MF Dnes seznámila své čtenáře se závěry jednoho zajímavého průzkumu, který vyhotovil Štěpán Jurajda z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Akademie věd ve spolupráci s firmou Trexima. V něm bylo hodnoceno srovnání platů ve firmách, kde působí odbory, s firmami, kde odbory nejsou. A výsledek byl velice zajímavý: bez ohledu na přítomnost odborové základny mají zaměstnanci firem ve srovnatelných oborech stejné platy. Navíc vysokoškoláci, které oborová smlouva nekryje, mají lepší platy. Asi by na tom bylo něco v nepořádku, kdyby to druhá strana neviděla jinak. Šéf odborového svazu KOVO Josef Středula si stojí za tím, že ve firmách, v nichž odbory působí, berou zaměstnanci až o třicet procent více. Navíc dodává, že „přesnou statistiku si vede ČMKOS (konfederace odborových svazů), ale není běžně k nahlédnutí“. Tento názor pana Středuly naprosto chápu. Nelze přiznat, že by mohly být platy ve firmách s odbory a bez odborů stejné. To jako kdyby si řezal pod sebou větev. Proč ale neukáže ony „nenahlédnutelné“ statistiky, aby své protiargumenty podložil? Co je v nich tak tajného? Pokud jsou odbory skutečně tak úspěšné, tak proč nejsou v každé firmě – hloupý zaměstnanec, který by se připravoval o třicet procent platu, že ano?

Opět je na pořadu dne omezování kouření v restauracích a barech. Tolikrát jsem se na tomto místě k této problematice vyjadřoval, že je mi to už únavné. Nyní mě asi nejvíc na znovuotevírání této problematiky mrzí fakt, že pochází z i dílny poslance ODS Šťastného. Novinka v tomto omezení spočívá ve stavebně odděleném prostoru v restauraci pro kuřáky a zvlášť pro nekuřáky. Pokud tento stavební úkon nebude vzhledem k dispozičnímu řešení možný, nebo jej prostě majitel restaurace nebude chtít provést, bude restaurace automaticky nekuřácká. Ach jo! Proč nemůže existovat možnost majitelů restaurací svobodně a po důkladném zvážení všech rizik rozhodnout, o jaké zákazníky má zájem? Proč nemůže zůstat na rozhodnutí zákazníka zvolit si, kde utratí své peníze a které restauraci (jestli zakouřené, či nezakouřené) dá přednost? Proč je nutné regulovat zákonem tuto problematiku, která se může nechat na svobodném posouzení jak poskytovatele, tak hosta? Restaurace a bary nejsou monopol a každý slušný provozovatel přece chce pro své hosty to nejlepší. Jakmile začne kouření „vycházet z módy“, věřte, že majitelé restaurací to „zavětří“ a využijí této příležitosti jako první! Škoda, že poslanec Šťastný argumentuje tím, že stát omezuje restauratéry v mnoha jiných směrech a nikdo se nad tím nepozastavuje. Mnohem více by mě potěšilo, kdyby věnoval pozornost a posoudil důležitost třeba těch omezení, které má na mysli.

Bývalý disident a zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl podal trestní oznámení na tvůrčí tým televize Prima, která dělá pořad Nedělní partie. Vadí mu, že v Nedělní partii dne 1. dubna 2007 nechala televize hlasovat, zda diváci považují za rasistický výrok vicepremiéra Čunka „o opálených lidech a těch, kteří dělají binec a zapalují ohně na náměstí“. Dne 15. dubna zase nechala své diváky hlasováním posuzovat, zda by měl Jiří Čunek na konto tohoto výroku opustit vládu. Podle Petra Uhla mohl tvůrčí tým pořadu předpokládat, že výsledek bude pro Jiřího Čunka příznivý. A tím, že výsledky hlasování zveřejnili, tak vlastně potvrdili „zákonnost“ a správnost Čunkova výroku. Nemohu si pomoct, ale nevidím za zveřejněním výsledků těchto dvou otázek nic špatného. A už vůbec si nemyslím, že zveřejněním výsledků se dosáhlo jakési zákonnosti a správnosti Čunkových výroků. Jestli se větší část odpovědí nesla ve prospěch vicepremiéra, tak si dokážu představit, že je to pro někoho možná pobuřující. Ale taková je demokracie a takový byl asi většinový názor diváků. Nebo by snad bylo správné, kdyby se příště raději zakazovaly dotazy na téma např. homosexuality, mentálně postižených spoluobčanů apod., aby náhodou nebyla většina jejich odpovědí v rozporu s obecně správným míněním? Možná by někomu vyhovovalo znovu zavést cenzuru.

Hornorakouské protiatomové sdružení Atomstopp o sobě opět dává vědět. Ovšem způsob jeho protestů není nijak překvapivý – opět blokády, tentokrát deseti ze šestnácti česko-rakouských hraničních přechodů. Ani podstata jejich důvodu se nijak nemění. Temelín, Temelín a zase Temelín. Tentokrát je zřejmě vyhnala k přechodům a vyprovokovala k iniciativě zpráva z české strany o ukončení tzv. melkského prosesu. Na základě této dohody je posuzována bezpečnost naší jaderné elektrárny společně českými a rakouskými experty. Je to tedy něco nad rámec mezinárodních standardních informačních dohod. Nicméně věci se měly trochu jinak: vláda se pouze rozhodla ukončit činnost komise pro posuzování vlivu Temelína na životní prostředí, neboť její úkol již byl splněn. Melkskou dohodu vzhledem k její povaze není možné ani ukončit a ani vypovědět. Vláda pouze prohlásila dohodu za naplněnou, ovšem ve nadstandardní spolupráci českých a rakouských odborníků se bude pokračovat. Obávám se, že ani tento fakt rakouské sdružení Atomstopp neuspokojí. Pro jejich povel k blokování hranic to byl asi jeden z dobrých důvodů a takových důvodů se v budoucnu ještě určitě najde dost. Jen nevím, jak dlouhá bude životnost jaderné elektrárny Temelín – to jen proto, zda by neměli členové sdružení Atomstopp již v blokádách zaučovat další generaci.

Autor je místopředseda jihomoravského Regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com