PRÁVO: Hloupé a škodlivé rozhodnutí
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu D. Nygrinové, M. Součkové a M. Turkové o poplatcích za prodlouženou dobu studia. Rozsudek NSS 4 As 47/2006-51 je ke stažení zde. Výjimečně dobře podstatu rozhodnutí NSS ilustrují titulky ze včerejších Lidových novin "Šance pro věčné studenty" anebo ještě lépe "Nejvyšší soud se zastal tisíců studentů, kteří platí poplatky za delší studium".
Nejde ani o to, že si NSS našel důvod, proč kasační stížnost Masarykovy university v Brně zamítnout, ale o to, že připustil, aby tato věc byla soudy ve správním soudnictví projednána (pravda je, že nářek je dost opožděný viz. 2 As 50/2004 - 64). Velmi svérázný je názor Krajského soudu v Brně, který byl převzat do odůvodnění NSS a se kterým zmíněný senát NSS i zjevně souhlasí "Stanovení poplatku za prodlouženou dobu studia nevýdělečnému studentovi souvisí s právem na vzdělání (!!!); nezaplacení vyměřeného poplatku je pak považováno za disciplinární přestupek, za který lze uložit jako sankci mj. vyloučení ze studia. Proto je povinností soudu poskytnout žalobci ochranu; rozhodnutí kromě toho souvisí s právem žalobce vlastnit majetek (!!!), zakotveným v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Pokud žalobce tvrdí, že byl rozhodnutím žalované zkrácen na svých právech, má správní soud (!!!) povinnost přezkoumat napadené rozhodnutí".
Systém vzdělávání patří mezi základní a pro mne i bezpochyby nejdůležitější společenské instituce. Od jeho efektivity jsou odvislé prosperita společnosti a téměř všechny představitelné základní hodnoty, ve které lidé v moderních společnostech 21. století věří. V jeho srdci neleží žádné státní milosrdenství, díky kterému mohou být naše hlavy naplněny vědomostmi, ale dobrovolná směna těch, kdo o vědomosti usilují, a těch, kdo je poskytují. To, že většina českých vysokých škol se takto nemůže chovat, je neuspokojivá (a věřím, že přechodná) skutečnost, která odsuzuje většinu českých studentů (zejména společenských oborů) k nevratnému promrhání cenného životního období při memorování nesmyslů. Jinými slovy, jádro poskytování vysokoškolského vzdělávání je soukromoprávní povahy a nic na tom nemění tlustý zatuchlý závoj stávajících domácích poměrů, který vytváří iluzi jakéhosi státního milosrdenství, když nás na vysoké škole nechají studovat. Věc zkrátka nepatří do rozhodování soudů ve správním soudnictví.
NSS svým(i) zmíněným(i) rozhodnutím(i) pouze podpořil socialistické tmářství, které ovládá diskuse o systému vysokoškolského vzdělávání a díky kterému jsou vysoké školy (ve společenských oborech) v Česku v tak neuspokojivém stavu.
