Popírána zákonem je v určitých taxativně vyjmenovaných případech i svoboda slova. V novém českém Trestním řádu se říká: Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Je tak popírána svoboda projevu rasistů. Není však popíráno jejich právo, neboť jim je zákonem odebráno. Nelze popírat něco, co neexistuje. Je tak omezena svoboda komunistů vzývajících třídní zášť, nikoliv jejich právo. Podle zákona toto právo nemají. Je tak popírána svoboda projevu Geerta Wilderse. Nemá však podle zákona právo šířit náboženskou nenávist. Wildersův kultovní snímek Fitna je přitom čistým projevem konfesní záště proti půldruhé miliardě lidí. Z hlediska českých zákonů se Wilders nepochybně dopouští trestného činu.
Legitimní je otázka, zda omezování svobody projevu, trestání verbálních trestných činů neoslabuje demokracii. I americký Kongres kritizuje Českou republiku za trestání názoru. Legitimní je i přesvědčení, že má každý občan právo posoudit škodlivost cizího názoru (například názoru poslance Wilderse) sám a nemá být omezován restrikcí pachatele, který trestní názor vyjádřil. Toho si jsou si pachatelé verbálních trestních činů vědomi a obratně využívají diskusi ke své obhajobě. Mezi nejvášnivější obránce svobody slova a demokracie patří komunisté, neonacisté, popírači holokaustu a antiislámisté.
Je významným specifikem českého právního řádu, že i samotná Ústava ČR předpokládá existenci trestního názoru. V pátém článku Ústavy České republiky se totiž říká, že součástí našeho politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. Ústavodárce nenapsal, které používají násilí, zdůraznil, a to zcela záměrně, výraz odmítají. Odmítání čehokoliv je zcela verbální akt. Ústavodárce úmyslně předjímal, aby v době mladé slabosti naší demokracie potlačil existující snahy o konstituování hnutí násilí adorujících. Tohoto varovného článku Ústavy použil Senát parlamentu ČR, když na podzim roku 2008 požádal vládu, aby nechala Nejvyšší správní soud prověřit, zda je Ústava porušována ze strany KSČM. Horní komora parlamentu přitom shromáždila množství indicií, že KSČM revoluční násilí neodmítá, považuje-li marxismus-leninismus za hlavní pilíř své činnosti.
Základem účinnosti jakékoliv společenské smlouvy je její pečlivé dodržování. Zpochybňovat nutnost dodržení zákona je přímá cesta ke zkáze demokracie. Zpochybňovat lze pouze znění zákona. Nedomnívám se však, že naše postpubertální demokracie si může dnes dovolit americký přepych netrestání verbálních projevů. Jejich společenská nebezpečnost je u nás dvacet let po Listopadu stále vysoká. Demokracii je potřeba bránit. Omezme trestnost verbálních činů až v době, kdy naše demokracie dospěje. K tomu tu máme největšího popírače svobody: parlament.
Autor je senátor
.