“

„Zakročíte stejně i proti ostatním, když vám připomenu existenci zákona o propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod? Zajímá vás, že mezi paragrafy o zločinech proti lidskosti najdete i paragraf, ve kterém je nacismus a komunismus postavený na stejnou úroveň?“

„Nezakročím.“

„Já vás ale vyzývám, abyste zakročil, protože jde o porušení zákona.“

„Nezakročím. A prosím váš občanský průkaz. Budete předvolán k řešení přestupku výtržnictví.“

V tu chvíli se ze mě stal výtržník a můžu každým dnem očekávat předvolání k přestupkové komisi. Budu certifikovaným hanobitelem hrobů a propagátorem nacismu. Nic nebylo platné strážníkům odcitovat zákon, nic nebylo platné vysvětlit jim rozdíl mezi propagací a apelem na ignorování platných zákonů. Inu, nezblázním se z toho. K nálepkám pravdoláskaře, židofašisty, ukrajinomila a zkurveného kapitalisty budu mít zas něco do sbírky. Tentokrát i s certifikátem.

Korunu všemu nasadili příslušníci Policie ČR, na které jsme se obrátili po výstupu se strážníky. Policista nejprve zkonstatoval, že nic řešit nebude a že je rád, že je dneska hezky. A ve chvíli, kdy se přítomní komunisté s veselým smíchem řadili na Gottwaldův hrob, aby si udělali fotku na památku pod rozvinutou rudou vlajkou, na výzvu „Zakročte“ sklopil hlavu k zemi a prohlásil: „Já nic nevidím.“

Tečku za celým představením udělal druhý policista větou: „Hele, nediskutuj s nima.“

Čili, sečteno a podtrženo, v sobotu opět dostalo právo na zadek a čeští komunisté mají další důvod k radosti, protože byli postaveni nad zákon.