Nejen jako učitel správního práva, ale především jako občan se již dlouho snažím vyřešit rovnici, jak se za méně peněz získá lepší veřejná správa. O čem to mluvím?

Mantrou dnešní pravicové vládní koalice je, že se ušetří na provozu státní správy – sníží se počet úředníků a těm, co zůstanou, poklesnou skutečné výše platů. Vládní politici to mají zahalené do přijatelnějšího hávu – propustíme „zbytečné a drahé“ úředníky. Ale když se někdo zvídavější zpravidla před volbami zeptá, kteří jsou ti zbyteční, odpověď nedostane. Mimochodem proto, že se platy nenavyšují, tak to při aktuální dvanáctiprocentní inflaci znamená jejich reálné snížení, na to člověk nemusí být absolventem vysoké školy ekonomické, aby si to uvědomil.

Přebornicí v neempatickém přístupu je předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), jež jednou občanům vyčte, že si žijí nad poměry, a pak je pokárá, že stát zde není od toho, aby někoho vodil za ručičku, a jindy v mediích fantazíruje, že se dokonce musejí úředníci a státní zaměstnanci propouštět.

V této souvislosti nutno vyvrátit další mýtus. Česko ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie nemá nadprůměrný počet úředníků. Patří k průměru, a v některých oblastech správy dokonce k evropskému podprůměru. Takže opakované útoky dnešních vládních stran, jak propustí úředníky, jsou liché.

Přetížené úřady práce

Samozřejmě pokud slíbíte vyhazov úředníků, zní to voličům mnohem více sexy, než když si na billboardy dáte návrh, že propustíte lékaře nebo učitele. S trochou sarkasmu možno dodat, že některé vládní političky by asi nejraději propustily i zbytečné důchodce (pardon, dnes se říká seniory). To by se teprve ušetřilo! Ale abych neglosoval jen obecně – vzhůru k aktuálnímu konkrétnímu případu.

Výsledkem rovnice více práce od méně lidí jsou v současnosti přetížené úřady práce, na něž mimo jiné zamířily desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. Naše „pracáky“ také administrují pomoc zdejším lidem zasaženým energetickou chudobou.

Jak jsme mohli slyšet od současné vládní koalice už skoro milionkrát, pomoc musí být individuální, nikoli plošná, nicméně to musí někdo v praxi posoudit, vyřídit a rozhodnout. Zmíněné úřady práce však nebyly nijak výrazněji, respektive vůbec posíleny, takže jsou zavaleny prací a tvoří se před nimi fronty.

Představte si, že byste měli průměrně fungující restauraci, žádná sláva, ale na uživení rodiny by to stačilo. A přišel by za vámi ekonomický konzultant, který by vám „užitečně poradil“ propustit třetinu servírek a kuchařů, a těm, co zbydou, snížit o třetinu mzdu. A do kuchyně si vyvěsit motivační citáty, že stát (pardon hospoda) zde není od toho, aby někoho vodil za ručičku.

Takového mudrce by každý jen trochu soudný podnikatel odehnal. Totéž platí pro Českou republiku. Kdo si myslí, že méně úředníků, navíc hůře placených a neustále vládou (a částí medií) zesměšňovaných, zlepší kvalitu výkonu veřejné správy, byl a je v principu směšný.

LN, 19.4.2022

Autor je právník a publicista

**********************

Úvahy o veřejném právu

Kniha JUDr. Petra Kolmana je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva.

Publikaci je možno zakoupit zde.