V České republice je dovoleno propagovat Hitlera a nacismus
V České republice je dovoleno veřejně, v televizi, rozhlase, na různých shromážděních a v jiných veřejných sdělovacích prostředcích pronášet výroky jako například: Adolf Hitler byl významný politik naších dějin. Pro mne to byla pozitivní postava. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se zasloužil o dělníky. Pro mne to byla rovněž pozitivní postava. Období nacistického režimu (30.1.1933 až 8.5.1945) nebylo zločinným režimem. Ten nastal až v roce 1945 po okupaci země americkými, britskými a francouzskými vojsky. Období Protektorátu Čechy a Morava (15.3.1939 až 8.5.1945) rovněž nebylo zločinným režimem. Spolupracovník gestapa pro mě není známka, že by někdo byl neslušný. Každý stát má bezpečnostní složky. Pokud to byli lidé, kteří chránili ekonomiku Velkoněmecké říše, tak si myslím, že byli v plném právu. Za politické vězně se považují i lidé, kteří jimi nebyli. Měli za sebou jen obyčejnou kriminální minulost. Události z 15.3.1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava nebyly v žádném případě okupací. Nazvali bychom je internacionální pomocí, která nám ovšem do budoucna nadělala mnohé problémy. Každou událost je třeba vnímat tehdejším pohledem, tehdejší situací. Je třeba zohlednit historickou souvislost.
Analogické výroky týkající se období komunistické diktatury pronášela soudružka Semelová v TV a na různých shromážděních např. k výročí tzv. Vítězného února.
Policie trestní stíhání soudružky Semelové odložila. Rozhodující byl údajně posudek politologů z Plzně. Posudek konstatuje, že nyní neexistuje uskupení, které by navazovalo na jednoznačně zločinné komunistické hnutí.
Pokud by „znalci“ zjistili, že tu není uskupení, které jednoznačně navazuje na zločinnou NSDAP, pak je podpora a propagace nacismu apod. povolena. Existence takového uskupení je předpokladem k trestní odpovědnosti. Nemusíme pochybovat o tom, že „znalci“ žádné takové uskupení nezjistí.
Přece nelze popírat rovnoprávnost nacistů s komunisty. K čemu by byla celá Listina práv a svobod a ústavní řád? Můžeme se těšit na hajlující chuligány, kteří budou zpívat My jsme děti Třetí říše, máme rádi Hitlera? Přece se jim nemůže nic stát. Neexistuje žádné uskupení, které by navazovalo jednoznačně na zločinnou NSDAP. Pokud takové uskupení naopak existuje, není zapotřebí k trestní odpovědnosti i fakt, že dotyční o tomto uskupení prokazatelně vědí?
Se shora uvedeným nesouhlasím. Rovněž odložení případu soudružky Semelové považuji za politickou záležitost, nikoliv za právní.
Například existence nějakého uskupení alespoň částečně organizovaného navazujícího jednoznačně na zločinnou NSDAP předpokládá impotenci demokracie a orgánů činných v trestním řízení. Je třeba zavřít oči nad procesem zformování zločinného uskupení a tolerovat jeho činnost a trvání po určitou dobu. Pak může policie opatrně zvažovat, zda někoho bude trestně stíhat pro podporu nebo propagaci zločinného hnutí. S tímto budou spojeny velké obavy, zda „znalci“ budou téhož názoru na povahu zločinného hnutí, kdy zřejmě nestačí jeho zločinná povaha, ale zároveň musí bezprostředně a jednoznačně navazovat na zločinnou NSDAP.
Analogicky krádež by se například mohla trestat teprve tehdy, kdyby existovalo seskupení, jehož členové (alespoň částečně organizovaní) by kradli. Zbývá odpovědět na otázku, zda k založení trestní odpovědnosti by pachatel musel o existenci takového uskupení vědět nebo naopak nikoliv. Další argumentace je rozebrána podrobně v článku publikovaném v Neviditelném psu z 22.11.2014 PRÁVO: Má být vše skončeno? Prosím o pozorné přečtení tohoto článku!
Například v roce 1946 skutková podstata trestného činu podpora a propagace nacismu byla stejná jako dnes. Rovněž tehdy republika nebyla tak impotentní, aby existovalo hnutí bezprostředně a jednoznačně navazující na zločinnou NSDAP. Kdyby tehdy někdo projevoval názory, že k trestnosti propagace nacismu je zároveň třeba prokázat existenci uskupení jednoznačně a bezprostředně navazujícího na zločinnou NSDAP, jinak pachatel může svobodně hajlovat, jak by dopadl? Odpověď nechávám na čtenáři. Dnes by takové názory ve Francii, Německu nebo Rakousku přinejmenším vzbudily přesvědčení, že jde vtip.
Dále cituji komentář Trestní zákon II, Panorama 1980, str. 773 (i když s mnoha jinými názory zde uvedenými nelze souhlasit):
„Historická zkušenost především z let 1938 až 1945 vedla k závěru vytvořit v čs. právu skutkovou podstatu, která by chránila společnost před nebezpečím fašismu či analogického hnutí ještě dříve, než by se takové hnutí stalo reálnou politickou silou. Jde o ustanovení, které má charakter především preventivní.“
Toto se vztahovalo například i na soudruha Milouše Jakeše (Neviditelný pes 12.11.2014 GLOSA: Jakeš by revoluci rozstřílel tanky).