49. týden (5.-11.12.2005)
Spotřeba cigaret rok od roku neustále roste. A to i přes masivní zdražování, zákazy reklam a propagace či omezování kuřáků tam či onde. Nemyslím si, že stále razantnější a direktivnější kroky ze strany státu budou účinnější metodou pro snižování počtu kuřáků mezi námi. Zdražování cigaret ve větší míře povede k přechodu na levnější a možná méně kvalitní značky, případně na výrobu cigaret svépomocí. Zákazy reklamy a propagace, obávám se, nevyřeší vůbec nic, neboť neznám jediného člověka, který by začal kouřit na základě billboardu, tištěné reklamy v časopisu či loga na závodním motocyklu či formuli 1. Omezování kouření na různých místech je spíše zaměřeno na ochranu nekuřáků, ovšem nikoli na prevenci kouření. Domnívám se, že prostředí, kde by mohl stát v této oblasti působit, jsou například intenzivnější semináře a besedy pro žáky a studenty ve školách např. se známými osobnostmi či doktory. Zde by se pokud možno populární, živou a zajímavou formou mohlo diskutovat nejen o cigaretách, ale i o drogách či jiných návykových látkách. A protože jsem toho názoru, že první seznámení s cigaretou a především návyk na kouření ve veliké míře závisí na sociální a společenské skupině, ve které se dotyčný nachází, začne počet kuřáků klesat až s obecným povědomím, že kouření prostě není "in" a člověk s cigaretou v ruce není "cool".
Premiér Blair hodlá ve svém návrhu evropskounijního rozpočtu hodně šetřit. Návrh rozpočtu pro roky 2007-2013 by měl mít výrazně nižší výdajovou stránku. Co ovšem zapříčinilo palcové titulky v našich denících je fakt, že nejvíce hodlá premiér Blair šetřit u nově přistoupivších zemích, tedy i ČR. Nemyslím, že nápad pana Blaira je co do strategie správný, ale pokud bude mít i další kroky, není to špatný začátek. To, co by mělo dle mého názoru následovat, by mělo být: nejen výdaje, ale i příjmy do společného rozpočtu klesnou, a to minimálně v poměru ke škrtnutým výdajům. Nejen Česko, ale i ostatní členské země budou sice dostávat méně peněz, ovšem jen na přísně vybrané kvalitní a investiční projekty a ne na kde co, jak je tomu leckdy doposud. A v neposlední řadě by měla být zahájena celková reforma, která se ponese v duchu snižování přerozdělovaných peněz (v tom důsledku i kýženého omezení byrokracie) a postupného návratu ke čtyřem prostým základním pilířům EU, tedy svobodnému pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb.
Ministři dopravy členských zemí EU se shodli, že od roku 2010 otevřou mezinárodní trh osobní železniční dopravy. Jak je už bohužel pro EU standardem, liberalizace těchto služeb bude mít mnoho podmínek, pravidel a omezení, které budou umožňovat chránit si svůj vnitřní trh. V dopadu pro ČR se ministr Šimonovský nechal slyšet, že konkurenci pustí pouze jen do části národního trhu. Prioritní v této soutěži by podle něj měla být přeprava osob přes území ČR, nikoli v jeho rámci. Zřejmě jen velice obtížně budu souhlasit s možými důvody, proč není konkurence v rámci EU zavedena normálním způsobem, tedy bez stohů výjimek a omezení. Na přílišné ochranářství národního trhu, ať již pomocí regulací či jiných omezujících pravidel, doplácí v konečném důsledku vždy zákazník. A v tomto konkrétním případě se domnívám, že čím vyšší konkurence, tím jednak větší přínos nejen pro pasažéra, ale i pro životní prostředí (větší využívání této služby) a také pro ekonomiku ČR (možné levnější jízdné a tudíž využití zbylých finančních prostředků na zakoupení jiných, dalších služeb).
Premiér Paroubek konečně jasně ohodnotil svého ministra zdravotnictví Ratha, a to slovy, že David Rath plní přesně to, co od něho očekával. Nabízejí se mi dvě vysvětlení tohoto výroku. Ti dva si skutečně padli do oka a premiér na rovinu odhalil styl a způsob řízení, který je mu blízký a který by rád prosazoval i u ostatních současných a možných budoucích ministrů. Nebo se mu nový ministr zdravotnictví tak trochu "vymkl z rukou", ale přiznat pochybení nebo zaváhání není zrovna strategické a pro posílení image je vhodnější stisknout zuby a "procedit" pochvalu. Nevím, které z těchto dvou možných vysvětlení je ve svém důsledku horší, ale obávám se, že první varianta je pravděpodobnější. Jako budoucí styl volební kampaně ČSSD i jako možný způsob případného povolebního vládnutí mi to připadá trochu děsivé.
Ekonomika České republiky utěšeně roste, koruna je vůči euru a dolaru stále silnější a HDP má též příznivou tendenci. Není ani tak podstatné, zda bude tyto příznivé informace nynější vláda skloňovat ve všech pádech a hledat pojítka mezi ní a růstem ekonomiky, i když si myslím, že ta jsou pramalá nebo vůbec žádná. Spíše by mě zajímala její strategie do budoucna, její představy o vytěžení maxima z této výhody. Tady si myslím, že žádná vize není. Česko už ztrácí a v brzké době zcela ztratí výhodu "levné země" a úkolem další vlády by tedy mělo být co nejrychlejší nastartování moderní, efektivní a prorůstové ekonomiky s důrazem na investice do vzdělávání. Nynější zkostnatělý a nabobtnalý sociální systém, podoba chystaného zákoníku práce, nechuť k reformám všeho druhu a vesele bující byrokracie určitě nejsou zárukou tolik potřebné efektivity a prorůstovosti. Nač větrat, když je tady sice trochu smrádek, ale teplíčko, že?