48. týden (27.11-3.12.2006)

Protože jsem obdržel množství dotazů, jakže jsem myslel svůj postřeh ohledně chystaných kuřáckých aerolinek, pokusím se vše uvést na pravou míru. Ještě jednou zmíněná glosa:
Německý podnikatel Alexander Schoppmann založil leteckou firmu, která na svých linkách povolí kouření, a to všem pasažérům v letadle a po celou dobu letu. Smintair, jak se mají aerolinky jmenovat, zahájí provoz v říjnu 2007. Doufám, že se někdo – nejlépe z Bruselu či z mateřského Německa – ozve, že jsou letecké linky určeny pro přepravu veřejnosti, a tudíž by tam mělo být kouření úplně zakázáno nebo alespoň výrazně omezeno. A je úplně jedno, že se jedná o letecké linky soukromé, čili riziko případného neúspěchu za tento nápad nese jen a pouze ten, kdo to vymyslel. Připadalo by vám to jako přehnané vměšování se do soukromého podnikání? Ale ne, proč by se letecké společnosti neměly skloňovat podle vzoru restaurace?
Postřeh byl ironie, která měla za úkol vyprovokovat k zamyšlení nad rozdílným přístupem k veřejným prostorům. Za předpokladu, že letadlo přepravující veřejnost je na tom stejně jako prostor restaurace, který je taktéž určen pro veřejnost, jsem zvědav, zda bude všem měřeno stejným metrem. V jednom zařízení se kouření zákonem mohutně omezuje či zakazuje a o druhém není zatím ani zmínky. Čili jsem toho názoru, že pokud někdo chce kuřáckou restauraci, nechť ji má a pokud někdo chce kuřácké aerolinky, nechť je také má. Zákazník či klient si prostě vybere. Zde nevidím smysl v regulaci zákonem.

Od 10. listopadu platí vyhláška ministerstva kultury, která stanovuje výši autorských odměn z prodeje prázdných, nenahraných nosičů, rekordérů DVD a dalších přístrojů – tak pravily Hospodářské noviny. Odtud chybí jen krůček k zavedení autorských poplatků pro papíry, propisky, tužky, notebooky, PC, scannery, kopírky a další, ke kopírování autorsky chráněných děl též použitelná zařízení (jestli už na to tedy není pamatováno v oněch „dalších přístrojích“). Ještě by mě zajímalo, proč a komu bude odváděn autorský poplatek, když si na DVD nosič vypálím video z dovolené nebo si na něj budu zálohovat data z PC. Je-li vyhláška postavená podle logiky „nedaří se postihovat jednotlivce, budou doplácet všichni“, pak je špatná. Zamezovat kopírování technologickým způsobem je cesta krátkodobá a maximálně dokáže kopírování ztížit. Domnívám se, že způsob, který by tento problém řešil, musí vycházet z filosofie „nevyplatí se mi to kopírovat“. A cestou zdražení záznamových médií to není.

Agenda 2010. Dle mého názoru velmi obecný dokument, který představil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj by mohl být základem pro stabilní vládu, která by zřejmě měla vydržet až do řádných voleb v roce 2010. „Současná politická situace dává příležitost k provedení nutných změn, protože vláda nemůže vzniknout bez dohody dvou nejsilnějších stran,“ prohlásil předseda ČSSD. Je ochoten přistoupit na snížení daní firmám až na 20 procent. Budoucí vláda by mohla prosadit i stropy na odvody sociálního pojištění (to Česko nemá jako jediná v EU). Mohly by proběhnout i personální audity, které by měly za cíl snížit počet státních zaměstnanců. S tím vším by ČSSD souhlasila. Jsou to hezké cíle, ovšem bohužel cítím jedno velké ale. Sociální demokracie měla osm let na to, aby tyto cíle plnila. Neslyšel jsem jediný důvod, proč tak tedy nekonala. Z výše uvedeného nemám sebemenší důvod věřit, že by se do toho nyní hrnula!

Nový zákoník práce bude s největší pravděpodobností platit od začátku tohoto roku. A k velkém překvapení bude – ironicky řečeno - řešit i zvýšení zaměstnanosti, respektive snížení nezaměstnanosti! Jak jinak si vysvětlit povinné zkrácení přesčasových hodin odpracovaných za rok na polovinu. Například lékařské služby měly limit 816 hodin, od ledna příštího roku to bude 416 hodin. Podle ohlasu je pravděpodobné, že nemocnice tento nový limit vyčerpají do první poloviny roku. A tak budou nuceni přijmout další lékaře – možná z Úřadu práce. Jediný zádrhel tohoto nápadu, jak zlepšit zaměstnanost, je, zda tam bude dostatek lékařů. Pokud se to někomu jeví jako problém, tak může být klidný. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch se nechal slyšet, že odbory udělají vše pro to, aby norma dobře sloužila už od ledna. A odboráři, bojovníci za tento nový zákoník práce, snad nenechají lékaře na holičkách. Třeba budou chodit do nemocnic brigádně vypomáhat.

Jedna dobrá zpráva na závěr. Díky tomu, že v loňském roce neprošel Poslaneckou sněmovnou zákon na omezení prodejní doby, mohou nyní obchody prodlužovat otevírací dobu, a to až na maximum, tedy non-stop. A některé to skutečně dělají. Takže kdo nerad soutěží v přetlačování nákupními vozíky, nechce chodit x desítek metrů ke svému automobilu, nemá zájem trávit spoustu času u pokladny a nestojí o předvánoční hysterie typu „ještě nemáme dárek pro babičku, honem honem“, může této vymoženosti využít a jít nakupovat v době, kdy je v obchodě klidněji. To je prostě služba zákazníkovi. A podle mého názoru by vždy by mělo záležet jen na vztahu obchodník-zákazník a jejich spokojenosti. Snaha o regulaci prodejní doby je do tohoto stavu jen přehnaným zásahem. Autor je místopředseda jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com