Senát bude brzy řešit novelu trestního zákona a trestního řádu. Jednou z důležitých změn je zvýšení hranice výše škody, od které se bude jednat o trestný čin. Aktuálně je to pět tisíc a má to být nově 10 tisíc korun.

Návrh na zvýšení hranice se setkal s negativními ohlasy jak od některých politiků, tak i od široké veřejnosti. Nejsilnější kritika spočívá v tvrzení, že přestupkové řízení není tak přísné jako řízení trestní, a vlastně se tak prý vysílá zlodějům, kapsářům a dalším darebákům signál: do deseti tisíc můžete skoro beztrestně krást a loupit.

A také, že to podryje celkovou morálku naší společnosti. Například člen ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba se obává, že se sníží důvěra občanů ve spravedlnost, a navrhuje hranici nechat na pěti tisících. Pokusím se teď zahrát na pověstného belzebubova obhájce a sumarizovat důvody, pro které spatřuji nápad zvýšit limit jako v zásadě užitečný, byť se tak některým lidem na první pohled nemusí jevit.

Pětitisícová hranice pro škodu nikoliv nepatrnou platí v českém právu od roku 2002. S ohledem mimo jiné na inflaci a růst minimální mzdy je to, podle mého mínění, skutečně hodně nízká hranice. Právo musí náležitě reagovat na společenský a ekonomický vývoj, což nepochybně neplatí jen pro tuto oblast. Hranice pět tisíc korun tady působí opravdu archaicky. Navíc zmíněná hranice se uplatní v drtivé většině na pachatele přistižené poprvé. V případě, že poberta něco ukradne (resp. bude dopadnut) podruhé, a to třeba jen bagetu s rozmarýnem za 39 Kč či dvě lahvová piva v součtu za 24 korun, již se dostává do sektoru speciální skutkové podstaty, tzv. recidivy krádeže a bude se ho i nadále týkat režim trestního zákoníku.

Nesmyslné jsou tedy laické úvahy, že vychytralejší nezbeda bude každý den krást za 9999 Kč a trestní právo na něj bude krátké. Tak to prostě nebude. Rovněž tak kapesní krádeže a stejně tak krádeže, kde bylo použito násilí anebo jím bylo „pouze“ vyhrožováno, vždy spadají a dál budou spadat do hájemství práva trestního, nikoliv přestupkového.

Tudíž na internetu kolující příklad – lupič burácí: „Dej sem mobil, nebo tě zmlátím, ale jen pokud je levnější než deset tisíc!“ – je z právního hlediska nesprávný, jelikož krádež, při které bylo užito výhrůžky násilí, spadá a nadále bude spadat do sektoru trestního práva. Tedy bude takovou nepříjemnou věc opět řešit český trestní soud, a nikoliv přestupková komise.

I vloupání (např. do chalupy nebo bytu) taktéž nikdy nebude spadat mezi přestupky, a to i kdyby poučenější lapka vzal věci toliko za osm tisíc korun českých.

V čem naopak musím souhlasit s kritiky návrhu, je fakt, že patrně dojde k částečnému růstu agendy pro obce, do jejichž gesce některé přestupky spadají. Avšak nebude to, dle mého názoru, růst enormní, viz i výše uvedené důvody.

Obcím tento částečně zvýšený nápor samozřejmě musí být řádně ze strany státu kompenzován. V tomto bodě nutno plně rozumět obavám municipalit.

Pro úplnost dodávám, že malé obce již dnes v drtivé většině přestupkovou agendu nevykonávají, ale na základě veřejnoprávní smlouvy ji pro ně konají větší obce a města, která jsou na to vybavena odborným personálním aparátem. Takže malých obcí se změna nedotkne.

Právo, 20.8.2020

Autor je VŠ pedagog a právník

SuKolman.cz