Gumové paragrafy byly, jsou a budou ideálním nástrojem pro jakoukoli vládu, aby se vypořádala s nepohodlnou kritikou. Zdroj informací v odkazech na konci článku.

Pendrek to zařídí
V roce 1969 schválil československý parlament takzvaný obuškový zákon, který nesl oficiální název „Zákonné opatření o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku“.

Zákon umožňoval tresty odnětí svobody až do tří měsíců, peněžité pokuty, ale zejména vyhazování z práce nebo z vysoké školy. Provinění bylo definováno jako „účast na akci, která narušuje veřejný pořádek“.

Lid versus Larry Flynt
Již o rok dříve, v roce 1968, odešel do emigrace oscarový režisér, který na filmové plátno převedl slavný soudní případ o pobuřujících a nenávistných projevech.

Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Oba jeho rodiče zahynuli v německých koncentračních táborech. Po válce se vrátil do Starých Splavů, kde začal se starším bratrem opravovat penzion, ve kterém prožili část mládí. Po znárodnění o něj přišli a Miloš Forman odešel na internát.

Po emigraci natočil v USA film o zakladateli pornografického magazínu Hustler, Larry Flyntovi, a soudním procesu, který v USA znají jako Hustler Magazine v. Falwell. Rozsudek vynesl americký Nejvyšší soud v roce 1988, rok před pádem československého bolševického režimu, Formanův film Lid versus Larry Flynt vznikl v roce 1996.

Jednomyslné rozhodnutí
Larry Flynt publikoval ve svém magazínu kresbu, na které byl vyobrazen známý evangelický pastor Jerry Falwell, jak pod vlivem alkoholu obcuje s vlastní matkou. Případ doputoval až k Nejvyššímu soudu, který rozhodl jednomyslně. Osm hlasů pro, proti ani jeden.

Pobuřující a nenávistná řeč je chráněna institutem svobody slova, mimo jiné i proto, že její definice je z podstaty subjektivní.

Subjektivita je problém
V textu odůvodnění uvedl soud toto:

„I když mají nepravdivá vyjádření sama o sobě malou hodnotu, jsou nicméně nepostradatelná ve svobodné výměně názorů. V minulosti jsme jasně řekli, že i když je řečník motivován nenávistí nebo zlou vůli, spadá jeho projev pod ochranu svobody slova.“

„Definice odpornosti v oblasti politické nebo společenské diskuze je z definice subjektivní, ale vyjádření neztrácí ochranu jednoduše proto, že může někoho urazit. Subjektivní definice odpornosti by mohla soudnímu aparátu umožnit trestat jedince podle toho, jaké jsou názory nebo postoje poroty, nebo na základě toho, jestli se jim daný výrok líbí, nebo nelíbí.“

„Debata o veřejných záležitostech nebude svobodná, pokud se řečník bude obávat, že mu soud dokáže, že mluvil z nenávisti. A i kdyby mluvil z nenávisti, výroky, kterým někdo upřímně věří, přispívají ke svobodné výměně názorů a zjištění pravdy. Slova neztrácí svoji ochranu jednoduše proto, že mohou někoho pobouřit nebo ho přimět k nějaké akci.“

Film Lid versus Larry Flynt nebyl v Americe komerčně příliš úspěšný, přestože jej kritici chválili a například Woody Harrelson byl nominován na cenu za nejlepšího herce

Reklama na svobodu: Marek Vašut vypráví příběhy o svobodě, aktuální i dnes. Třeba o královském soudu, který nechal řezat kritikům uši a vyvolal velkou migrační vlnu, na jejímž konci vznikly Spojené státy.

Post scriptum

Pozn. autora:

Obuškový zákon se vyznačoval takzvanou kruhovou definicí. Trest přišel za účast na akci, která narušuje veřejný pořádek, což je každá akce, kterou tak vláda označí. Schvaluješ ji? Máš padáka!

Podle současných pravidel dostane trest za nenávistnou řeč každý, který pronese něco, co vláda za nenávistné označí.

O tom, co je dostatečně nenávistné, rozhoduje jedna samosoudkyně podle toho, na jakou televizi se dívá a jaký má ona osobně názor na diskutovaný problém. Ideologickou oporu jejímu stanovisku poskytují kontroloři informací, kteří vyhlašují své soudy bez jakékoli formální kvalifikace, a to v zemi, která požaduje školení a papírový certifikát pro někoho, kdo prodává povinné ručení na auta v průměrné ceně pět tisíc Kč. Na to papír být musí, na rozhodování o pravdě žádného glejtu netřeba. Nikomu to není divné, nikdo proti tomu neprotestuje.

Ze zástupu „demokratických“ médií a „demokratických“ politiků není slyšet ani jediný hlas, který by byl ochoten, slovy Voltaira, bít se za právo druhého říkat věci, se kterými oni nesouhlasí.

Naopak, všichni oslavují moudré rozhodnutí, které jim umožňuje tančit na pověsti odsouzených. Mohou být v klidu. Nazývání nemalé části společnosti fašisty a veřejné schvalování násilí na člověku, jemuž se dostane takového označení, je beztrestné. Tady se pružná definice hodí.

Svoboda slova je nejdůležitějším právem jednotlivce. Když budou chtít lidé kritizovat imigraci, co ještě mohou říci, a co už ne? Když budou muset pečlivě vážit, co si může myslet nějaká soudkyně, jak mohou lidé svobodně diskutovat o problému, který představuje podle jejich názoru největší ohrožení Evropy za poslední dobu?

Souboj o limity svobody slova není střetem mezi dvěma pohledy na jeden problém. Je to ideový souboj o nic menšího než o to, zda si jedna skupina obyvatel vůbec uchová právo něco beztrestně kritizovat.

Zdroje:

(1) Obuškový zákon

(2) Miloš Forman

(3) Hustler v. Falwell

Psáno pro server Sýr zdarma