Takové blahopřání by čerstvě sezdané sotva potěšilo. Patrně by znervózněli, co za ním vězí. A co teprve když novomanžele místo přání obešle finanční správa pokynem, aby jí poslali účty za svatební hostinu.

Chystáte svatbu? Pak se připravte na to, že po vás pracovníci finanční správy mohou žádat účtenky za svatební hostinu nebo za ubytování hostů.

Web Podnikatel.cz popisuje pozoruhodný případ, který ukazuje, čeho jsou schopni přičinliví finanční úředníci: Mohou být otravnější než komáři před bouřkou a postupovat bez respektu k vašemu soukromí.

Jako Hercule Poirot

Olomoucký finanční úřad do konce letošního září rozeslal devíti desítkám novomanželských párů na Přerovsku výzvu, aby mu podaly informace a doložily potvrzení o platbách za svatební hostiny. Postup, nad kterým zůstává rozum stát.

Úředníci z berňáku kladli otázky jako Hercule Poirot. Zajímali se o to, kde měli novomanželé svatební hostinu, kde byli ubytováni hosté v den svatby a kolik lidí bylo na hostině. Požadovali doklady o vyúčtování hostiny – fakturu, daňový či příjmový doklad, stvrzenku o převzetí finanční hotovosti, případně zálohy… A pokud by snad novomanželé neměli k žádný z uvedených dokladů, žádal úřad, aby mu sdělili aspoň přibližnou částku, kterou hostina stála.

Na to, aby zaslali odpověď, jim finančák poskytl 15 pracovních dnů. Takže prošacujte kapsy, prohledejte zásuvky…

Čím svou detektivní činnosti finanční správa zdůvodnila? Z textu výzvy je patrné, že měla pochybnosti, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna a nahlášena v systému elektronické evidence tržeb.

Všetci kradnú

Finanční správa vysvětluje, že její zaměstnanci vycházeli „z podnětů občanů“, kteří upozorňovali na možné krácení příjmů v desítkách tisíc korun za svatební hostiny v několika restauracích. (Dříve narození vědí, že kdysi se tomu říkalo „soudružské upozornění z místa bydliště“.)

Úředníci vycházeli ze zásady „všetci kradnú, a když ne, tak tomu aspoň pomáhají“. Nalezli pro ni oporu v § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d). V něm se píše o osobách, které získávají „jiné údaje“ nezbytné pro správu daní a které je mají poskytovat daňové správě. Mezi ně zařadili novomanžele. Ostatně, když už máme EET, kontrolní hlášení, zajišťovací příkazy… tak proč by finančáci právě je nemohli obtěžovat?

Právníci citovaní časopisem Podnikatel.cz tak široký výklad pochopitelně zpochybňují. Vždyť kdyby platil, tak by berní úředník mohl zpovídat všechny zákazníky – a zákazník přece není povinný dokládat, co si kde koupil.

Už to pochopila i ministryně financí Alena Schillerová, která se zprvu za olomoucký finanční úřad postavila. Nakonec ale uznala, že postup úřadu nebyl nejšťastnější, a připustila, že za ním je úřednická horlivost. Šéf finanční správy Martin Janeček k tomu slíbil, že postup olomouckého berňáku dá zkontrolovat.

Disciplína musí bejt

Představa, že budete obesláni finanční správou poté, co povečeříte v restauraci, je každopádně absurdní. No a co kdyby obdobně jako novomanžele finančáci obesílali sklíčené pozůstalé, kteří pořádali smuteční hostinu?

Z pohledu olomouckého berňáku by na tom patrně nebylo nic špatného. Tamní finančáci jsou ostří hoši, nehledí napravo, nalevo. Jejich přístup se popsat parafrází výroku obrlajtnanta Makovce z dobrého vojáka Švejka: „Disciplína, vy daňoví poplatníci pitomí, musí bejt, jinak byste lezli po stromech i se svýma nezdaněnýma příjmama jako vopice.“