Pražská zoologická zahrada je krásná. Změnila se v posledních dvaceti letech k nepoznání. Rádi tam s manželkou chodíme. A stále častěji než dřív, neboť jakožto drobní sponzoři dostaneme občas volňásky. A navíc máme zvědavé vnuky, kterým se Zoo a celá Troja moc líbí. Má krásnou polohu. Lidé tam vůbec čím dál tím raději chodí. Mnoho lidí. O svátcích a víkendech desetitisíce lidí. Do Zoo. Do botanické zahrady. Ta je tam také a jsou v ní moc krásné kytičky a výstavy. Chodí se i na výstavy obrazů do Trojského zámečku. A do parku kolem něho. S bludištěm. A lavičkami.

Ale lidi tam chodí i jen tak. Třeba užít si asfaltovou, romanticky se vinoucí mnohakilometrovou cestu kolem řeky. Zajezdit si tam třeba na kole. Nebo na kolečkových bruslích… Maminky a tatínkové se kolem řeky procházejí s dětmi. Na řece jsou kachny, rackové a kormoráni. Romantický přívoz převáží na druhý břeh do Pobaby …

No prostě idyla. Lidí jako much. Zvláště když je hezky. A to v sobotu 20. března 2010 bylo. Všechna běžná parkoviště byla beznadějně obsazena. Pod silnicí z Bohnic byly vidět na louce pod kopcem zaparkované desítky aut. Ale nebylo jasné, jak se na toto improvizované - možná soukromé - parkoviště dostat.

Zastavit na silnici a rozhlédnout se prakticky nešlo. Celou oblast dala totiž radnice Prahy 7 osadit neuvěřitelným množstvím značek zákazů stání, parkování, zastavení, vjezdů a průjezdů… Dokonalé! Místním se to jistě líbí. Celé oblasti jsou tak pro „cizáky“ uzavřené. Nikdo tedy místní neotravuje. Marně se možná neříká, že v Troji bydlí vyšší třída,která si to prý „umí zařídit“.

Mně a zbývajícímu milionu Pražanů by se taky jistě líbilo, aby se nikde v okruhu mnoha kilometrů kolem mého a jejich bydliště nedalo parkovat, nesmělo jezdit a tak vůbec. A pokud to chci, může se mi to přání splnit. Ale musím se odstěhovat do Horních Kotěhůlek. A ne chtít bydlet v Praze. Tedy všude jinde než v Troji, že.

Přijedete do oblasti povolenou třicítkou, což je rozumně nařízená rychlost, protože všude se motá plno lidí a aut a u prvního parkoviště vás pošlou „jeďte dozadu“. A u dalšího zase dozadu. Minete zaparkované auto městské policie hezky v křižovatce a v něm dva „upracované“ policisty. Museli být moc unavení,protože tam seděli jak pecky ještě za víc než hodinu.

To oni ale smí, jak mi později důrazně a hlasitě vysvětlili. Oni tam v křižovatce můžou parkovat, jak dlouho chtějí, a poslouchat rádio. Ale nikdo jiný tam nesmí ani zastavit! No, asi pro ně platí nějaké jiné dopravní předpisy než pro nás ostatní. Přímo naproti nim jsou na kolech aut botičky. Na autech, která rozhodně neparkují tak blbě jako tihle dovedové. A ničemu nepřekážejí. Jen tam všude někdo nechal osadit zákazové cedule. Fantastické!

Vy, coby super ukázněný návštěvník, jedete k dalšímu parkovišti. Opět obsazeno. A pak vás obsluha pošle ještě dozadu, až skončíte před cedulí Podhoří. Dál vás nepustí cedule se zákazem vjezdu. Tak sjedete silničkou k řece. Tam je na náplavce místo. Parkuje tam pár aut. Nikomu to nepřekáží, nic se neničí, parkuje se na zabláceném plácku. Nikde jinde široko daleko to nejde. Tohle jediné místo je asi tak tři kilometry od vstupu do Zoo. Zvláště „bezvadné“ pro návštěvníky Zoo anebo botanické zahrady. Třeba důchodce nebo rodiny s dětmi. A když se z té delší prodloužené vycházky ze Zoo vrátíte, tak zjistíte, že bdělá městská policie vám dala na auto botičku. Proč? No protože chtěla!!! Sice tam u vašeho auta žádná zakazující cedule není, ale prý jste parkoval na „veřejné zeleni“. Jak praví z telefonu služba. Pendrek. Kus náplavky a bláto tam je. A místo na zaparkování bez cedule. O kterém, jak se zdá, městská policie dobře ví. A udělala si z něj bezpracné „vybírátko“.

(Upozorňují, že ta botička nebyla na mém autě ani na autě nějak spřízněné osoby. Aby si někdo nemyslel, že se hádám kvůli sobě. Já tam jenom přijel. A celé to sledoval.)

Takový zážitek však není v Troji kolem Zoo a botanické zahrady nic nenormálního. Jak se ukáže krásný den, vyrazí městská policie v rámci hesla Buzerovat a škodit do Troje. A už to jede, už to sviští! Už se nasazují botičky a rozdávají pokuty. A nejen v Troji a přilehlém Podhoří. Fšude, kde se snaží zaparkovat zoufalí návštěvníci. Nasazují se botičky a nemilosrdně se rozdávají pokuty. Když se nikde mimo parkoviště nesmí parkovat a parkoviště jsou obsazený - učiněný policejní žně! Geniální vynález! Policejní. A úřednický.

Normální by sice bylo, aby v takový den,kdy je velká návštěva, přijela na místo městská policie a pomáhalařidičům a vůbec návštěvníkům. Třeba řešit, „kde tedy vlastně zaparkovat“, hlídat, aby se nekradlo z aut ani kabelek a aby někoho něco nepřejelo. Nebo pomáhat starým lidem a maminkám s dětmi přes silnici a tak. Tohle ovšem asi nikdy žádného strážníka (a úředníka z Prahy 7) nenapadlo, že.

To je pravděpodobně dle vedení městské policie a Prahy 7 naprosto šílená myšlenka. Neboť vychází ze zřejmě úplně „mylné“ a škodlivé představy zaostalých zákonodárců - kteří zákonem umožnili vytvořit městskou policii - a neuvědomělých občanů. Totiž že městská policie byla zřízena pro lidi. A ne proto, aby úřad mohl vybírat pokuty a otravovat lidem život. Pod záminkou trestání „dopravních přestupků“. To tak, městská policie aby někomu pomáhala! Od toho tady přece není!!! Co je radnici a strážníkům v Praze 7 do toho, že jsou v Troji o víkendu tisíce lidí, kteří by tu pomoc potřebovali! Pomáhat? Sloužit? Starat se? Ani náhodou!

Takže od jara do podzimu, kdy je tam nejvíc lidí a není kde parkovat, vyráží čacká městská policie otravovat, buzerovat a pokutovat návštěvníky Troje. Prý je to v souladu se zákonem. Tak já zase v souladu se zákonem o veřejné informovanosti tímto vyzývám Městskou policii Praha, aby mi sdělila tu zajímavou částku, kterou o víkendech v Troji vybrala, kolik „zásahů“ eviduje a proč a kdo to nařídil. Adresa je v redakci.

Doufám, že na mě osobně za to nevyrukuje některý ze strážníků. Možné by to bylo. Když jsem totiž odjížděl od nešťastné rodiny, které nesmyslně botička blokovala auto a zničila jim krásný den, volal ten pán mobilem na určené telefonní číslo. Kdy se jako hlídka zastaví. Aby mohl odjet.

Po více než půl hodině jsem na křižovatce pod Bohnicemi míjel zaparkované auto, onu „hlídku“. Na stejném místě jako byli před hodinou. Auto stále bylo proti všem předpisů idiotsky zaparkováno v křižovatce. Šel jsem se jich zeptat, kdy k tomu nešťastníkovi pojedou?! To jsem si ale dovolil, co?!

Jak jsem to řekl, hned na mne vyrukovali. Drzost! Nějaký blbý občan se jich bude ptát, jak to, že stojí v křižovatce a proč nejedou sundat tu botičku té rodině?! A proč pochrupávají na sedadlech?! Vylítli jak čertíci ze škatulky. A pustili se do mne.

(Tedy já si myslím, že vím, proč nejeli hned sundat tu botičku. Starý policejní fígl. Počkat, až se dotyčný pěkně „vycuká“. Když ho nechají hodinku, dvě čekat, bude povolnější. Ale chtěl jsem slyšet, co řeknou mně.)

Na mé konstatování, že oni parkují na místě, kde je to dopravními předpisy zakázáno, dostal jsem odpověď „my můžeme parkovat, kde chceme“! Po upozornění, že jde o zneužití pravomoci, vystartoval na mne ten starší. A řval na mne, jak to, že jsem tam vůbec zastavil. Tam, kde oni nejméně hodinu parkovali! To je opovážlivost od nějakého takového obyčejného řidiče! Zastavit tam, co stojí strážníci! Ta drzost!

Raději jsem se tedy vrátil do auta. Vypadalo to, že dojde k horším věcem. Oni, jak je známo, tedy někteří městští strážníci, rádi střílí. Tak mi aspoň zastoupili cestu, fotili mne a auto a hlasitě vyhrožovali. Sdělil jsem jim, že si na ně budu stěžovat a pak naprosto znechucený odjel.

No a po tomhle „setkání“ s městskou policií Prahy 7 a protože vím, že tohle není první zátah na řidiče v Troji, mám vzkaz voličům z Prahy 7. Já sice nevím, kdo řídí městskou policii Prahy 7, ale vím, že pravděpodobně nechápe vztah občan versus úřady. Nebo neví, co tam jeho strážníci vyvádějí. Normální starosta a městský úřad by sám od sebe poslal na místo strážníky pomáhat. Hledal by, ten starosta, způsob, jak pomoci těm lidem, co bloudí v autech po Troji, i těm, co tam bydlí, a vymýšlel by, kde by mohli návštěvníci, třeba dočasně, parkovat.

Brzo už budete mít, milí spoluobčané z Prahy 7, možnost své „zastupitele“ a starostu vyměnit. Ve volbách. A po těch nových zastupitelích chtít, aby už konečně něco udělali s tou Trojou. A aby důrazně vysvětlili městské policii, že je zásadní rozdíl mezi drábem anebo soudruhem esenbé, který se tady nějak zapomněl v uniformě dodnes, a tím, jak a co má dělat ze zákona dnešní městská policie. Neboť, jak se chovají dnes městští papaláši k cizím, návštěvníkům Troje, tak se budou vždycky chovat i k vám, obyvatelům Prahy 7.

Dnes jezdí do Troje za potěšením lidé ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Přijedou, ale často nemají kde postavit auto. Všude je na placených parkovištích plno. Nevyznají se. Oblast, nedávno ještě prakticky vesnice, je z velké části – hlavně na sever a západ – s úzkými chodníky anebo vůbec bez chodníků. Po silnicích mezi auty, protože jim nic jiného nezbývá, se motají návštěvníci, kolečkáři, děti, psi... A městská policie? Nasazuje botičky, vylepuje oznámení o pokutách a mezitím dlouze odpočívá v autě.

Na výstavbu a údržbu všech těch krásných věcí, co se tam postavily (viz zde), například super Pavilon goril a fantastický bazén lachtanů v Zoo, úžasný skleník Fata morgana v botanické zahradě, úplně zrekonstruovaná zahrada včetně soch u Trojského zámku, obnovená vinice svaté Kláry i s překrásným kostelíčkem , na to byly vynaloženy z daní, státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města, z příspěvků Unie, z darů donátorů a malých přispěvovatelů miliardy. Úspěch je veliký.

Ale celou tu práci při vytváření krásného prostředí pro vzdělávání lidí, kulturní a ekologickou výchovu dětí, pro dobrou pověst Prahy po světě, to vše v několika okamžicích může zničit pár neschopných úředníků a pazdrátů. V uniformách městské policie. Kterým slouží návštěvníci coby objekt, na kterém se můžou „vyřádit“. A ukázat, „kdo je tady pánem“. Případně do kasy Prahy 7 vybrat mizerných – z hlediska celé investice - pár desítek tisíc.

Celá léta pracovali lidé na tom, aby byla Troja příjemným místem k odpočinku a poučení. Každý den se starají stovky lidí o to, aby byl pobyt v tomto koutu Prahy úžasný. A když se to všechno povede, když se o kráse pražské Zoo ví, když tam konečně pracují po desetiletích bolševismu lidé, kteří tam pracují rádi a dobře, vyrazí tam na návštěvníka najednou takovýhle uniformovaný výron zastydlého normalizačního socialismu.

Takže, nechcete-li se nakrknout, vykašlete se na Troju. Dokud s tím starosta Prahy 7 něco neudělá. Protože kdyby úřední blbost kvetla, byla by, zvláště o víkendech, Troja samý květ.