Zase jedno prvenství na kontě pražského magistrátu? Kromě projektu Opencard, ve kterém zmizela skoro miliarda, aniž by to bylo vidět, se Praha teď může podle dnešních ranních informací Radiožurnálu možná "chlubit" nejdražší cyklostezkou Evropy: tři kilometry vyasfaltované dráhy pro kola a bruslaře kolem areálu bývalého vysočanského ČKD údajně stály 150 milionů. Tedy 50 milionů na kilometr.

Radiožurnál to včera ráno probíral s Jaroslavem Martínkem z centra dopravního výzkumu, podle nějž vychází kilometr cyklostezky v průměru v ČR na necelých sedm milionů. Dosavadní rekord podle Martínka drželo Ústí nad Labem, kde postavili kilometr cyklostezky za 21 milionů, ale to bylo kvůli komplikovanému mostu přes řeku. I kdyby ovšem vysočanský projekt také prodražily mosty, kterých je tam sedm a o jejichž zvýšené nákladnosti se mluvilo už při startu projektu před třemi lety, zatím zřejmě nedovede nikdo moc vysvětlit, jak je možné, že se konečná suma vyšplhala na skoro dvojnásobek původně předpokládaného objemu finančních prostředků, který byl už tenkrát kritizován jako neúměrný. Leda že by, jak tuší Michal Křivohlávek ze sdružení Auto-mat, usilujícího o prostor pro cyklisty ve městech, započítal radiožurnál do těch 150 milionů snad omylem i rekultivaci území někdejšího ČKD. Jde-li o celkový revitalizační projekt podél potoka Rokytka, pak by cena prý mohla souhlasit.

Jak to je doopravdy, se – doufejme - brzy vysvětlí. Vysvětlit by se ale například mělo i to, jak to bylo se směnou pozemků, kde se za měsíc otevře cyklostezka, za stavební parcely se soukromým developerem. Na webu magistrátu je ze 17. dubna 2007 zpráva o schválení směny ze strany pražských radních s tím, že jelikož jsou stavební parcely prý asi o čtvrt milionu hodnotnější než pozemky pod bývalou vlečkou a plánovanou cyklostezkou, musí je developer městu uhradit. V dnešních informacích Radiožurnálu je ale řeč o tom, že se zmíněné stavební parcely jen za dva roky zhodnotily o milion a půl. Je-li tomu tak, pak by směna byla nevýhodná. A to se tahle transakce do oněch 150 milionů vůbec nezapočítává.

Na druhé straně: až bude cyklostezka podél potoka Rokyta otevřená, může si člověk sednout na kolo na východním okraji Prahy - třeba někde v Horních Počernicích - a dojet, jak to před třemi lety předestřel bývalý radní Petr Štěpánek, který měl projekt rekordně drahé cyklostezky na starosti, pohodlně až do Karlína.

Jenže, co pak? Počet udávaných kilometrů cyklotras v hlavním městě jde sice do stovek, ale jak to formuluje Michal Křivohlávek ze sdružení Auto-mat, veřejný prostor patří stále řidičům. Zvláštní pásy pro cyklisty jsou jen tam, kde cyklisté nepřekážejí autům. Všude jinde, kde by ohled na cyklisty znamenal snížení průjezdnosti, má auto přednost. A to i v případě, že to vysloveně ohrožuje cyklistovu bezpečnost. V teorii to všechno vypadá náramně: údajně existuje plán základních cyklotras s vtipným názvem Pražské kolo. Tvoří okolo Prahy kruh a radiálně se z něj postupně budují přístupy do centra.

Po letech pravidelného ježdění na kole po Mnichově mě tady nicméně nepřestane překvapovat, jak je možné, že červený pruh pro kola náhle skončí před rušnou křižovatkou anebo dokonce v zatáčce. Vyznačené stezky a trasy v Praze připomínají nelogické obrazce bez návaznosti a bez systému. Co jimi chtěli jejich autoři říct? Snad splnit plán? Nebo vyinkasovat peníze od EU? Mimochodem, také na vysočanské cyklostezce se podílí Brusel...

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6