Jistě, Roman Janoušek zaslouží být v okovech vláčen od města k městu, vykoupán ve Vltavě, vyválen v dehtu a peří, vpleten do kola, nabodnut na kůl a upálen. Všichni si to lačně přejeme a dštíme síru jen proto, že měsíc po nehodě se nic neděje. Pro každého z nás je trestuhodná nečinnost policie důkazem dlouhých prstů, politických čachrů a všelikého nečistého jednání.
Řídit auto pod vlivem alkoholu, srazit člověka a ujet, se nedělá, a pokud se u soudu prokáže, že se někdo takového jednání dopustil, nechť je po zásluze potrestán. V současné mediální štvanici, v níž jsou všichni kolem podezíráni ze zločinného spolčení ve snaze panu Janouškovi pomoci, si však alespoň my právníci nalijme nepančovaného vína a realisticky odhadněme, jak se dál bude vyšetřování vyvíjet.
Jistota dalšího vývoje
Romana Janouška osobně neznám a osobně je mi jeho osud lhostejný, ale mám za sebou čtvrtstoletí dlouhou praxi trestního obhájce a případy podobných dopravních nehod jsem obhajovala mnohokrát. S výhradou, že veškeré informace o případu čerpám z médií, což je zdroj stejně objasňující jako manipulující, si troufám tvrdit, že nejde ani o prkotinu typu "malá dopravní nehoda", ani o tragédii označovanou mezi obhájci jako "smrťák". Posuzované jednání je "tak nějak mezi", umožňující policii postup rychlý i pomalý a soudu reakci přísnou i benevolentní. Ať dojde v nejbližších dnech či týdnech k libovolnému vývoji, lze každý jednotlivý krok či úkon kritizovat stejně se stejnou rétorickou jednoduchostí, jako považovat mé manželství za šťastné (protože se manžel vrací každý den domů, nebije mě a o milenkách nevím), stejně dobře jako za nešťastné (protože občas nespí doma, nemám přístup k jeho účtu, nenosí mě na rukou a včera na mě nepočkal s večeří). Vyšetřování totiž není vázáno žádnými fixními lhůtami, proto může skončit za měsíc anebo taky za rok. Příklady obou "rychlostí" vysype z rukávu každý můj kolega, a to aniž by jeden či druhý případ současně spojoval s ovlivňováním z jedné či druhé strany.
Dříve či později bude stát pan Janoušek před soudem a věřte, že soudci či soudkyni budou jeho kmotrovství, příklon k ODS či jiným stranám, pracovní či přátelský vztah k politikům významu zásadního i nulového či odposlechy jeho mobilního telefonu nesouvisející s nehodou naprosto lhostejné. A i kdyby byl soudce pln rozhořčení či zášti ke způsobu realizace pražské politiky, dám ruku do ohně a celé své palmáre z vymáhání pohledávek za to, že se nic z jeho pocitů nepromítne do rozhodování. Ukáže-li se po provedení všech důkazů Janouškovo jednání trestným činem, uzná jej vinným, v opačném případě jej bez zaváhání zprostí. Po nedávných zkušenostech s jinými hlavami pomazanými bude i tento proces veřejně sledovaný, pročež si už teď policie a soud dá setsakra velký pozor, aby všechny kroky byly standardní, jasné, přehledné a obhajitelné. Velitelé příslušných součástí policie a dozorující státní zástupci by mohli už dnes vyprávět. Mediální povyk kolem sice může bubnovat na poplach, ale karty byly už v den skutku rozdány. Že nebyl vzat do vazby? Proboha, copak hrozilo, že by v trestné činnosti pokračoval? A že může odjet na dovolenou? Proč ne – s ohledem na trest, který mu reálně hrozí, by byl blázen, kdyby někam utíkal.
Sypání popela na hlavu a do otevřených ran
Co je dál jasné už dnes? Pan Janoušek po nehodě vystřízlivěl, omluvil se a chce hradit škodu. Jedná tedy přesně podle doporučení právníků a ve shodě s účelem trestního zákoníku. Má ovšem problém – jeho jednání se veřejnosti nelíbí. Prý poslouchá jen rady právníků! No a co – od toho jsme přece tady. Prý si chce poškozenou naklonit na svou stranu, prý si chce svými miliony koupit nízký trest. Jako člověk chápu a rozumím, jako trestní obhájce však tleskám. Typ trestu a jeho délku totiž u nás ovlivňují polehčující a přitěžující okolnosti. Ty první trest snižují k jeho spodní hranici, ty druhé naopak zvyšují. V námi zkoumaném případě se zdá, že jedinou přitěžující okolností by mohl být požitý alkohol, možná ještě spáchání dvou trestných činů. Na druhé straně polehčujících okolností bude nejspíš celá řada: čistý trestní rejstřík, doznání, lítost nad spáchaným činem, spolupráce s orgány vyšetřujícími nehodu, snaha o náhradu škody či dohoda s poškozenou. Říkáte, že se pan Janoušek doznal jen proto, že jeho jednání natočily kamery? To není podstatné – a mimochodem dnes se pachatelé doznávají jen zcela výjimečně, pročež posypání hlavy popelem a reflexe vlastních chyb bude soudcem zohledněno mnohem víc, než jako laici tušíte. Stačí si vzpomenout na mediálně známé řidiče a řidičky, kteří popírají vinu a předkládají soudu nové a nové znalecké posudky. Že pan Janoušek může snadno nabízet, neboť má miliony? Máte pravdu, avšak ani tato výhrada význam polehčující okolnosti nijak nesnižuje. A že se snaží o dohodu s poškozenou právě proto, aby dostal menší trest? Vždyť přece právo přesně tento účel sleduje a ještě ve středověku bylo možno finanční náhradou odčinit i vraždu. A možná panu R. J. navíc soud přičte k dobru silné rozrušení. A že lítost není upřímná? No a co, dodá právník, vždyť trestní zákoník nic takového neřeší. A koneckonců jak to víte, řekne filozof.
Trest bude mírný a lačnost neukojí
Nezbývá než doufat, že si pan Janoušek uškodí sám arogancí u hlavního líčení. Pokud svou roli dokáže zahrát až do konce za pomoci nápovědy z forbín a bude uznán vinným, už dnes se dá odhadnout, jaký ho čeká trest. Zklamu vás - s pravděpodobností limitně se blížící k nule to nebude vězení. Minulé zákulisní jednání a jeho "živnost" nebude pro soud podstatná, neboť trest zohlední "pouze" trestný čin a poměry pachatele. A že by mu soud uložil nepodmíněný trest? Pochybuji. I kdyby nastala nepravděpodobná situace, že by soudce do jeho formy či délky promítl své znechucení z pražských poměrů, obsah procesně nepoužitelných odposlechů, závist při srovnání hmotné úrovně, tunely skutečné i fiktivní a karetní pomůcky všeho druhu, jedna ze stran se nejspíš odvolá a pak rozhodnutí zhojí odvolací soud. Nalijme si tedy, milí čtenáři, čistého vína: z dosavadních informací publikovaných médii odhaduji, že trest bude podmíněný nebo peněžitý, spojený se zákazem řízení motorových vozidel přibližně na rok.
Volání po trestu, který chce dav
Takový trest nás ovšem neuspokojí, nicméně z pohledu trestního práva bude spravedlivý, bez ohledu na následné rozbory, kritiky chudáků soudců, kteří budou mít tu smůlu, že je automatický systém vybere jako zákonné soudce tomuto z pohledu práva naprosto obyčejnému případu. Jistě, populisty možná napadne žádat parlament o zpřísnění právní kvalifikace – ale i kdyby se rozhodli nápad realizovat, panu Janouškovi už budoucí právní změna nepřitíží. A buďme upřímní - kdo nikdy nesedl do auta ovíněn, nechť hodí kamenem. Roman Janoušek se možná bude jednou smažit v pekle a jeho skutek lidsky nic neomlouvá, ale za tuto dopravní nehodu zcela jistě popraven nebude.
Článek byl ve zkrácené podobě otištěn na stránkách Lidových novin
Autorka je advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů