Autor, ač jinak celoživotní nekuřák, se v následujícím textu bude věnovat tématu veřejnoprávní regulace reklamy v oblasti tabákových výrobků. Zaměří se na téma tzv. insertů – tedy vkládaných reklamních letáků do krabiček cigaret.

Naplňuje dnešní právní úprava v této oblasti svůj primární smysl – tedy chránit děti, mladistvé a nekuřáky před dopady přehnaně intenzivní tabákové reklamy, jejímž perfidním cílem je získat další (nové) klienty pro tabákové výrobce?

Téma možná pro někoho okrajové, ale působící jako lakmusový papírek, zda to dnešní pravicová vláda s podporou svobody podnikání myslí opravdu vážně.

Zákonná právní úprava v oblasti „insertů“ je nedostatečná a nejasná, proto ji musely řešit soudy. Aktuální judikatura českých správních soudů má v této věci celkem jasno a preferuje restriktivní přístup.

Vkládání reklamních tiskovin do spotřebitelského balení cigaret je zakázanou reklamou na tabákové výrobky. Takový reklamní materiál je totiž svým umístěním do odnášené krabičky předurčen k tomu, že bude působit i mimo místa prodeje tabákových výrobků.

Prodej a reklamu na tabákové výrobky nutno přiměřeně regulovat z důvodu ochrany veřejného zdraví, s tím souhlasím, mám ovšem výhrady vůči přehnané regulaci na úseku vkládání tzv. insertů, který se majoritně odůvodňuje mj. tím, že reklamní materiál je svým umístěním do odnášené krabičky údajně předurčen k tomu, že bude působit i mimo místa prodeje tabákových výrobků – viz výše připomenutá judikatura.

Kritika restriktivní argumentace

Pakliže se důsledněji zaměříme na hlavní argument ospravedlňující předmětnou restrikci, tedy že vložený leták (insert) se může dostat mimo místa, kde je reklama na tabákové výrobky povolena, a působit tak i na nekuřáckou část populace včetně dětí a mladistvých, pak zde vidíme logický nonsens.

Hlavním smyslem zpřísněné regulace tabákové reklamy je především ochrana dětí a mládeže před reklamou na tabákové výrobky. Tedy lidověji napsáno, aby nezačaly předčasně kouřit osoby mladší 18 let, jelikož u nich hrozí větší riziko vzniku závislosti a též na mladistvý organismus má kouření více zdravotně zničující vliv. K posilvestrovskému pobavení zde možno připomenout legendární výrok Miloše Zemana, který kdysi doporučil, aby děti počkaly s kouřením do 27 let, pak to bude prý bez zdravotního rizika.

Stranou nyní ponecháme, že intenzivnějším „startovačem“ u dětí a mládeže je sociální tlak vrstevníků či starších kamarádů a kamarádek než tabáková reklama.

V řešeném případě tzv. insertů se však o žádnou masivní reklamu nabádající mládež ke kouření z prapodstaty věci jednat nemůže. V ČR si osoba mladší 18 let legálně nesmí zakoupit cigarety, takže se k insertu nemůže legálně dostat. Nemožno přece zadavatelům tabákové reklamy spravedlivě vyčítat, že někde dochází k porušování zákona tím, že cigarety jsou prodávány či jinak zpřístupňovány mladistvým, anebo dokonce dětem.

Stejně tak je nelogický argument, že by si cigarety zakoupil nekuřák a po přečtení insertu by možná i začal kouřit. Nekuřák kupující cigarety je taková až cimrmanovská představa. Takže myšlenka ohrožení jak nekuřáků, tak dětí a mládeže za pomoci insertů je mylná.

Z výše uvedených důvodů nutno zákaz vkládání insertů do krabiček tabákových výrobků pokládat za nesmysluplný. Zákaz zde neplní svou společensko-regulativní funkci ochrany dětí, mladistvých a nekuřáků před přehnanou tabákovou reklamou, navádějící je k zahájení kouření, měl být z našeho veřejného práva proto vypuštěn.

Dnešní právní úpravu na úseku tabákových insertů nutno pokládat za nedostatečnou a nejasnou, z čehož následně plyne formalistický (restriktivní) přístup soudů, které pak dávají zelenou správně-právním postihům tabákové reklamy ze strany příslušných správních orgánů, v čele s ministerstvem průmyslu a obchodu a jemu v této agendě podřízeným krajským úřadům. Samozřejmě možno si představit de lege ferenda takovou právní úpravu, ve které by se odpovědně a závazně stanovilo, že insert musí z určitého procenta obsahovat varování před škodlivostí dlouhodobého kouření, ostatně tak jak ji nyní obligatorně obsahuje krabička.

Rozum do hrsti

Stěžejním smyslem insertů je (marketingové) přerozdělení stávajícího kmene kuřáků, nikoliv „nábor“ těch nových. Z toho plyne, že přehnaně restriktivní přístup k možnosti realizace tabákové reklamy za pomoci tzv. insertů budí spíše dojem zbytečného omezení svobody podnikání než podporu racionální ochrany společnosti před vznikem závislosti na kouření.

I na této drobné věci uvidíme, jak se k věci hodnotově postaví nový pravicový šéf MPO Jozef Síkela a vlastně celá (pravicová) vláda. Zda předvolební řeči o svobodě podnikání, individuální svobodě a odpovědnosti zůstanou jen na papíře, či si najdou i konkrétní praktické provedení.

Autor je VŠ pedagog a právník

LN, 6.1.2022

**********************

Úvahy o veřejném právu

Kniha JUDr. Petra Kolmana je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva.

Publikaci je možno zakoupit zde.