Muška jenom zlatá to není. A také vám nedám návod, jak štěstí dosáhnout, ale navedu vás, jak si ho můžete přát, a kde si na ně můžete sáhnout!

Štěstí v hmatatelné podobě – v severovýchodním koutu Moravy – je jedlová větvička, která je ozdobena pentlemi, růžičkami nebo také bonbóny či perníčky. A s touto větvičkou se „chodí se štěstím“ na koledu. Chodí se od Štěpána až do Tří Králů a přitom se přeje do nového roku štěstí, zdraví a Boží požehnání, popř. i další věci podle aktuálního stavu. Je k tomu i pěkná koleda: „Vinšujem vám štěstí, zdraví.“ Obdarovaný pak větvičku zastrčí na čestné místo – většinou za obraz nebo kříž, kde obvykle zůstane po celý rok. (někdy k němu přibudou velikonoční kočičky)

V rodině mého dědečka se chodilo se štěstím, které mělo na sobě bonbóny Salonky (čokoládové, s papírem na obou koncích pěkně zatočeným). Takové štěstí se nenechávalo celoročně, ale jen do konce vánoční doby, kdy jsme se pak celí šťastní o bonbóny podělili.

V některých rodinách mají způsoby zdobení, které se dědí přes generace – například to jsou papírové růžičky, které se vyráběly i po štědrovečerní večeři. Složitější ozdoby se tvoří už dopředu během adventu. Počet ozdob je různý, ale tradičně jsou tři a symbolizují štěstí zdraví a lásku.

To všechno v době vánoční názorně ukazuji i vykládám v našem muzeu. Návštěvník zdaleka žasne, krajan nehne brvou!

Setkal jsem se ale s oponencí ohledně toho třetího bodu přání – Božího požehnání. Mnozí za první neví, co to je, a za druhé je to uráží!

Jednou, když jsem vysvětloval, že ono „štěstí, zdraví a láska“ je ekvivalent „štěstí zdraví a Božího požehnání“. Byl mezi návštěvníky pár zralý, ale správně zamilovaný a ten muž říkal, že to Boží požehnání se může přát nějaké stařence, která už má život za sebou, ale pro člověka v síle tam přece jenom lépe pasuje ta láska… tiše jsem mu záviděl a mírně hlasitě nesouhlasil.

Pod to Boží požehnání se totiž schovávají věci, které jsou nám příjemné a vzácné a nejsou v naší moci, nedají se koupit, ani ukrást, vytrucovat či uzákonit, a právě proto se přejí, proto se za ně prosí a modlí a mezi ně láska určitě patří. Ostatně rčení: „Bez Božího požehnání marné lidské namáhání!“ a nebo „Pán Bůh dal, pán Bůh vzal!“ vznikla právě pro ony vzácné životní dary.

Je dobré si uvědomovat své limity – jsou síly (Boží či bezbožné), na které jsme krátcí.

Člověk může opravdu hodně...

Člověk si může obléct noční košili, nasadit čepec i lehnout do postele, ale že usne, bude mít příjemné sny a vstane odpočatý – to už v jeho moci není.

Stejně tak si může zaplatit ten nejdražší oběd, ale zda mu bude chutnat, dobře trávit a bude mít blahé pocity, to už jisté není.

A také si může nakoupit spotřební elektroniku a zábavní pyrotechniku, ale veselí, legraci a dobrou náladu už k tomu nedostane.

A konečně muž si může najít ženu, i se s ní oženit a bydlet s ní v jednom domě, ale že mu bez ní bude smutno a s ní mu bude milo (a ne naopak), to už v jeho moci není.

Stejně tak člověk může sebrat ty nejpokrokovější teorie: přestat používat vyjmenovaná slova, přestat jíst maso, mléko a všechny nepůvodní a modifikované rostliny, může se přestat stavět na zadní a začít běhat po čtyřech, na televizi se dívat jen když je vypnutá a na děvčata, jen když jsou zapnutá a mají na obličeji masku… Štěstí a zdraví během žití a pokoj a mír v hodině poslední se nemusí dostavit – bez Božího požehnání je to všechno člověku platné „jako mrtvému zimník“.

Dost už ale teorie! Co tedy v praxi s tím, když člověk Boží požehnání nechce?

(Věří, že Bůh neexistuje, tradice vzešlé z mnohasetletého křesťanství jsou pěkné, ale bezcenné a je možné je odhodit a věci nevysvětlitelné a mimo dosah člověka jsou síly přírodní a časem se vysvětlí jako se objasnil blesk a hrom.)

Může tento člověk dostat štěstí a s jakým přáním?

Štěstí pro všechny! Jasně, že může! Pro tyto případy mám variantu přání, kdy „tradice se zachová a (a)teismus zůstane celý“: „Vinšujem vám štěstí, zdraví a Přírodní (BIO) požehnání!“

Závěrem hádanka: Přání „zdraví“ se běžně spojuje s přípitkem, s ťuknutím a požitím.

Přejeme si, že máme nalito nebo si naléváme, že si chceme popřát?

Bez ohledu na odpověď je možné – minimálně v době novoroční koledy – přát, ťukat a požívat poctivě třikrát: Na zdraví, na štěstí a na lásku.

Při dodržení zásady „Třikrát a dost“ to nemůže uškodit.