16.4.2024 | Svátek má Irena


Diskuse k článku

POLEMIKA: Vysoké školy se nebojí koukání na prsty

Neviditelný pes uveřejnil 7. 2. 2012 článek Pavla Párala (původně zveřejněný v týdeníku Euro) nazvaný Akademický kontakt s kapitalismem s podtitulem Svoboda nespočívá v tom, že se mi nikdo nedívá na prsty. Považuji za vhodné nabídnout čtenářům NP několik komentářů k tomuto textu, mj. i proto, že obsahuje argumenty, které se v různé podobě objevují při debatách o vysokém školství často a hrozí, že mohou začít být považovány za pravdu jen proto, že se často opakují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kunes 16.2.2012 6:20

Profesorská místa

Pane Hample, Vaše strašení poklesem kvality u profesorů je dost chatrné. Profesory by si, podle věcného záměru, vybírala škola (rozšíření akademické svobody) a ona si musí na kvalitu dohlédnout. Ve skutečnosti jde o něco úplně jiného. V současnosti je profesorský titul svým způsobem nárokový, tj. každý kdo dosáhne určité kvalifikace se může stát profesorem (po schválení příslušné komise). Takový systém je v mezinárodním srovnání unikátní. Běžné naopak je, že počet pofesorů je omezený - daný počtem příslušných míst. Profesorem se může stát člověk, které obsadí uvolněné nebo nově vytvořené profesorské místo. Hlavní příčinou odporu akademického establishmentu u nás je, celosvětově běžný, způsob obazování profesorských míst konkurzem, ve kterém mohou soutěžit i lidé mimo akademické prostředí (u nás by šlo především o lidi z ústavů Akademie věd, obecně se za velké plus považuje působení ve výzkumných odděleních velkých firem). V současném systému se tito lidé profesory nemohou stát, protože většinou nesplňují požadavek odučených let.

Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že odpor k tzv. funkčním místům není veden právě obavou z konkurence. A opakuji, že argument snížení kvality (případně jmenování kamarádů) je pouze mlžení. Pokud by byl myšlen vážně, tak vlasně říká, že university sebe nejsou schopny spravovat a že jsou prolezlé korupcí. Jsou to totiž university samé, kdo má konkurzy na profesorská místa organizovat a nové profesory vybírat.