16.8.2022 | Svátek má Jáchym


PRÁVO: Barková, Respekt a co dál

3.4.2006

V sobotu se objevila v Právu podivuhodná zpráva podepsaná Petrou Timoumiovou - Anonymní dopis, který pomohl dostat Barkovou do vazby, dal soudu redaktor Respektu

Doufejme, ačkoliv šlo zprávu z 1. dubna, že nešlo o nepodařený aprílový žert.

Cituji :" Anonymní dopis s neověřenými informacemi, který podle předsedy senátu pražského městského soudu Luboše Vlasáka přispěl ve středu k uvalení vazby na Libuši Barkovou, doručil soudu těsně před zahájením jednání o vazbě redaktor časopisu Respekt.
Jak z článku v Právu dále vyplývá, měl uvedený anonymní dopis soudce Vlasák použít na podporu usnesení, na jehož základě pak soud "strčil do tepláků" přítelkyni bývalého ministerského předsedy. Cituji: "V nepodepsaném listu se mj. uvádí, že Barková vlastní v Dominikánské republice pozemek s rozestavěnou nemovitostí. Senát Luboše Vlasáka tak podle odůvodnění rozhodnutí získal další obavu, že by se tam mohla podnikatelka odstěhovat a uniknout trestnímu řízení v ČR. Tyto neověřené informace vzal při rozhodování v úvahu, přestože je před soudem Barková odmítla.
Respekt a reagoval rázně, viz Právo :"Šéfredaktor Respektu Marek Švehla na dotaz Práva řekl, že Pokorného jednání považuje za tak neprofesionální, že ho bude stát místo. "Do případu Barkové vstoupil způsobem, který považuji za zcela nepřijatelný. Týdeník Respekt považuje takovýto postup redaktora za naprosté a neomluvitelné profesní selhání, neslučitelné s prací novináře. Zmíněný kolega proto již není naším redaktorem," uvedl. Podle informací se tak stalo a jmenovaný redaktor "odešel" po dohodě.
Odebírám Respekt od jeho začátku a časopis, respektive jeho někteří redaktoři, dospěli na jeden z milníků cesty. Před mnoha lety byl tento týdeník vítaným osvěžením české mediální scény a přispěl k odhalení anebo alespoň osvětlení mnoha afér české politiky a hospodářského života. V poslední době však - spolu s výměnou vedení listu a redaktorů - se začaly v Respektu objevovat "aktivistické" články (například o poválečném masakru sudetských Němců v Postoloprtech, o větrných elektrárnách atd.), které byly očividně jednostranné, tendenční a vypadaly, jako by si je někdo objednal.
Aniž bych rozebíral většinu politických článků v týdeníku, je už nějakou dobu jasné, že "zelený a antiamerikánský aktivismus", tedy směr, jakým se začal Respekt ubírat, je vždy prvním znamením, že ten který list přestává být objektivním zdrojem zpráv. A že jde o pouhý nástroj používaný těmi či oněmi proti tomu či onomu.
Redaktor Pokorný tak jenom ukázkově završil a odhalil to, co směřování časopisu v polední době naznačovalo. Je teď na vedení redakce a vydavateli, co udělají. Měli by se pokusit vrátit opět k původnímu duchu Respektu jako odvážného, někdy kontroverzního, ale vždy na skutečné a kvalitní informace bohatého časopisu.

Postava soudce Vlasáka a jeho odpovědi Právu jsou pak obrazem tristního stavu české justice. Cituji Právo: "Soudce Luboš Vlasák včera Právu řekl, že údaje uvedené v anonymu by pravdivé být mohly(!!!sic!!!), když některé z nich sama Barková připustila. Přesto podle něj hrál dopis podružnou roli. "Kdyby anonym byl jediným zdrojem informací, byl bych samozřejmě velice obezřetný k tomu, abych vycházel jenom z něj, " prohlásil soudce. Na způsobu jeho doručení nevidí nic špatného.

Podle mnoha názorů a vzhledem k tomu, že se k věci předem vyjadřoval v televizi (on se tam vůbec velice rád nechá vidět), neměl být Vlasák k případu Berkové vůbec jako soudce připuštěn.
Podezření, že bylo nařízeno uvalení vazby na paní Barkovou právě na základě zmanipulovaného a záměrně soudu doručeného anonymního dopisu, je věc mimořádné závažnosti. Veřejné vyjádření soudce, že bral při rozhodování v úvahu to, že (cituji) "údaje uvedené v anonymu by pravdivé být mohly", je neuvěřitelné. Demokratické soudy musí vycházet z přímých důkazů anebo z řetězu nepřímých důkazů, které jsou ověřené a nevyvratitelné!

Že se k uvalení vazby použilo i anonymního dopisu, který byl soudu doručen stranou, která je ve sporu s obžalovanou, je nebezpečným precedentem. Libuše Barková je v právním sporu s časopisem Respekt, takže by měl soud pohlížet na každé podání, tím spíš na anonymní dopis, obezřetně a nechat informace v něm obsažené důkladně prověřit. Jinak vzniká podezření, že soudce nepostupuje nezávisle a nestranně.
Mohu stokrát osobně být přesvědčen, že Respekt má ve sporu s Barkovou pravdu. Používat v soudních jednáních jednou stranou doručených anonymních dopisů je příšernost. Jak se zdá, šéfredaktor Respektu to chápe, soudce Vlasák nikoliv.
Vyjádření soudce Vlasáka pronesené pro deník Právo je, mírně řečeno, mimořádně nešťastné. Zdá se potvrzovat chabost argumentů uváděných pro nutnost uvalení vazby. Připuštění anonymního udání, soudem či policií naprosto neprověřeného a záměrně soudu doručeného v době projednávání kauzy, použitého byť jen jako částečného "důkazu", působí jako flagrantní porušení nezávislosti a profesionality soudu.
Co tedy učinit? Dnes, krátce před volbami bude ministr spravedlnosti, zastupující již politicky mrtvou stranu, těžko sbírat síly k razantnímu zákroku a prověření jak, proč a zda bylo nutné "šoupnout za katr" paní Barkovou. Je tu však ještě nejvyšší státní zástupkyně, celý soudní aparát a další orgány. A ty musí ihned a ne až za několik týdnů konat patřičné kroky. Vazba nesmí být trest, ani nesmí být používána jako nátlak. Je-li zde důvodné podezření, že byl někdo vzat do vazby na základě řízené provokace, je nutno nařídit přezkoumání rozhodnutí. V souvislosti s kauzou Pitr a dalšími je ale také nutno okamžitě zarazit praxi, kdy soudy na základě neověřených "informací" uvalují vazbu na podezřelé. V případě, kdy na Pitra "žalovala" tajná služba, lze ještě leccos pochopit. Ale že soud bere bez přezkoumání v úvahu anonymní dopis, protože by podle soudce Luboše Vlasáka "údaje uvedené v anonymu pravdivé být mohly", je děsivá praxe. Nebezpečná každému občanu republiky.
Stačí jakýkoliv "anonym" anebo neověřená informace a jdete sedět.

Ze své osobní zkušenosti mohu konstatovat, že když Veřejná bezpečnost a StB řešily několik anonymních udání na mne jako signatáře Charty 77, vždy bylo i na těchto pracovnících komunistického aparátu patrné - a vyslovovali to i nahlas -, že anonymy jsou svinstvo, které je sice nutno prošetřit, ale nikdy z nich nelze bez důkladného ověření a prošetření vyvozovat jakékoliv závěry. Nikdy jsem také na základě záštiplných udání "anonymů" nebyl ani vzat do vazby, ani jsem nebyl postaven před soud. A že těch udání od "uvědomělých" občanů bylo dost a dost. Třeba když se mne StB pokusila dostat do kriminálu na základě "anonymních informací" za údajnou dopravní nehodu, od které jsem údajně ujel. Když kriminálka zjistila, že jsem byl v té době 30 km daleko, věc ihned odložila. Přestože jsem byl " rozvraceč a podezřelý kontrarevolucionář". Strčit mne za mříže na základě anonymu, byť ho předložila kriminálce StB, si nedovolila v osmdesátých letech ani komunistické justice.
Nejsem soudce, neznám všechna fakta a tudíž nevím, zda bylo nutno obžalovanou Barkovou skutečně vzít do vazby. Většina běžných občanů nemá a ani nemůže k takovýmto údajům mít přístup. Tím méně je hodnotit. Ale podezření na zinscenovanou "hru" a nestandardní jednání soudu je nutno urychleně prověřit.
Přes všechna vyjádření soudce Vlasáka, který se pokouší věc bagatelizovat a zamlžit, je zde příliš mnoho nejasností a závažných podezření. Což justici a její pověsti rozhodně neprospěje. Každý další skandál, všechny další justicí zjevně zpackané či podezřelé kauzy (Berdych, vraždy-sebevraždy, Hučín, Kájínek, Uzunlogu a další a další až po nedávný případ, kdy věc musí řešit až presidentská milost udělená minulý týden kvůli pravděpodobně křivému a zmanipulovanému odsouzení bývalých vojáků atd. atd.) vedou jen k dalšímu poškozování nejen pověsti justice, ale demokracie ve státě vůbec.
Vypadá to, jako by někteří soudci byli v poslední době nezávislí tak, že jsou nezávislí i na zákonech, důkazech a základní profesní úrovni. To už nemůže jen mrzet, to nás všechny musí děsit.
. Je-li nutno obžalovanou Barkovou držet ve vazbě, musí posoudit skutečně nezávislý soud na základě důkazů, nikoliv anonymních dopisů. Tuto skutečnost zřejmě, podle dostupných informací a podle jeho vlastního vyjádření v Právu, soudce Vlasák zřejmě netuší.
Myslím si, že se nemůžeme jenom "divit" nestandardnosti postupu senátu pod vedením soudce Vlasáka, tak jak se diví advokát Lžičař. Stát a justice disponují dostatkem možností a právních prostředků, aby ihned konaly.

P. S. - Pro čtenáře znovu opakuji, že já nejsem právník ani advokát, jak se mi mnozí v reakcích na mé články stále snaží podstrkovat.