Neviditelný pes

POŠTA: Totální kolaps

9.6.2011

15. prosince 1943 má zoufalá matka napsala německý dopis na vedení koncentračního tábora Mauthausen. Otec byl zatčen v Praze pro odbojovou činnostr, odtransportován do Auschwitzu. Odtud přicházely asi jednou za měsíc třicetiřádkové cenzurované dopisy, psané inkoustovou tužkou. Najednou dopisy přestaly přicházet a to mohlo znamenat jen jedno: jejich pisatel zahynul. Někdo matce řekl, že několik českých vězňů odtransportovali do Mauthausenu: otec prý může být mezi nimi.

Již 21. prosince 1943 – připomenu, že se v těchto dnech schylovalo k drtivé porážce Wehrmachtu u Stalingradu – však odpověděl jakýsi SS-Untersturmführer matce třířádkovým dopisem: otec je v mauthausenském koncentráku a brzy napíše.

Dopis nám byl doručen za tři dny, ještě před Štědrým večerem, a zachránil tak vánoční náladu.

Pošta byla pro nás vždy symbolem stability a pořádku: babička z Nového Bydžova nám občas posílala vykrmenou husu: večer ji dávala na poštu, ráno jsme ji měli v Praze.

A z korespondence A.P. Čechova jsem se dozvěděl, že koncem předminulého století stačil týden, aby pošta dopravila (vlakem!) dopis do Anglie, aby si jej adresát přečetl, napsal odpověď, kterou pošta doručila zpět do Moskvy. Datování dopisů to přesvědčivě dokazuje.

Když jsem přijel do Švédska, zjistil jsem ke svému údivu, že dopis je po celém přes 1500 km dlouhém Švédsku doručován přes noc. Bez výjimky!

Před nedávnem mi vyšly v ruském překladu v Moskvě knihy a vydavatel mi poslal dva balíky s autorskými výtisky. Asi se ztratily, řekl jsem si skoro po dvou měsících marného čekání. Najednou přišly dva doporučené dopisy, poučující mě o veterinárních předpisech EU atd. Mám doručit faktury, proclít balíky a vyzvednout si je na úřadovně Praha Ruzyně . Mám-li dotaz, bude zodpovězen na telefonu 257213734. Volal jsem přes dvě hodiny. Marně. Číslo stále obsazeno, nebo neodpovídá. Začal jsem volat jiná poštovní čísla ústředny, sekretariát generálního ředitele, reklamace atd. Za 6 hodin jsem se dovolal třikrát. Dvě osoby mi nevěděly jak pomoci, jedna dáma byla ochotnější. Podle evidenčních čísel zjistila, že oba balíky byly české poště doručeny již 14.5. O prvním mi naše pošta podala zprávu již 31.5, o druhém, dalším doporučeným dopisem, až 1.6.2011!

Co dělat? Ministru komunikací si stěžovat nemohu, protože ho naše vlády, zřejmě za účelem lepšího zvládnutí prožívané telekomunikační revoluce, zrušily. Za uplynulých dvacet let zrušily i ministerstvo paliv a energetiky, zřejmě aby lépe zvládaly, přímo z kabinetu pana premiéra, obě světové krize: energetickou i komunikační.

Myslel jsem naivně, že v Česku panuje Kocourkov pouze energetický. Mýlil jsem se: český komunikační Kocourkov je stejně úděsný.

Občané, co s tímhle totálním kolapsem státní správy uděláme?

MfD, 7.6.2011



zpět na článek