Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jenže ona je ta statistika o množství vyozeného jídla hodně zavádějící. Ve své sociální bublině technického úředníka ve stohlavé firmě a součásti široké rodiny znám jen minimum lidí, kteří vyhazují poživatelné jídlo. Žena si ze mě utahuje, když náhodou sním jogurt nebo sýr dříve než před datem spotřeby. Ovšem i tak nám bioodpad z kuchyně dělá poctivá dvě kila týdně (a tedy sto kilo ročně) - a přitom to jsou skoro jen ty slupky, skořápky, natě, kořínky, jádřince, semtam nějaký ten nahnilý kus...

Nejvíc ale k té hrůzné statistice přispívají podniky hromadného stravování, od tříhvězdičkových restaurací přes fastfoody po podnikové a školní jídelny. Mám zprávy z první ruky, jak z těch cca 400 porcí mají denně pěkných pár desítek kilo jak "technologického" odpadu ze samotné přípravy, tak i (a to hlavně) nedožerků a přebytků. To, že si mnohé kuchařky nosí domů plné tašky, není dané tím, že by šidily strávníky - prostě to na tom bufetu každý den zbyde, a každému normálnímu kuchaři by rvalo srdce dávat do odpadu výbornou omáčku, polévku, těstoviny apod. jen proto, že je nikdo neodebral...

Přesně tak

Opravdu by stačilo plošně zdražit veškeré jídlo, aby jím lidé neplýtvali, jak navrhuje autor?

A kdo si pak ponechá rozdíl v cenách na svém soukromém účtu, když budou potraviny násobně dražší při stejných nákladech na jejich výrobu, což je očividně tím navrhovaným a logickým řešením

Řetězce si nechají zaplatit i tuny vyhozených potravin týdně, které zákazník nestihne (byť ve slevě) vykoupit - opět oním zákazníkem, který si koupí jenom tolik, kolik potřebuje a stejně zaplatí i veškeré plýtvání, protože to je do cen výrobků (marží) zahrnuto, jinak by prodejci dávno zkrachovali

cim to je, ze nejlepe se vychovavaji cizi deti ??

Jestli bych si dovolil - chyba té úvahy, je že uvažují jenom ty náklady na vyhozené potraviny - přičemž by se ale dalo pragmaticky říct, že právě ty potraviny jsou "plně obnovitelné - a je jich na světě pro všechny dost, pokud se právě nevezmou do úvahy, všechny ty veškeré další ekonomické výdaje, které taky musí někdo zaplatit. Ono se to dá poměrně snadno ukázat právě na malém srovnání.

Řekněme právě na tom příkladu v úvodu. Přece do takových vybraných podniků se nechodí lidé Ljenom z hladu najíst. To je věc, ne zábavy, ale společenské prestiže a z toho důvodu vysoké kvality celkové služby.

Nejen to jídlo, ale musí to připravovat "drahý šéfkuchař, přinese drahý čísnik, vysoká a drahá úroveň toho podniku celkem. Krom té vlastní ceny jídla ještě cena času (to je na celý večer), společenského oblečení a přípravy, (dámy si třeba připlatí i za účes..), společenské dopravy (tam se asi nejezdí MHDčkem), atd...

Ale - a schválně co je na druhém konci ve srovnání- kupodivu nikoliv to co se uvaří doma. Ale -klasický americký hamburger. Ale tam je naprosto opačný požadavek, rychlost Tam dokonce ani zákazník nemůže čekat třeba těch 10 minut, než se to maso pro něj opeče- Tam ho prostě musí dostat do ruky a jde. Musí být opečeno už předem. A co říkají i pravidla pro tvorbu kvalitních burgerů? Ty se přece musí sníst velice krátkou dobu po jejich upečení. Ale jestli v té době nikdo nepříjde a nekoupí si je?? No tak se mají stejně

VYHODIT...

No tak k tomu,

chybí především ČSN na potraviny a ten regionální zpracovatelský průmysl, který byl postupně po " sametu " likvidován i takové podmínky pro prodej ze dvora, jaké mají v Rakousku.

ČSN na potraviny je nebetyčná blbost, která žádnému plýtvání už vůbec nezabrání.

Jsou to pěkné, ovšem bláboly. Dnes jsou nejdůležitější peníze, zejména zisk. Člověk bydlící ve městě moc na výběr nemá - obvykle v hypermarketu v některé síti.

Jak kvalitní mohou být potraviny, které se vozí z druhého konce Evropy, nebo dokonce světa? Jak kvalitní může být zelenina pěstována ve sklenících a často bez půdy - hydroponní metodou? Její kvalita často začíná i končí u vzhledu. To samé platí o jahodách, melounech, broskvích atd. atd.

Velice by mně zajímalo, kde autor nakupuje ty "kvalitní potraviny".

Brácho po několik let v létě pracoval na švýcarské farmě. Krom jiného tam pěstovali i třešně. Byly krásné, veliké, fialové až téměř černé. Prodávaly je přímo na trzích s nálepku "švýcarská 1.kvalita". Ovšem byly bez chuti. Kdejaké třešně náhodně rostoucí u nás ve městě chutnají podstatně líp.

Abych si jen nestěžoval. Doporučuji si najít na youtube videa, ve kterých američtí youtubeři srovnávají kvalitu amerických a evropských potravin. Např. jedna holka uvedla, že po návratu z Evropy do USA se ji rychle vrátily zažívací těžkosti.

Co se týká amerických potravin bude to asi pravda. Kamarád byl několik let v USA a část toho v Kalifornii, kde jsou jiné zákony na kvalitu potravin. Popisuje evidentní rozdíly hlavně u ovoce a zeleniny.

Určitě pravda. Ovšem ceny rostou, takže lidi méně vyhazují. Bydlím de facto celý život v paneláku a vynáším i odpadky, takže vidím, že výrazně ubylo vyhozených potravin. Byly časy, kdy toho bylo více. U nás se nic nevyhodí, to bych jako křesťan nerozchodil.

Moje dcera byla s manželem v jedné z nejlepších restaurací na světě. Jmenuje se Osteria Francescana a v italské Modeně ji šéfuje Massimo Bottura, majitel tří michelinských hvězd

A souvisí to s tím nějak? Ne ale chci se pochlubit

Myslím, že autor chtěl jenom upozornit, že tam dávají rozumné porce, ne aby člověk praskl. A navíc u nás je málo michelinských restaurací. Což je chyba.

Ten boj jsme prohráli, když se u každého maloměsta postavily tři supermarkety a drobný prodej všeho a potravin zvlášť šel do kytek. A když majitelé začali půdu ve velkém pronajímat agrárním baronům.

JSOU I

sedláci a družstva vlastníků půdy, co si pronajímají pozemky k hospodaření v zemědělství.

Ultrazpracované potraviny většinou vznikají právě proto, aby se prodloužila trvanlivost a tím zamezilo plýtvání. Trvanlivost nezpracovaných je většinou výrazně nižší a jde to zvládnout okamžitou konzumací a zvyknutím si na případné hladovění. Proces fermentace se historicky začal využívat na principu, že se zjistilo, že i "zkažené" se dá jíst. Sýr může zplesnivět na různý způsob a jen některý je zdraví neškodný. AI tvrdí, že toto pečivo nedokáže, ale historicky se peklo maximálně jednou za týden a snad to jen ztvrdlo.

Zároveň však ultra zpracované potraviny mohou za veškeré civilizační choroby, které zbytek světa nezná či se s nimi potýká v míře zcela minimální oproti našim „vyspělým zemím“

Kvalitní chleba, který je upečený z poctivých surovin a bez náhražek, vydrží minimálně týden a obvykle jen ztvrdne, nezplesniví - kupuji jej v obchodu se zdravou výživou. Babišův chleba a rozmražené „pečivo“ že supermarketu, plné náhražek a zlepšováků směsi, nevydrží obvykle ani tři dny, než se objeví plíseň

Asi tolik k těm zazračným ultrazpracovaným potravinám, které jen přidělávají práci lékařům a nemocnicím a své konzumenty pomalu - ale jistě - hubí

stale roste procento lidi, kteri ziji sami, kde domacnost tvori jeden clovek. Ovsem supermarkety vychazeji vicemene z predpokladu, ze rodina vari prinejmensim pro ctyri lidi, a tomu odpovida i baleni mnohych potravin. A tim "odsuzuje" toho, kdo zije sam, aby bud: jedl cely tyden to same, anebo aby cast nezkonsumovaneho deponoval do mrazaku, ci aby si minimalne kazdy tyden zval hosty na obed ci na veceri - anebo aby nespotrebovane, byt s litosti, odnesl do nejblizsiho kose.

Souhlas. Pan autor je mimoň nebo placený propagandista.

Žijeme s manželkou (už bez dětí) na vsi, kde není pekařství, řeznictví ani zelinářství. Chtěli jsme najít v okolí farmy, kde bychom mohli nakoupit třeba týdně tyhle základní potraviny (i na uskladnění) ... nula nula nic. Neřešili bychom cenu, ale čerstvost a kvalitu.

Maso do mražáku lze cca do 3 týdnů, pak ztácí kvalitu i tak (jsem zažraný kuchař ).

Na Rohlíku, nebo ve městě tedy nakupujeme aspoň ty s nižší gramáží, abychom je spotřebovali, dokud jsou poživatelné. Doba vakuově nebalených je sotva 2-3 dny.

Mimochodem, pekařství známe vynikající, vedou ho známí, ale 80km od nás. Jejich chleba vydrží v ošatce skvělý i přes týden. Zase ale ... nepečou malé bochníky.

Do (dražších, ale ověřených) restaurací jdeme s dětmi nebo známými, ne proto,že máme hlad, ale abychom se popovídali atd. Tam nejde o cenu a když někdo nesní celou porci, co je komu po tom? Zaplatíme vše.