Prakticky všichni, i když zastupovali různé politické orientace, se víceméně shodovali v tom, že by se půda měla vracet oprávněným, tedy nikoli spekulantům, a navíc těm z oprávněných, kteří ji hodlají obdělávat.

Vůbec jsem tyto podmínky nechápal. Restituce je z principu částečným odčiněním nespravedlnosti, které se stát kdysi a v masívním měřítku dopustil vůči svým občanům. Nyní, když se změnilo státní zřízení, si stát klade jakési podmínky, jejichž protřednictvím sděluje poškozeným, že mezi nimi hodlá rozlišovat, že si tedy nejsou v utrpěné křivdě rovni. Zvýhodněni budou ti, kteří budí dojem, že za zákonný nárok budou státu vděčni a budou plnit jakési státem kladené podmínky, jejichž smysl je pochybný a jejichž samotné kladení je útokem na svobodu občana. Je-li povinnost restituovat uložena státu zákonem, jak může stát tento zákon svévolně omezovat a měnit jeho rámec?

Navíc, podmínka obdělávat půdu je sama o sobě pochybná. Zemědělských produktů je nadbytek. Každé rozšíření zemědělské produkce je dotováno, ve svém důsledku tedy odčerpává zdroje a snižuje výkonnost ekonomiky. Například zřízení vinohradu je na nově nabytém pozemku nemožné z důvodu evropsko unijního, neb jsme se k tomu zavázali. Jenomže v době, kdy se výměra vihohradů rozšiřovat mohla, stát ještě nebyl s restitucemi hotov, takže svojí liknavostí opět ukousl restituentovi řádný kus z jeho už tak dost ohlodaného krajíce svobody.

Poznámka druhá se týká spekulantů, jak nazývá náš současný establishment i ty podnikatele, kteří nepřekračují naše zákony. Být spekulantem bylo za komunismu něco a priori trestného a navíc odporného. Dnešní socialistická vláda se v tomto ohledu od tehdejší nijak neliší. Kdo spekuluje, zaslouží, aby jej stát považoval za druhořadého občana a za trest mu měnil zákony vlastně retroaktivně, tedy se zpětnou platností. Odkoupil-li někdo restituční nárok, není to za prvé nic protizákonného, a za druhé je to určitý (naivní) projev důvěry ve stabilitu našeho právního řádu - jinak by nikdo nic neodkupoval. Za třetí, prodej nároku je pro restituenta řešením, neboť restituční riziko na sebe bere někdo jiný, jistěže s vidinou budoucího zisku.

Pro naše socialisty je ovšem odkup restitučního nároku spekulace, tedy něco málem tak odporného jako pedofilie. Takové lumpy je třeba potrestat restituční tečkou, však oni si to příště rozmyslí.

Myslím, že je nejvyšší čas u nás zrušit burzy cenných papírů, neboť tam také kdekdo spekuluje. Proč ne, vždyť tato vláda žije z populismu a z rozsévání nenávisti vůči schopným. S podporou komunistů, nikoli už tichou, kteří ze všech nejhlasitěji chtějí skoncovat s restitučními nároky bývalých kulaků.