Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POVODNĚ: Už nám všem přestane kapat na karbid?
Tak třeba letní aférka o příručce o vyučování sexuální výchovy na školách. Úžasný příklad, jak se dá blbnout na kvadrát, předvádí článek známého klinického psychologa Jeronýma Klimeše Sex není hračka pro děti (LN, 9.8.2010). Než se však pustíte do této vážně míněné úvahy, přečtěte si článek Ondřeje Neffa Syndrom Zvonokos na této stránce NP. Ondřej není sexuolog, ale myslí hlavou. Původně článek vyšel v LN pod článkem doktora Klimeše.
Pan Jeroným krásně předvádí to, čemu Němci říkají „fachidiocie“. Vykládá v článku například, že děti a mládež sex nezajímá až do puberty. No, mně na Pedagogické fakultě UK učili něco jiného a my a naši kamarádi jsme si v mládí s kamarádkami hráli „na doktora“, co to šlo, a jak vykládal v jednom svém skeči Menšík o své generaci, oni na Moravě za války dělali to samý. Ovšem vyjdete-li vědec z premisy, že chlapečkové si nehrají s pindíky (sexuologie říká, že tak činí již od několika měsíců věku) a holčičky nezajímá, co mají chlapečci pod trenýrkami, musíte dojít k výsledkům podobným páně Klimešově. Sex tak nejdřív od osmnácti a do tý doby ani „špit“ … ach jo. Naštěstí předpubertální děti nečtou LN, a tak si budou dělat, co chtějí sami.
Když se blbne se sexem, proč by se neblblo s povodněma a počasím vůbec, ne? Protože nejlépe je vzdychat, že dneska už je všechno horší. Už za první republiky bylo špatný počasí, prý proto, že „papradušisti“ míchali vzduch, jak říkaly babky před válkou, a případně „takový sníh už nepadá, jak padával nám za mlada, ach ne, ne, ne", jak se zpívalo v padesátých letech. Ani ty povodně takový nebejvaly….
Ale bejvaly. Jenže už poměrně dávno. Jak dokládá poněkud neobvyklý, protože slušně doložený a nehysterický článek od Zdeňka Vašků z České zemědělské univerzity o tzv. „malých pluviálech“ (pluviál, též pleistocén) — období silných dešťů a mírného ale kolísavého klimatu hlavně v tropických, subtropických, ale v také mírných šířkách).
Ten článek obdržela v již únoru 1997 redakce časopisu Vesmír. Článek pojednává o obdobích zvýšené srážkové činnosti a častých ničivých povodní na našem území. Autor popsal čtyři periody (roky 1078-1118, 1310-1350, 1560-1573, 1763-1771) a naznačil, že další by mohla být na cestě. Píše: "Žádný ze scénářů zpracovávaných pro Českou republiku nepočítá s nástupem malého pluviálu. Jenže vzhledem k naznačené periodicitě nelze takový směr vývoje vyloučit." (Viz zde)
A jak se říká, „jen to dořek´, už se to stalo“. Vědecký článek ovšem zapadl. A alarmisti a starý báby (jo a novináři) už dávno věděli, že „něco takovýho tady nikdy nebylo, a může za to oteplování, socialismus, kapitalismus a globalizace a vůbec ta hnusná dnešní moderní doba.
Když se řekne stokrát lež, stane se pravdou. Takže i velice solidní pán a moudrý ekonom Pavel Páral začne plácat nesmysly. V článku „Poučení a solidarita“ v MfD 9. 8. 2010 opakuje blábolení, jak jsme zapomněli „na zkušenosti předků“ (my oškliví!!), a netuší, že poslední „pluviál“ se u nás odehrával v letech 1763-1771. A na to si fakt nikdo nepamatuje a nikdo netuší, že baráky, které někde stojí 300 let, může vzít voda, když je nebrala několik století. Také podlehl onomu naříkání, co jsme všechno udělali nebohé matičce přírodě. Platíme prý, pravil, za odlesnění, za narovnání říčních toků a vytvoření velkých zemědělských ploch … Chachá! Dneska je v Česku tolik lesů a stromů, jako bylo naposledy někdy ve středověku za husitských válek. Koukněte se na sto let staré fotky a ještě starší obrazy a musíte zkonstatovat, že pan Páral, jako většina našinců, poněkud podlehl čtyřicetileté propagandě zelených o „ničení a kácení českých lesů„. V Německu probíhal podobný vývoj, tam také bylo mnohde do hlav natlučeno zelenými původně nacisty vymyšlené a propagované heslo „Unser Wald muss leben“.
U nás „hynuly lesy tak dlouho“, až Unie nechala vyfotit z družic naše lesy – tedy chtěla původně fotit louky a pole kvůli dotacím - a zjistila, že od roku 1938, kdy byly naposledy pořádně katalogizovány naše země, přibylo více než 30% zalesněných ploch. A proti letům 1914 -1917 přibylo zalesnění téměř o 50%. Takže, přátelé, jak je to s těmi retenčními schopnostmi lesů? Co? Říkali jste něco, zelení přátelé?!
Ale on v tom není ekonom Páral sám. Pan profesor Stanislav Mihulka, přednášející biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské university, taky asi víc čte zprávy různých ekologických organizací, než by se šel podívat do lesa. A zjistil si osobně, jak to vlastně je. A tak v článku na stejné stránce MfD „Bleskové povodně –žijeme v éře klimatického zvratu?“ také klidně opakuje pitomosti, které sem přišly z USA a z jižních států Evropy. A to, že jehličnatý les zadržuje údajně daleko méně vody než listnatý. Kdyby pan profesor zašel někdy do smrkového lesa, zjistil by, že tam například roztaje sníh nejméně o měsíc později než v prosvětleném a bezlistém listnatém lese. A že smrkový a jehličnatý les vůbec je stále i v létě chladný a vlhký a že dokáže při dešti na svých tisících jehličkách zadržet daleko více vody než obyčejné listí. Stačí si spočítat povrchovou plochu jehličí, případně listů, na kterou voda dopadne, a dobu, než prosákne až na zem. A postavit se v dešti pod smrk.
Místo toho všichni „myslitelé“ jak kejhavé husy opakují mantru o suchosti neschopnosti zadržovat vodu u jehličnatých lesů, která ovšem platí pro borovicové lesy na vápencovém podlaží na jihu USA a jihu Evropy. Ty jsou od jara vyschlé, ty nedrží vodu, ty dobře hoří atd. To ale neplatí o smrkových porostech střední Evropy, jak plácají aktivisté a firmy zainteresované na dotacích placených EU za pěstování listnáčů.
Ostatně kdyby si některý „dumatel“ nad důvody rychlého odtoku vody místo nepodloženém plácání o škodlivosti monokulturních jehličnatých lesů v našem pohraničí dal tu práci a zašel do porostů na Liberecko, Frýdlantsko, Děčínsko či Českolipsko, viděl by, jak se „nálety“ dřevin na louky a kolem bývalých remízek proměnily v lesy. A zjistil by, že se jedná na cca 90% nově zarostlých ploch o listnáče. Takže onen světový zelený blábol o špatných jehličnanech v lesích ČR, co nezadrží vodu, neplatí.
Také bych byl pro, aby se obnovily remízky a vůbec podobné krajinotvorné porosty. Ale ony v Německu ani v Holandsku a ani v Kanadě a farmářských státech USA také nejsou, a přesto tam podobné povodně nemají. Anebo mají? Tak proč s tím něco neudělají? Když jsou všichni tak chytrý a strašně rádi nám radí?! Tak vědí si s tím rady anebo ne? He?! Odbetonování řek je hezké heslo, ale není úplně pravdivé. Většina řek, hlavně malé potoky a horské říčky, které způsobily potopu minulých dní, není zabetonována a v krajině je „narovnali“ naši předci už před staletími. A na místní povodně to nemělo 300 let žádný vliv.
Lepší by bylo propagovat a zajistit, aby poslanci odhlasovali zákon, který by donutil přijmout zemědělce věcné břemeno poldrů anebo prostory pro ně prodat. Nutné je také zarazit zelené šílence, kteří hubou melou o ochraně přírody a krajiny a ve skutečnosti jejich rozhodnutí v posledku přírodu ničí.
Co třeba zjistit, kolik staveb a zařízení, které by mohly zabránit škodám a hlavně ztrátám na životech, nebylo postaveno, protože beztrestní jakoby ekologové tomu zabránili? Nelze přeci dlouhodobě trpět, aby zoufalý starosta obce skoro plakal do kamery TV s tím, že díky nesmyslným zásahům ekologů, bránícím jakýmkoli úpravám, se dnes lidé v jeho obci cítí být ohroženým druhem.
Nakonec už jen citaci z článku Jana Nováka: "… teorie malých pluviálů názorně ukazuje, že tzv. tisíciletá voda není něco, co přijde jednou za dlouhou dobu: není vyloučeno, že v současnosti ji na území ČR můžeme zažít třeba i několikrát do roka.„
Jediné, co je na poslední povodni pozitivní, je to, jak konstatovali mnozí, i profesor Mihulka i ekonom Páral, že zmizely hlasy ječící o povodních jako následcích oteplování (klídek, oni se ekologisti brzo ozvou), a poněkud poklesly výkřiky, jak za to můžou naši předci a my sami. Snad se konečně přiblížila doba, kdy i nejpitomější „ekologové“, zelená mládež a aktivističtí novináři pochopí, že „neporučíme větru, dešti“. A že místo idiotských miliard vyhazovaných za podvodnou jakoby ekologii potřebujeme peníze sakra jinde.
P.S. - Jo a ještě si politici (hlavně ČSSD a lidovci a VV) myslí, že bylo naprosto geniální nedávno zrušit ženijní prapory – vojska civilní obrany nebo jak se to úředně jmenovalo? A že je bezvadný nápad očesat v rámci úspor vybavení armády a hasičů až na kost, protože je vlastně nepotřebujeme? Co vy na to, přátelé a blondýny z Véček? Řeknete lidem z oblastí záplav do očí, co jste před volbami podporovali jako svůj program? A proč najednou říkáte něco úplně jiného?
