Z knížek Vladimíra Neffa víme, že když se na „Žiškaperku“ neboli dnešním Žižkově začalo stavět, rostly tu činžáky často nevalné kvality. Ale na bydlení tehdy dosáhla i střední a nižší třída. Ty činžáky se rychle zabydlely a z velké části stojí dodnes.

Na „Žiškaperku“ už také stojí dost nových činžáků, třeba podél Olšanské ulice. Jen se jim říká rezidenční bydlení. Rozdíl od těch rakouskouherských a prvorepublikových domů není velký: rychle a levně postavit, rychle zbohatnout. Dobrá věc se podařila, pravda a láska zvítězila - developeři i majitelé jednotlivých domů a bytů mají sumy na kontě o nějakou tu nulu delší. A jako bonus: část bytů skoupil někdo, kdo je pronajímá ruským prostitutkám.

Teď se mají na Žiškaperku stavět další činžáky, ale pozor - ty budou vyyysokáánské a navržené samotnou architektkou Jiřičnou. Praha totiž potřebuje byty. Už teď jich je málo a Praha nám poroste.

Ano, Praha nám poroste a byty budou zapotřebí. Ale Praha bude potřebovat zejména zdravotní sestry, sociální pracovnice (stárneme), učitele na všech stupních škol (a nemyslete si, že ti vysokoškolští se topí v penězích), prodavače a prodavačky, skladníky, slečny za přepážkami čehokoliv, uklízečky, popeláře, řemeslníky a tak dále. Zkrátka soudobý proletariát (časy se mění - Rustonka, Waltrovka ani Kolbenka už nestojí).

Před sto lety v žižkovských činžácích bydlel především proletariát, a tím nemyslím ani tak dělnictvo, ale výše zmiňované zaměstnance. Tedy kromě těch učitelů, to byla sice nebohatá, ale vážená skupina obývající spíše kvalitnější byty na Vinohradech.

Takže Praha potřebuje byty pro proletariát, který jediný může zajistit její fungování v budoucnu. A činžáky pro ně postaví světově proslulá architektka JIřičná. Vážně? Kolik budou byty v obou mrakodrapech stát? Vážně je ve světě běžné, aby proletariát (tak, jak jsme si jej definovali) měl na bydlení v mrakodrapech? Takže asi ne. Pro koho tedy byty v těch úctyhodných a architektonicky cenných činžácích budou? A vážně se tím vyřeší nedostatek onoho pražského proletariátu? Těch obyčejných lidí, nepostradatelných pro chod metropole? Ba ne, tihle lidé budou opět, jako před sto lety, bydlet na periférii. Tehdy to byl „Žiškaperk“, dnes to jsou Letňany, Čakovice, Uhříněves, Hrnčíře a další obce v okolí. Vzroste dopravní zátěž, přistěhovavší se proletariát si vezme hypotéku na zbytek života, „protože tak je to normální“, a Praha bude spasena.

Přitom v centru města budou i nadále chátrat stovky bytů v neobývaných domech. Páni radní, projděte se někdy pěšky (to vážně jde) po Plzeňské třídě a po přilehlých ulicích na obou stranách. Projděte se Mezibranskou, Legerovou a dalšími částmi magistrály. Zavítejte do ulice Ve Smečkách a do spousty dalších ulic kolem Václavského náměstí. Podívejte se, jak vypadá dům Na Slupi, odkud kdysi policie vyhnala squattery. Na Smíchově jsme viděli tak krásnou prvorepublikovou vilu v dezolátním stavu, že by člověk brečel.

Pražské Bratrstvo Jacka Sparrowa navrhlo ušlechtilý, leč politicky neprůchodný způsob, jak volné byty evidovat - kontrolu elektroměrů. Nu, krátká exkurze do ústeckých Předlic by je poučila, že i v bytě s dávno odpojenou elektřinou mohou trvale bydlet lidé. A majitelé neobývaných pražských bytů by jim nejspíš vzkázali, že na několik let přesídlili do USA, ale že se určitě vrátí - a bylo by vymalováno.

Mám jiný návrh. Jako fungují kotlíkové a dešťovkové dotace, mohla by z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj vzniknout i „ruinová dotace“ finančně ulevující těm, kdo chtějí neobývaný byt či dům zrekonstruovat, nebo odkoupit a zrekonstruovat. Nebo místo dotace alespoň výrazná daňová úleva. Oživí se centrum metropole místními obyvateli, klesne dopravní zátěž, protože tady se prostě vyplatí jezdit MHD. A ukáže se, že pražský magistrát skutečně myslí na „obyčejné lidi“, jak všechny v něm zastoupené strany před volbami prohlašovaly. Vzpomínáte ještě na ty volební sliby? Zajistíme dostatek dostupného bydlení. Zmenšíme dopravní zátěž. A tak dále. Dva žižkovské mrakodrapové činžáky k tomu nepřispějí.