Premiérova zmínka o vyhovění poptávce v souvislosti se zrušením nošení roušek poukazuje na podstatnou chybu, a sice na nepochopení odpovědnosti.

Odpovědný člověk ve vedení státu se nemůže v krizových situacích rozhodovat podle mínění veřejnosti, nátlakových skupin či průzkumů veřejného mínění, ale jeho povinností je se rozhodovat pouze podle toho, co je dobré po zvážení všech dostupných okolností pro celou společnost s ohledem na budoucnost.

Pokud politici tuto starou zkušenost nerespektují, doplatí na to nejen celá společnost, ale i zmíněný politik, jak dokazují i naše dějiny: T. G. Masaryk je pro nás dodnes velkou osobností právě proto, že se v životě dokázal postavit proti mínění či poptávce, která poškozovala budoucnost celého společenství. A to nejen v případě tzv. Hilsneriády a ve sporu o Rukopis královédvorský i zelenohorský, ale i proti Rakousko-Uhersku. Stavět budoucnost na lžích a neumět se prosadit v monarchii představovalo slabost, která snižovala náš respekt v Evropě.

Odpovědnost, jak je v češtině zřejmé, nepředstavuje abstraktní princip, poukazuje na zřejmý vztah k odpovídání, tedy plynou z ní povinnosti vůči společnosti či společenství, jehož jsme součástí: Máme odpovědnost k minulým i budoucím generacím. Vše, co děláme s ohledem na budoucnost, se v příštím okamžiku stává stopou minulosti, která zůstává někde zapsána a je kdykoliv dohledatelná. Podle ní budeme jednou souzeni. A to platí pro politiky v době mimořádných situacích dvojnásob. Jak ukazuje nejednoznačný vztah k Edvardu Benešovi.

Dnes sice obraz a emoce zvítězily nad slovem, jenže neomezíme-li se na jeden kontext, zjistíme, že oba tyto atributy rychle zmizí a za čas zbude jen slovo a fakta: v době pandemie to jsou čísla nakažených a mrtvých. Proto pouhá častá přítomnost na obrazovce a v médiích se v důsledku nebude počítat. Zvlášť tehdy, když matematické modely nejsou nijak příznivé. René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů dokonce hovoří o tom, že současný vývoj předpokládá velký nárůst případů a pravděpodobné zahlcení nemocnic už za měsíc. Parazitolog Jaroslav Flégr odhaduje, že by to mohlo být až v prosinci. Pak by mohlo umírat podle Levínského u nás i deset lidí denně.

Protože je a zřejmě bude situace složitá, vyplývá z ní mnoho různých povinností, které souvisí právě s odpovědností, které musí vždy předcházet možnost rozpravy, to jest povídání, ve kterém si navzájem nasloucháme a sdělujeme něco, co dostává význam a smysl a není jen pouhou sebeprezentací, reklamou a optimistickým monologem.

Jak trefně říká ve svých přednáškách profesor Jiří Přibáň: „Společnost vzniká jen tehdy, když existuje komunikace a významy, které nejsou jen subjektivně, ale i společensky platné.“ To je to, co bohužel komunikace pana premiéra zcela postrádá.

(Psáno pro ČRo Plus)