Neviditelný pes

POSELSTVÍ SVĚTU: Žádná sranda

Řeknu vám zcela upřímně a bez obalu, být světem není dnes žádná sranda. Každý den se dočítáme, že „svět je v šoku, svět se diví, svět nic nechápe, je těžce zkoušen, na chvíli je zachráněn, ale hned na to zcela paralyzován, otřásá se v základech, už ničemu nerozumí, a pak se hroutí! A nezřídka se prý svět dokonce úplně zastaví! Zastaví se ale pro všechny?

Platí to i pro domorodé obyvatele Nové Quineje? Tuší o tom cosi eskymáci v Grónsku? Paštůni v Afghánistánu? Kyrgyzové na Kamčatce? Indové v Bhútánu? Bylo by přece hrozné, ba přímo věrolomné, kdyby všichni, ale opravdu všichni nevěděli, jak je to se světem špatné. Jak trpí, jak se přepíná, pod jakým je v poslední době tlakem!

To svět neviděl, jak je na tom dnes mizerně! Ale ví to vůbec svět? Obtěžoval se někdo mu to šetrně sdělit? Tváří se pořád tak světácky, tak světoborně. Klame tělem, vypouští kouřovou clonu, nebo opravdu nic netuší?

Stát se to může. Jestli snad nesleduje hlavní světová média... Dobrá, ale v tom případě, vyvarujme se ukvapených rozhodnutí. Kladu si totiž otázku, zda by nakonec nebylo nejlepší, aby to tak raději zůstalo i nadále.

Rozumíte, aby svět jaksi celosvětově nezpanikařil, nepropadl depresi, zkrátka, aby to nepodlomilo jeho už tak nadmíru křehkou psychickou rovnováhu! To by pak bylo zcela kontraproduktivní.

Vždyť si to představte - co kdyby se, nedej bože, svět rozhodl vyřešit svůj světobol celosvětovým sebezničením?! Co kdyby se dejme tomu poddal celosvětové klimatické tísni? Co kdyby mu nějaký bodrý světoběžník prozradil cosi o tání ledovců a zvyšujících se teplotách?Nechtěl by se pak minimálně trochu ochladit? Nesetřásl by nás jako kdysi dinosaury? Víte, co by to znamenalo? Museli bychom všechno vybudovat znovu a začít od píky – chodit po čtyřech, žít na stromech, zabydlet se v jeskyních, lovit mamuty, shánět razítka na stavební povolení atd.

My už jsme ale přece mnohem dál, nelovíme kvůli zažehnání hladu, vraždíme se mezi sebou. Nikoliv s luky a kopími, ale civilizovaně - s kulomety, granáty a raketami. A do toho si přece mluvit nedáme. To by ještě tak scházelo, abychom se už nesměli ani pořádně pozabíjet? Zkrátka a dobře, svět se prostě nesmí nic dozvědět. Ostatně nic mu do toho není, stejně by to nepochopil.

To vše přece děje v jeho vlastním - celosvětovém zájmu.

zpět na článek