Jako hrůzu málem apokalyptickou líčí mnohá média svým čtenářům možný zákaz potratů v některých státech USA. Čteme třeba, že „Může to být ještě tragičtější. Tyto dokumenty ukazují hrůzné následky zákazu potratů“. Tragické a hrůzné není to, že statisícům dětí nebylo na základě soudního rozhodnutí v kauze Roe versus Wade dovoleno se narodit, že statisíce žen je nechaly raději utratit; tragické prý je, že od r. 1973 v USA Nejvyšším soudem všem ženám paušálně přiznané „právo na potrat“ by mohlo být revokováno a rozhodnutí o potratové praxi by mělo být ponecháno v kompetenci každého z jednotlivých států Unie. Že by například Oklahoma mohla na svém území potraty výrazně omezit nebo zcela zakázat. To by zřejmě učinilo oklahomským ženám ze života peklo, to se nesmí dopustit! Co na tom, že tak rozhodli demokraticky zvolení oklahomští zákonodárci, reprezentující mínění oklahomských voličů! Moudré hlavy ve Washingtonu přece vědí mnohem lépe než oni, co je pro ně dobré, takže ať koukají srazit podpatky a podřídit se převládající filosofii „moje tělo, moje volba“.

Ponechme teď stranou otázku, co má být v kompetenci vlád jednotlivých států a co v kompetenci vlády federální. Podstatnější totiž je, že organismus plodu v matčině těle NENÍ součástí jejího těla, je to organismus s vlastním krevním oběhem, s vlastní, odlišnou a jedinečnou strukturou DNA, s odlišným genetickým kódem. Pokud uznáváme DNA jako jedinečný průkaz totožnosti, je mimo jakoukoli pochybnost, že tu máme dva odlišné lidské jedince, z nichž jeden dočasně hostuje v druhém. Tenhle fakt soudci, kteří rozhodovali v případu Roe v. Wade, nemohli ještě brát v úvahu, protože jej neznali. Odvolávat se však na jejich rozhodnutí ještě dnes, se současnými poznatky genetiky, je výsměchem vědě, je to nepřípustné a neomluvitelné.

Ronit krokodýlí slzy nad „hrůznými následky zákazu potratů“ může jen někdo, kdo nikdy neviděl dětské tělíčko na kusy roztrhané kyretou nebo kbelík plný maličkých mrtvolek – tyhle obrázky se totiž veřejnosti raději neukazují, zdvihá se z nich žaludek. Mnohem atraktivnější je předvádět chrabré bojovnice za „práva žen“ a dštít oheň a síru na odpůrce potratů, jak je dnes v mainstreamových médiích příkazem dne.