Neviditelný pes

PRÁVO: : A spravedlnost pro všechny...

15.9.2007

Základní instinkt Jany Bobošíkové

Ústavní soud podle prezidenta Klause ohrozil demokracii. Ve sporu s předsedkyní Nejvyššího soudu Brožovou nerozhodl v jeho prospěch. Podle soudu prezident neměl právo jmenovat místopředsedou NS Jaroslava Bureše. Prezidentská kancelář má názor opačný.

Ústava – jako obvykle – nemluví příliš jasně. Kolikrát už ji politici slibovali změnit, aby neumožňovala řadu různých výkladů! Jejich snahy ale končí v okamžiku, kdy zmizí jejich vlastní problém. Celospolečenské důsledky chaosu v právním systému je nezajímají. A tak jen bezmocně přihlížíme, jak arogantně, lhostejně a bohužel v souladu se zákonem jedná stát ve chvíli, kdy se lidé dostanou do potíží. Ti, kteří si umí a mohou poradit, se s tím nějak vyrovnají. Jenomže, co má dělat nemohoucí stařenka, se kterou se tento týden rozloučila sociální pracovnice, jakožto jediná naděje na donášku jídla a léků? A to jenom proto, že poslanci a další ústavní činitelé zpatlali zákon o sociálních službách? A jak si poradí nevidomý člověk s vodícím psem, kterého majitel obchodu nepustí dovnitř, aby si mohl koupit rohlík? Právě skončila vyhláška, která mu to nařizovala. Novou ministerstvo zdravotnictví nechystá a vzkazuje postiženým lidem, že když je pes jejich očima, rukama i nohama, tak mají dveře otevřené i bez právní normy. Stejně jako lidé, kteří si do takového prostoru nesou oči, ruce a nohy vlastní. Ne, to jsem si nevymyslela. Tak skutečně reagoval na nastalý problém mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR Tomáš Cikrt.

Jedním z hlavních úkolů zákonů a dalších právních norem má být v demokratickém státě ochrana slabšího před zlovůlí silnějšího. Nejsme-li schopni takové právní normy vytvářet a zajistit jejich soulad, jednotný výklad a dodržování, pak nejsme demokratickým státem. Pak platí jenom zákon džungle. Právo silnějšího, zdravějšího, bohatšího…

Vzhledem k tomu, že naši ústavní činitelé včetně prezidenta Klause už jaksi z logiky věci představují skupinu těch silnějších, většinou jim to nevadí. Demokracii považují za ohroženou až v okamžiku, když se to nějak dotkne jich samotných.

Psáno pro deník Metro



zpět na článek