20.1.2021 | Svátek má Ilona


PRÁVO: Duplicitní katastrální zápisy

16.9.2011

Legalitu vytváření duplicitních katastrálních zápisů soudce neprokázal

„Tak takhle tu duplicitu ne, pane soudce.“ Parafrází známého výroku T.G. Masaryka na návrh ústavy pro první republiku jsem si dovolil uvést své pojednání, ve kterém hodlám odmítnout některé závěry k problematice tvorby duplicitních zápisů, nově prováděných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, prezentované tak výraznou právní osobností, jakou nesporně je soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha.

Pan soudce Vrcha mi prokázal velikou čest a osobně se věnoval mému názoru uveřejněnému dne 4. 5. 2011 na serveru Neviditelný pes, v rubrice Právo, publikován pod názvem Svévole, nebo jen omyl?. Obdobu textu jsem publikoval i na svých stránkách www.rudolfmladek.cz, kde jsem případné kritiky vyzval k polemice nad mým názorem. Dostalo se mi jí od autority nejvyšší a tento fakt, i přes nesouhlas pana soudce Vrchy s mým článkem, pokládám za vyznamenání. (Nepochybně je to pocta i pro redakci Neviditelného psa, když jeho články sledují i soudci Nejvyššího soudu…).

Pan soudce, JUDr. Pavel Vrcha, můj názor pokládá za nesprávný, mé „duplicitní vlastnictví“ jako nereglementovatelný protimluv, oporu zákonnosti postupu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen ČÚZK) při vydání vyhlášky č. 26/2007 Sb. pak spatřuje v § 13 zákona č. 139/2002 Sb., O pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a samotné znění sporného vyhláškového paragrafu 45 odstavce 3) pak pokládá za povinnost v práci ČÚZK. Dále uvádí příklad pro aplikaci vyhlášky a dovolává se i autority nejvyšší, tj. Ústavního soudu, jehož část zápisu na podporu svého stanoviska cituje (http://vrcha.webnode.cz/). Zdá se, že je rozhodnuto. Zdá se. Ve skutečnosti není.

Je to výzva polemizovat se stanoviskem významného soudce a věc je natolik závažná, že diskuze k ní může být jen společenským přínosem. Na mých webových stránkách je ke stanovisku pana soudce Vrchy provedena právní oponentura v rozsahu několika stran Zde se tedy omezím jen na to nejpodstatnější. Nejprve se podívejme na filipiku k mému údajnému „duplicitnímu vlastnictví“. Z opakovaně vydaných článků lze dovodit, že použitý termín je pojímán jako kvazi (lat. Quasi), tedy mající význam jakoby nebo zdánlivý. Navíc nejsem autorem pojmu „duplicitní vlastnictví“. Již Nejvyšší soud sám ve svém rozhodnutí užívá termín „duplicitní vlastník“ a konstatuje, že „ten je omezen právy jiného duplicitního vlastníka a nemůže bez souhlasu druhého s věcí nakládat a naopak nemůže tak činit ani druhý duplicitní vlastník“. Stejně tak např. soud v Českých Budějovicích hovoří o duplicitním vlastnictví jako o překážce převodu vlastnického práva. A nesmím zapomenout, že mnou užité „duplicitní vlastnictví“ se nachází přesně v této podobě v zákoně o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

Dále se podívejme na podsunutou mi vůli „duplicitní vlastnictví“ reglementovat, tedy upravit zvláštním předpisem. Jak je ze všech článků patrné, to poslední, co bych si přál je reglementace něčeho, co pokládám u ČÚZK za nezákonné. Je zřetelné, že brojím v kauze ČÚZK proti novému zapisování duplicit ze zjevně právně vadných listin, takže jeho reglementaci bych rozhodně neuvítal. Opačné platí pro Pozemkový úřad. Tam je situace daná zákonem zcela jiná. Řešit rozpor vyplývající z dohledaného, historicky vzniklého a zapsaného duplicitního vlastnictví má Pozemkový úřad uložený zákonem a činí jej tak z úřední povinnosti. Takový zákon pro ČÚZK ale schválen nebyl.

Pan soudce Vrcha rozporuje moji kritiku vydané vyhlášky č. 26/2007 Sb. z dílny ČÚZK, o které tvrdí, že má oporu v zákoně určeného pro Pozemkový úřad. S tím si dovolím nesouhlasit. Zákon hovoří o účelu úpravy, a proto upravuje řízení o pozemkových úpravách, soustavu a působnost pozemkových úřadů. Nic nikde nehovoří o tom, že by byl tento zákon určen pro Katastrální úřad. Ten je sice celkem čtrnáctkrát v textu zákona zmíněn pro kooperaci s Pozemkovým úřadem, ale ani jednou zde nenajdeme žádné zmocnění pro ČÚZK (dřívější Katastrální úřad) k vydání nějaké vyhlášky. Zmocnění k vydání podzákonného předpisu z tohoto zákona má pouze Ministerstvo zemědělství. Nikdo jiný. Argumentace pana soudce Vrchy je tedy lichá a ČÚZK tak odvoláváním se na zákon, který jej k ničemu nezmocnil, pouze protiprávně obchází kogentní ústavní ustanovení. Nelze proto přijmout ČÚZK obhajovaný princip, že problém společnosti vyřeší moudrý úředník, svévolně si vydávající vyhlášku, která si uzurpuje práva nepřiznaná zákonem. To by znamenalo politickou kapitulaci na demokracii a přiznání, že vlastně nepotřebujeme žádný zákonodárný sbor a že si vystačíme jen s posvěcenými úředníky.

Vlastní text sporného paragrafu z vyhlášky ČÚZK č. 26/2007 Sb. tj. § 45 odst.3) zní: Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví.

Pokud někdo nalezne zákon, ve kterém je toto právo ČÚZK přiznáno, pak jsem se samozřejmě dopustil omylu a chyby. Já jsme takový zákon prostě nenašel. Termín „duplicitní zápis vlastnictví“ jsem následně ve svých článcích záměrně změnil pro srozumitelnost čtenářům na „zápis duplicitního vlastnictví“. Přehození dvou slov nebylo náhodné. Duplicitní klíč je pro mne ten shodný, stejný klíč. Duplicitní zápis notáře se obvykle jmenuje „Stejnopis“. Text vyhlášky mi pro účely novinového článku (to opětně zdůrazňuji) připadal zavádějící. On není zavádějící jen pro jazykovou nesrozumitelnost, ale i pro prováděnou praxi. Duplicita je zjevně dvojitost, ale ČÚZK provádí i zápisy triplicitní a i více násobné a nazývá je (podle mne nesmyslně) duplicitními. Postup tohoto úřadu tak odporuje jeho vlastní vydané vyhlášce, která je pochybná nejen svou legalitou, ale je zjevně nedokonalá i ve vazbě na existující stav. Sám pan soudce Vrcha konstatuje : „Problémy spojené se stavem zápisů v katastru se upínají též k existenci tzv. duplicitních či triplicitních, případně vícenásobných zápisů vlastnických práv či zápisů jiných než vlastnických práv k nemovitostem.“ Stačilo, aby na ČÚZK od pana soudce jen trochu opisovali. Nepochybně by to v tomto případě bylo užitečné.

V textu zákona v § 8 zákona č. 265/1992 Sb., na který se pan soudce Vrcha odvolává, můžeme číst: (2) Je-li listina vyhotovena státním orgánem nebo jiná listina způsobilá k vykonání záznamu, provede příslušný orgán republiky zápis do katastru, jinak vrátí listinu tomu, kdo ji vyhotovil.

Proč tedy ČÚZK listiny sporné obsahem jako nezpůsobilé nevrací, když to zákon umožňuje? Povinnosti ČÚZK ze zákona jsou jasné a pan soudce Vrcha např. v článku „O smlouvách o převodu vlastnictví k nemovitostem“ se spoluautorkou JUDr. Karin Vrchovou uvádějí druhy zápisů do katastru nemovitostí: „vklad (konstitutivní princip), záznam (evidenční princip), poznámka (prenotační princip) nebo jejich výmaz. Rozeznáváme tedy celkem tři (obsahově odlišné) druhy zápisů, které mají vliv na evidenční údaje v katastru.“ O odbornosti obou soudců není nejmenších pochyb a opětně zde žádný odkaz na možný duplicitní zápis vlastnického práva nevidím. Oba soudci navíc připouštějí , že při vzniku vícečetného kvazivlastnictví „Důsledky pro mnohé subjekty přitom mohou být takřka fatální.“ S tím lze jen vřele souhlasit. Při novelizaci zákona, kterým se mění zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, byla možnost dát do souladu text zákona a vyhlášky ČÚZK. Ale ani pan soudce Vrcha, ve svých odborných připomínkách ze dne 21. září 2010, takové doporučení nedal a ani zřejmě nikdo jiný.

Zákon hovoří o listinné způsobilosti a je-li jeden vlastník již v katastru nemovitostí zapsán a druhý si přinese listinu v pozdějším termínu např. od soudu, ( sám pan soudce Vrcha takový příkladu uvádí a zároveň konstatuje, že muselo dojít k pochybení jednoho z úřadů), pak jedna z listin je nezpůsobilá. A protože pro ČÚZK jde o nepřezkoumatelný problém, musí tu druhou, pozdější listinu odmítnout. Nikoliv připsat na pomyslnou tabuli vyhláškou zavedeného „mnohavlastnictví.“ Pro tento názor pak hovoří i nález Ústavního soudu, na který se pan soudce Vrcha také (překvapivě) odvolal.

Nález pléna Ústavního soudu ČR ze dne 27. 5. 1998 hovoří o tom, že v případě vícečetného kvazivlastnictí, se katastrální úřady, citujme: „mohou omezit na doporučení různým subjektům, aby sporné vlastnictví řešily buď mimosoudně (uznáním vlastnického práva), či žalobou na určení vlastnictví." Klíčové spojení „omezit na doporučení“ rozhodně nelze chápat jako legalizaci práva ČÚZK k novým duplicitním zápisům nějakou vyhláškou. Ústavní soud de facto porovnával zákonem stanovená práva dvou úřadů, tj. Pozemkového a ČÚZK, aby tak zdůraznil, že ČÚZK je v jiné pozici a při zjištěné duplicitě nebo i vícenásobném zápisu vlastnictví je mu v podstatě dovoleno pouze doporučit duplicitně zapsaným vlastníkům možné řešení. Na rozdíl od Pozemkového úřadu, který je oprávněn vlastníka určit. O žádném právu pro ČÚZK vyhláškou si legalizovat a zapisovat nové duplicity nepadlo ani slovo, a pokud by vyhláška ČÚZK měla být v souladu se zákony i nálezem Ústavního soudu, místo duplicitního zápisu vlastnictví by měly Katastrální úřady vydávat výše citované DOPORUČENÍ. Ale takové řešení Ústavní soud pro problematiku scelování pozemků odmítl jako zcela nepoužitelné. Vždyť jen např. na Jižní Moravě by se to dotklo 179 540 vlastníků pozemků. Navíc Ústavní soud opětně zdůraznil, že omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona. Duplicitní, triplicitní či jiný vícenásobný zápis nově prováděný (nikoliv dohledaný) pracovníky ČÚZK, je zápis, který vlastnická práva omezuje a žádnou oporu v zákoně nemá. A nikdy tuto oporu, s ohledem na Českou republikou již přijaté zákony, mít ani nebude.

Je skvělé, že tak významný soudce, jakým je pan JUDr. Vrcha, si našel čas k vyjádření svého stanoviska k mému názoru. Panu soudci lze jen velmi poděkovat. Je zcela zřejmé, že zákonodárce nedal ČÚZK právo na vytváření nových duplicit a že právní věta Ústavního soudu, že „Katastrální úřady jsou vedeny snahou odstraňovat tyto nežádoucí jevy, nemají však dostatek právních prostředků k jejich řešení. Proto se mohou omezit na doporučení různým subjektům, aby sporné vlastnictví řešily buď mimosoudně (uznáním vlastnického práva) či žalobou na určení vlastnictví.“ jasně vymezuje, že nové zápisy duplicitních vlastnictví ČÚZK provádět nesmí. Společenským cílem je postupná eliminace mnohočetného kvazivlastnictví jak v otázkách scelovacího řízení, tak i dalších. Současná činnost ČÚZK kupící tyto nové duplicity jde zjevně proti záměrům zákonodárců, navíc i proti řadě judikátů ať už vydaných Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem nebo Ústavním soudem. O tomto faktu se lze na mých webových stránkách a stránkách jednotlivých soudů snadno přesvědčit.

 



PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: Těhotenství bylo bezproblémové, později měl malý Honzík epileptické záchvaty i 30krát denně
PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: Těhotenství bylo bezproblémové, později měl malý Honzík epileptické záchvaty i 30krát denně

Šestiletý Honzík Hanuš se narodil s vrozenou vývojovou vadou pravé ruky. Když bylo malému půl roku, lékaři mu diagnostikovali opoždění...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.