PRÁVO: Cyklostezky v Berouně

V komunální politice místních zastupitelů města Berouna je velmi frekventovaným tématem pojem „cyklostezka pro občany a turisty na Berounsku“. Současní i minulí městští politici všech barev a příslušenství se často dušují, jak vybudováním cyklostezky od Y do X za peníze z rozpočtu a evropských dotací zpříjemnili život obyvatelům Berouna a turistům, kteří Beroun navštěvují, a pokládají to za veliké plus svého působení v komunální politice. Že není všechno zlato, co se třpytí, je ale právě u berounských cyklostezek a záhad při jejich budování a financování velmi zřetelné. Při bližším zkoumání tohoto berounského tématu lze narazit na mnoho eufemisticky řečeno do očí bijících nesrovnalostí a nezákonných postupů úředníků městského úřadu v Berouně, naprosto bezvýhradně posvěcených a bráněných právě vedením radnice. A například místní presstituti a presstitutky, kteří o tom mají dostatek informací, se ani nepokusili na toto upozornit voliče a občany Berouna, kteří snad jediní jsou při volbách do zastupitelstva s tím schopni něco udělat.

Cyklostezka do Srbska

Začnu zvláštním příběhem. V roce 2014 manželé – vlastníci domu čp.44 v Kozle (lokalita Berouna u Berounky u potoka Kačák) - udiveně žádali město Beroun o sdělení, zda k jejich domu a parcele vede řádná přístupová komunikace, neboť jim banka se zdůvodněním, že k domu přístupovou komunikaci ve smyslu stavebního zákona nemají, odmítla poskytnout úvěr na stavbu. Banka konstatovala, že odbor dopravy MěÚ Beroun přeměnil ve správním řízení v letech 2006–2009 komunikaci 4. třídy – jedinou cestu od berounské nemocnice kolem čističky v Lištici kolem statku pana Šebely přes lom Alkazar až k potoku Kačák - na cyklostezku, čímž tato nemůže být místní komunikací ve smyslu §6 zákona č. 13/1997Sb. a už vůbec ne příjezdovou obslužnou komunikací ke stavebnímu objektu. Situaci v bance pochopili tak, že výjimku zákon nepřipouští (viz paragraf 63 zákona č. 361/2000Sb a dále v příloze tohoto zákona – Svislé dopravní značky příkazové). Navíc banka zjistila, že i v pasportu komunikací Města Berouna je v současné době tato cesta označena jen jako cyklostezka.

Manželé právem upozorňovali na fakt, že najednou nemohou po cyklostezce jezdit dle platných předpisů žádným motorovým i nemotorovým vozidlem a nemají jak se dostat ke své nemovitosti, která je na daném místě zkolaudována již desítky let. Na rozhodnutí města Berouna si stěžovali jako na diskriminační a svévolné a oni ztratili škrtnutím pera „odborníků“ odboru dopravy Města Berouna zákonem garantované právo (dané kolaudačním řízením dávno postaveného rodinného domku) přijíždět ke svému domu automobilem a právo, aby se k nim dostal někdo z příbuzných nebo z dodavatelů a řemeslníků. Jak se později ukázalo, nebyli jedinými postiženými.

Cyklostezka do Srbska

A ejhle. Naši hrdinní úředníci odboru dopravy Berouna čacky zareagovali a rozhodli, že výjimky ze striktního zákonného ustanovení oni připouští! Začali čarovat se svislým značením, nesmyslně kombinovali různé značky a dodatkové tabulky k nim a navíc je stále různě přemisťovali, což mimochodem trvá dodnes! Dokonce začali vydávat povolenky na vjezd automobilem na cyklostezku vybraným žadatelům. Ale pozor! Tuto „benevolenci“ si pak Městská policie v Berouně vykládá podle svého a pokutuje vybrané automobilové a jiné jezdce na této komunikaci zcela dle své libovůle. A vypadá to, že i podle vůle vedení města – viz například pokuty udělené cíleně lidem, kteří jezdí za panem Šebelou na jeho statek, za tím panem Šebelou, se kterým se město Beroun neúspěšně a nesmyslně soudí již více jak 25 let. Městští strážníci a na městském odboru dopravy v určitém okamžiku najednou prostě zapomenou například pojem „dopravní obsluha“. Nebo že by si neměli vzpomenout?

Že se nikdo na berounském magistrátě moc nezaobírá i jinými zákony, předpisy a vyhláškami při realizaci cyklostezek, dokládá konkrétní příběh vzniku této „cyklostezky“ do Srbska. V roce 2006 byla vybudována z obyčejné veřejné místní šotolinové komunikace na základě stavebního povolení, které si město dalo samo sobě. Samo stavební povolení definovalo stavbu jen jako obnovu asfaltového povrchu v délce 260 metrů, pouhých 260 metrů cesty, po které jezdily nákladní vozy od státní silnice na Hostím do Čističky odpadních vod VaK Beroun Na Lištici. Za nimi pokračovala tato komunikace jako šotolinová přes CHKO Český kras až do Srbska. Nikdo proti tomu nemohl nic namítat.

Ale ve skutečnosti vedení města přikázalo tehdy svým Technickým službám vyasfaltovat bez povolení celou cestu až ke Kačáku, tj. desetkrát tolik – přes 2600 metrů! Úředníky i zastupitele Berouna vůbec nezajímalo, že asfaltují v zátopové oblasti šotolinovou cestu, celou v působnosti a na území CHKO Český kras, kde se údajně bez souhlasu příslušných státních orgánů ochrany přírody a Správy CHKO nesmí stavebně přeložit ani stéblo přes stéblo, natož tam pracovat volně s ropnými produkty. Naprosto arogantně (starosta zubař Besser) ignorovali představitelé Berouna dřívější zamítavá stanoviska těchto orgánů k jiným obdobným žádostem Berouna a prostě „právem silnějšího“ nechali do CHKO vyrazit asfaltovací stroje. Dokonce úředníci Berouna, přestože to prokazatelně věděli, nikoho neupozornili ani na elementární skutečnost, že opravovaná komunikace je ve skutečnosti vedena po zemědělských pozemcích a bez souhlasů majitelů těchto pozemků nelze tuto komunikaci rekonstruovat a přestavět, což výslovně stanoví zákon.

Velmi opatrně - a za hlasitého křiku pana starosty Bessera o „nespravedlnosti“ - městu pak nařídila vyměřit pokutu „investorovi“ (tj. samo sobě) Státní inspekce životního prostředí na základě stížnosti Správy CHKO Český kras. Dopadlo to nakonec po berounsku, pokutu dostaly jen Technické služby Beroun, které černou stavbu realizovaly (na příkaz vedení Berouna), ale z mimořádné dotace od města Berouna ji zaplatily do pokladny Města Berouna.

Velký „hokej“ má město Beroun také v označování cyklostezek. Opět pro příklad nepůjdeme daleko – na vjezdu na již zmiňovanou cyklostezku do Srbska jste mohli jeden čas najít vedle sebe značky B11 a C9a, což je zcela v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Takováto kombinace značek formálně zcela zamezila vjezdu nákladních i jiných vozů do čističky odpadních vod na Lištici. Problém byl rychle vyřešen úřední tvořivostí v podobě dodatkové tabulky E 12 pod značkou C9a, která oznamuje, že vyvolení s povolením městského úřadu, odboru dopravy v Berouně, značku nemusí respektovat. Jestli tohle není ukázka úřednické arogance a pohrdání platnými zákony, zde dokonce posvěcené vedením města, tak už snad nic.

Cyklostezka do Srbska

Velmi zajímavé by bylo vědět, jak je to například s financováním berounských cyklostezek z evropských dotací, které město Beroun tak slavně a nahlas prezentovalo. Když při jejich výstavbě nedodrželo zákonné postupy, pak totiž v těchto případech hrozí povinnost vrátit celé dotace i s tučnou pokutou, jak se třeba stalo na Liberecku nebo na Sázavě v podobných případech. Netransparentnost financování například cyklostezky v centru města Berouna, vedoucí formálně po chodníku podél ulice Plzeňská, je do budoucna možnou časovanou finanční bombou pro budoucí rozpočty města. Neplnění povinností ze zákona, jako třeba chybějící souhlasy majitelů parcel pod rekonstruovanými cyklostezkami, pokud jsou vedeny po zemědělských pozemcích (viz právě cyklostezka do Srbska), je také zákonným důvodem k dodatečnému odebrání dotací i s pokutou. Neochota města transparentně zveřejnit údaje ohledně vyčíslení a zúčtování dotací, které byly použity pro vybudování, opravy a rekonstrukce komunikací na cyklostezky, zejména zveřejnění listin s uvedením přesných a úplných důvodů, pro které bylo žádáno, kým, kdy přesně a v jaké výši byly dotace městu poskytnuty, to vše v daných souvislostech prostě vyvolává jistá podezření, zvláště když tuto povinnost poskytnout informace má město ze zákona. Bylo by asi moc zajímavé vidět popis a doložení stavu vozovky komunikace přeměněné na cyklostezku, stavební dokumentaci a nakonec i stavební deník. Jak asi vypadala a co obsahovala dokumentace, která byla použita pro zdůvodnění požadavku na dotace v okamžiku převzetí Evropským fondem pro regionální rozvoj? Kdy se občané Berouna dozvědí, jaké doklady a písemnosti Fond od města Berouna vlastně obdržel a kolik měla cyklostezka vlastně stát? Velmi zajímavé mohou být v tomto směru doklady samotného průběhu oprav a stavby konkrétní komunikace – cyklostezky, především kopie stavebního deníku. Odváží se to město Beroun někdy zveřejnit? Dotazy v tomto směru již několikrát obdrželo, bez faktické odezvy.

Nemám nic proti cyklostezkám. Nemám v zásadě nic proti dotacím z Evropské unie použitým v Berouně na cyklostezku „Po stopách českých králů“. Nemám nic proti činnosti městského úřadu, pokud je jasná, transparentní a jde zpětně kontrolovat běžnými občany tohoto města. Ti jsou koneckonců dle zákona o obcích a o majetku obcí vlastníky majetku obce (tj. i finančních prostředků v rozpočtu a na účtech města) s právem plné kontroly jeho užívání. Pokud ale tomu činnost úředníků a stávajících zastupitelů města Berouna jakkoli brání, jsem připraven se minimálně velmi hlasitě ozvat. Což tímto i činím.