1.3.2021 | Svátek má Bedřich


PRÁVO: 60 tisíc milicionářů v roce 1989 ...

20.3.2010

... 60 tisíc myslivců v roce 2010

Před 62 lety, v únoru 1948, vznikly Lidové milice, které s puškami přes rameno nakráčely na Staroměstské náměstí a pomohly prosadit nadvládu zločinecké organizace KSČ. Když je 21. prosince 1989 mimořádný sjezd KSČ rozpustil, měly něco přes 60 tisíc příslušníků.

Začátkem letošního roku rozeslalo vedení Českomoravské myslivecké jednoty svým členům žádost, aby podepsali text připojeného dopisu, vložili jej do přiložených ofrankovaných a adresami opatřených obálek a hodili do poštovních schránek. Adresáty byli ministr zemědělství, premiér a pro kontrolu poslušnosti členů i předseda ČMMJ Palas. Ve čtvrtek 11. března se zástupce ČMMJ nechal na zasedání koordinační rady k Národnímu lesnickému programu II slyšet, že přes 60 tisíc jejich členů tyto dopisy odeslalo.

Je to náhoda? Nebo kouzlo nechtěného?

V obou případech - v únoru 1948 i v únoru 2010 – se jedná o ozbrojené oddíly vedené nestátní organizací. Dokáží se neuvěřitelně rychle zmobilizovat a ukázněně, na pokyn ústředí, poslouchají. Jsou rozprostřeny po celé republice a každý jednotlivec zná dokonale teritorium, v němž se pohybuje. Navíc - když se KSČ chystala převzít po vítězných volbách v létě 1946 moc, byla myslivost jedním z prvních odvětví, které začala (po armádě a policii) ovládat. Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš vydal např. výnos čj. 25633-VIII/3-1946, kterým bylo prakticky zabráněno pronájmu státních honiteb jednotlivcům a dalším výnosem z 13. 3. 1947 mohly být pronajímány už jen lidovým loveckým společnostem. O ustanovení „lidových loveckých společností“ rozhodoval příslušný národní výbor, společnost museli tvořit z poloviny místní zemědělci nemající více než 20 ha orné půdy a zbytek se musel rekrutovat ze státních zaměstnanců, dělníků a myslivců z „lidově demokratických vrstev“. Počet myslivců, který se do té doby pohyboval v zemích Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko) kolem 20 tisíc, naráz vzrostl na 117 tisíc. KSČ se chystala na volební rok 1948 a její popularita velice rychle klesala. Zvýšit si voličskou základnu o sto tisíc voličů bylo víc než potřebné. Únorový puč se ještě na obzoru nerýsoval.

Je i tohle náhoda? Nebo kouzlo nechtěného?

V nařízeních, výnosech a směrnicích z let 1946 a1947 šlo o omezení vlastnických práv. V dopisech z roku 2010 – opět je před volbami - jde v o totéž. Majitelé honebních pozemků z řad ČMMJ se v nich dobrovolně zříkají nejen práv, ale i povinností, které jim z pozemkového majetku plynou. Dokonce jim ani nevadí, že zákon, který oni nechtějí měnit, umožňuje vytunelování jejich majetku…

Majitelů zemědělské půdy je v České republice dva a půl miliónu, s tou lesní je to o nějakých sto tisíc víc. O šedesáti tisících z nich dnes víme, že jim na jejich majetku nezáleží. Byl by to jejich problém, kdyby nebránili v péči o majetek i těm ostatním. Nemohla by ČMMJ jejich jména zveřejnit, abychom věděli, s kým máme tu čest?

V demokratickém státě totiž vůbec nezáleží na tom, KOLIK vlastníků se nechce starat o své pozemky, pokud tím neohrožují vlastnictví druhých občanů. Navíc - kdyby jen jeden jediný majitel honebního pozemku chtěl, na rozdíl od oněch výše zmíněných 60 tisíc, opravdu dobře hospodařit na svém majetku a potřeboval by k tomu změnu zákona, pak i tento jeden jediný má právo na to, aby se zákon změnil. Protože: současný zákon o myslivosti platí od roku 2003, tedy sedm let. Po celou tuto dobu klesaly stavy drobné polní zvěře a narůstaly stavy přemnožené a nekvalitní spárkaté zvěře. Spolu s tím rostly i škody; jen v lesích se již několik let odhadují na půldruhé miliardy ročně. V zemědělství to činí asi půl miliardy.

Koordinační rada Národního lesnického programu II, jmenovaná vládou a složená z předních lesnických odborníků, dospěla onoho 11. března 2010 již poněkolikáté k závěru, že, pokud chceme zachránit lesy, je zapotřebí změnit zákon 449/01Sb. a dát vlastníkům honebních pozemků větší pravomoce. Proč chce 60 tisíc členů ČMMJ mít své lesy zdevastované?

V dopisech udávají tři důvody:

1) Bojí se vysoké „finanční a byrokratické zátěže kladené na myslivecká sdružení při případném novém uznávání honiteb orgány státní správy myslivosti“.

Jenže: V roce 2013 končí nájemní smlouvy mysliveckých sdružení a honitby se budou moci měnit a pronajímat novým zájemcům i bez změny zákona. Navíc – jde o náklady Honebních společenstev a ne Mysliveckých sdružení.

2) Bojí se snížení minimální výměry honiteb kvůli ztrátě možnosti „pronajmutí honiteb běžnými občany“.

Jenže: Kdo je „běžný občan“? Z toho, že počet dopisů se dojemně shoduje s počtem členů LM z roku 1989, lze usuzovat, že slušní občané se mezi “běžné“ občany ani nechtějí počítat. Pokud se týká minimální výměry honitby; tu dnešní - 500 ha – poprvé definoval až zákon z roku 1962, kdy byla dokončena devastace venkova i krajiny. Chceme-li obnovit venkov i krajinu, budeme muset, mimo jiné, změnit i minimální výměru. Dnes, kdy ani nevíme, komu který kousek pole patří, musíme začít u toho nejmenšího možného, tedy u osvědčených 115 hektarů. Samozřejmě že těm, kteří si troufnou dát všechny majitele pozemků pětisethektarové, tisícihektarové nebo tří- či pětitisícihektarové honitby dohromady, a vykouzlit na tak obrovských plochách se souhlasem všech vlastníků honebních pozemků onen příslovečný „zemský ráj to na pohled“, nikdo v tom nebude bránit. Jen je třeba si uvědomit, že se mnohé pozemky budou muset změnit ze zemědělských na půdu „ ostatní“ apod.

3) Upozorňují na nálezy Ústavního soudu, který shledal „současnou právní úpravu zákona o myslivosti za ústavní“.

Jenže: Zákon o myslivosti není zákonem ústavním, ale ÚS jej shledal v souladu s Ústavou ČR. Citace odst. 100 Nálezu PI ÚS 34/03 z 13. prosince 2006: „Ústavní soud zdůraznil, …že (zákon jako, pozn. vp) celek je legitimním omezením vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny….Představuje-li myslivost činnost ve veřejném zájmu, je nutno klást důraz na to, aby hlavní cíl chráněný zákonem o myslivosti – ochrana zvěře – nebyl ohrožen…“

A zde je doslovné znění článku 11 odst. 3 Listiny: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“

Opravdu představuje současná česká myslivost činnost ve veřejném zájmu a nepoškozuje přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem?

Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.