Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pád demokratů nezavinila jen woke ideologie. Ta je pouze většině lidí protivná. Prohru zavinil ekonomický úpadek a fakt, že demokraté se zajímali jen o všechny možné menšiny (a některé ještě vymysleli) ale kašlali na občany, kteří pracují, tvoří hodnoty a vychovávají děti. Podobně jako je tomu u nás.

Autor má v mnohém pravdu. Zkuste najít třeba na platformě NETFLIX film, kde není hlavním hrdinou homosexuál nebo lesba. A navíc v těch filmech přímo ukazují, jak se ti homosexuálové navzájem olizují. Už jen chybí scéna, jak se navzájem vykouří (vylížou).

Na Vánoce má ČT uvést novou pohádku, ve které údatná princezna zachrání nebohého prince. Možná v té pohádce bude i černošská královna, homosexuální král a nelineární služebnictvo.

Není to tak dávno, co museli fotbalisté před zápasem pokleknout. Kdo nepoklekl, byl označen za rasistu

Ano, tak klekali jak pitomci ti, kteri nic nespachali pred temi, kteri nic neutrpeli....

Ujistuji vas, ze v Nemecku neni jedine reklamy, ve ktere byste nenasel cernocha. V nekterych jsou prevazne cernosi. "Jak se ti homosexuálové navzájem olizují, nebo se navzájem vykouří", to uz dnes najdete i v detskych kreslenych knizkach. Nedavno jsem o tom videla porad z USA. Placici levicove aktivistky nad tim, jak zli republikani vyrazuji takovou osvetu z knihoven a tim deti zpatecnicky udrzuji v tmach....

".... ale všechny ty kvóty na menšiny, cancel culture a tato nebývale masivní propagandistická woke a LGBTQIA mediální masáž, jejíž cílem jsme všichni v době současné, mně už fakt leze krkem."

Cože?! To už je podruhé, kdy mám na jazyku otázku: "Pane, kdo jste a co jste udělal s panem Mařákem?" To je ten, který si ještě nedávno, při Olympiádě v Paříži, pochvaloval tu "pestrost".

Ale vždy on sám chudák vlastně dodnes neví kdo je, nebo co je...

Všeho moc škodí, i přehnané korektnosti; na to vtip:

Synek se ptá svého hyperkorektního tatínka: "Tati, ten Bůh, on je muž, nebo žena?" "Jak bych Ti to řekl," povídá hyperkorektní tatínek, "on je vlastně tak trochu obojí, trochu jako muž a trochu jako žena, víš?" "Aha," povídá synek. "A tati, ten Bůh, on je běloch, nebo černoch?" "Jak bych Ti to řekl," povídá hyperkorektní tatínek, "on je vlastně tak trochu obojí, trochu jako běloch a trochu jako černoch, víš?" "Aha," povídá synek. "A tati, ten Bůh, on je jako na chlapy, nebo na ženský?" "Jak bych Ti to řekl," povídá hyperkorektní tatínek, "on je vlastně tak trochu jako na všechny, na mužský, na ženský i na děti, víš? Rozumíš tomu?" "Jasně," rozzáří se synek, "něco jako Michael Jackson."

Už je do možná deset let, kdy si mediálně populární psychiatr v tv veřejné služby nad lgbt... povzdechl: "Kde jsou ty časy, kdy se nám tu proháněly kleopatry a napoleonové..."

Desítky pohlaví nejsou otázkou lidských práv, ale medicínskou.

Mno, prozření je OK, ale nejde jen o Woke a LGBT. Ono je toho víc, co se nám lepšolidé cpou horem dolem. V Americe je vidět světlo na konci tunelu. Ale na jásání v Evropě je příliš brzy. Rigidního a do hloubky zažraného systému není snadné se zbavit. Ani ti, kterým to došlo, nepředstavují významnou sílu. V Evropě ne. Musíme padnout ještě hlouběji a pořádně se praštit. Jinak nám to nedojde.

Bohužel k tomuto způsobu myšlení nás značnou mírou dovedla matička dobrotivá EU, kterou autor trvale velebí. A hle přitom chválí názory Trumpa (jinak jsem mu fandil). Nebude zde nějaký rozpor? Kličkování? Jak teď kličkuje náš "moudrý" prezident nebo "vynikající" ministr zahraničí Lipavský.

Co se týče EU, jsem samozřejmě pro evropskou federaci ve stylu USA, nebo Německa. Nemohu ovšem za to, co všichni voliči v jednotlivých eurodistriktech a ve volbách do EU, toho neutrálního rámce, volí a čím ho naplní, nemohu je vyměnit, je to technicky nemožné.

V USA bych volil republikány, Trump vyhrál primárky, není, co řešit. Ve Francii bych také volil republikánskou pravici, u nás je mně z relevantní nabídky dlouhodobě nejbližší ODS. Na tom se za ty desítky let také nic nezměnilo.

Uz se tesim, az se objevi evropsky Trump a rozmeta osazenstvo a "myslenky" Brusele, centra matičky dobrotivé všemocné EU :-P

Když přivřete obě oči, tak posledním evropským Trumpem byl Winston Churchill.

Progresivismus je boj mladší generace proti starší generaci, která je podle nich zkostnatělá a současnénu světu vůbec nerozumí. Klima, ekologie, gender, woke, LGBTQ+.

Mladí proti starším, nic nového v historii, ale současná propojenost světa dovoluje různým nadnárodnim společnostem a neziskovkám na tom silně profitovat.

Progresivismus jde proti přírodním zákonům a kdyby ho nepodporovali ty profit společnosti, neziskovky a tzv. ,,elita" Evropské unie, tak už by dávno narazil právě na ty přírodní zákony.

V historii probíhala tahle vzpoura mladé generace vždy znovu a znovu a bylo to tak úplně v pořádku. My staříci jsme opravdu nepružné fosilie a je potřeba šťouchnout do nás novými impulsy.

JENŽE: vždy to probíhalo tak, že "oficiální místa" (tisk, školy, nemluvě o establishmentu) stály na straně starých konzerv a mladé ta vzpoura opravdu bolela. A za pár let, především když založili rodiny, si mladí revolucionáři koupili kravaty a revolucionářky podprsenky a z jejich povstání zůstalo jen to, co skutečně dávalo smysl a co prověřil čas a praxe.

V důsledku "dlouhého pochodu institucemi" je ovšem akademické prostředí zapleveleno zastydlými světa spasiteli, stejně jako média, a tak jsou do nebe vynášeny ty nejnablblejší nápady a naopak vysmíván hlas zdravého rozumu, volající po zachování toho, co má zachováno býti, sloupů, bez nichž se naše civilizace zhroutí.

Já bych to definoval asi takto:"Nevím co chci, ale nedám pokoj, dokud to nedostanu".