Naše společnost je silně polarizovaná a je zajímavé, že stejně polarizovaní jsou i křesťané.

Náš Pán nám říká, že naše řeč má být „ano, ano“ a „ne, ne“. Tedy že nemáme mlžit a nemáme být obojací.

Přitom se mi zdá, že jak je společnost neustále složitější a složitější, je v řadě situací velmi těžké říci jednoduše „ano“ nebo „ne“.

Pokusím se „vyloupnout“ základní dilema, které my křesťané (ale jistěš nejen my) řešíme v současné situaci, tedy před druhým kolem prezidentské volby. Budu sice poněkud zjednodušovat, ale soudný čtenář jistě pochopí, že nikoli proto, abych beztak složitou situaci ještě více zamlžil.

Základní dilema, které řešíme, je: Je důležitější charakter nebo správné názory?

V řadě věcí se s Milošem Zemanem shodnu – zejména v jednoznačné podpoře Izraele. Tuto otázku považuji za nesmírně důležitou. Dokonce jsem hluboce přesvědčen, že Evropské unii se nebude dařit dobře, dokud nepřestane podporovat palestinské teroristy a dokud půjde na ruku islámským státům v jejich snaze poškozovat Izrael.

Pak jsou věci, v nichž se s Milošem Zemanem neshodnu. Zejména se s ním neshodnu v otázce našeho vztahu k Rusku a Číně.

Nicméně moje základní námitka proti Miloši Zemanovi není názorová. Myslím si, že Miloš Zeman je člověk zlý a podlý. Nectí ústavu, schází se s „pučisty“ proti předsedovi strany, která vyhrála volby, ošklivě pomlouvá své oponenty a lže způsobem tak flagrantním, že to jemu samotnému škodí (naposledy např. o tom, že ho podporuje Karel Gott).

Proti němu stojí Jiří Drahoš, člověk, o jehož charakteru toho mnoho nevím, který má ale názory, jež se od těch mých v řadě naprosto zásadních věcech liší.

Dvě hodiny po uzavření volebních místností jsem na svém Facebooku předpověděl, že nyní můžeme čekat záplavu „skandálních odhalení“, co je Jiří Drahoš vlastně zač. V době, kdy jsem psal svou krátkou poznámku na Facebooku, se už s těmito skandálními odhaleními roztrhl pytel. Jako kdyby mě mraky lidí chtěli přesvědčit, že Jiří Drahoš nejen že má naprosto nepřijatelné názory, ale navíc je prasák a mafián.

Již dávno jsem si zvykl tato „skandální odhalení“ nečíst, ale rovnou mazat. Většinou nelze přijít na to, kdo je produkuje, a rozhodně je nelze ověřit. Musím si vystačit s hodnocením Jiřího Drahoše podle toho, co sám říká, případně co napíše (to ještě raději) a pak sleduji, co říkají renomovaní komentátoři nejrůznějších politických preferencí. Poslouchám Petra Nováčka, Petra Hartmanna, JefimaFištejna, Romana Jocha, Daniela Veselého, Thomase Kulidakise, Alexandra Mitrofanova, Alexandra Tomského. Čtu lidi z Respektu a z Lidovek. Lidé znalí věci vidí, že nežiju v určité bublině, ale sleduji lidi pravicové i levicové, konzervativní i liberální, prounijní i protiunijní. Jistě, každý z nich se může někdy ve faktech mýlit, ale zpravidla mají fakta správně, i když z nich docházejí k závěrům zcela opačným než já. Nečtu Parlamentní listy a podobné věci, neboť jsem se už dostatečněkrát přesvědčil, že jim o pravdu nejde. A už vůbec nečtu štvavé pamflety, které jen otravují lidské duše.

Nu, a někdy jsem před krystalicky čistým dilematem: Dám přednost člověku, který nelže, i když se dle mého názoru hluboce mýlí, nebo dám přednost člověku, který má stejné názory jako já, ale jeho charakter je pochybný?

Netvrdím, že toto dilema má jednoznačné řešení. Churchill a Roosevelt se zřejmě museli spojit se Stalinem, aby porazili Hitlera.

A teď k naší specifické situaci. Budu volit Jiřího Drahoše ne proto, že ho považuji za skvělého člověka. A už vůbec ne proto, že zastávám jeho názory. Naopak, předpokládám, že bude-li zvolen, budu ho často kritizovat a budu se pokoušet jeho názory vyvracet. Mám ale silnou naději, že bude respektovat hřiště a pravidla hry. Obávám se, že Zeman nikoli. Už mě o tom dostatečněkrát přesvědčil. Představa, že zde povládne tandem Zeman – Babiš s podporou Okamury a komunistů, mi nahání husí kůži. Obávám se, že by se mohli pokusit zrušit senát. Obávám se, že by mohli vládnou celé měsíce, ne-li roky, bez důvěry Poslanecké sněmovny. Jinak řečeno: Nejsem z Jiřího Drahoše nijak nadšený, ale domnívám se, že alternativa by znamenala vážné ohrožení demokracie.

A kdybyste se někdo o mně dočetli, že jsem ve spojení s mafií, že jsem svobodný zednář nebo že jsem osahával malé holčičky, určitě budete vědět, odkud vítr vane.