Neviditelný Pes

POLEMIKA: Šumava ­– jáma a kyvadlo?

11.4.2008

Je vcelku jasné, proč pan Holub ve svém článku Jak funguje šumavské kyvadlo píše tak, jak píše, a co píše. Jednak je zaměstnancem (možná jen externista, nevím) NPŠ a „Koho chleba jíš...“, jednak z nedostatku věcných argumentů se v permanentní argumentační nouzi uchyluje k používání nečistých postupů, které mají vyvolat dojem, že NPŠ, resp. zastánci bezzásahového režimu jsou ti spravedliví a že jejich oponenti jsou motivováni nízkými a nečestnými úmysly. Jak jinak si totiž vyložit zcela irelevantní informaci o Jiřím Štichovi jako o lesníkovi a majiteli dřevozpracující firmy, než že jde o manipulující (vědomě?) informaci, která podsouvá dojem, že motivy Jiřího Šticha jsou primárně zištné nebo profesně zdeformované. Způsob, kterým pan Holub staví lesníky do role třídního nepřítele, se zřejmě nikdy neomrzí – vždy se prostě nějaký vhodný nevhodný najde...

V článku pana Holuba lze ocenit jedinou věc: že konečně situaci lesů v NPŠ nazval pravým jménem – odumírání lesů.

A nyní reakce na jednotlivé odstavce (po úvodním odstavci, že je mluvčím...) článku pana Holuba. Budu se snažit o stručnost, takže se soustředím jen na to nejpodstatnější, a o přehlednost a konzistentnost, i když zejména odstavec 3 je tak mimořádný, že jej lze uchopit jen velmi těžko. (Pan Holub je sice publicista, ale přece jen by měl vědět, co které lesnické termíny znamenají a jak a kde se používají, když už vystupuje jako „arbiter professionarum“ – pokud ovšem právě tento způsob psaní není jeho cílem.):

1) „Problém odumírání lesů“ vznikl právě okamžikem vyhlášení Národního parku Šumava, a nikoli až dlouho potom, protože nebezpečí vzniku rozsáhlé kůrovcové kalamity bylo jasně, zřetelně a pregnantně formulováno již v době, kdy se o vyhlášení NPŠ teprve jednalo. Bohužel fenomén NPŠ byl silné politikum, a tak byl NPŠ Pithartovou vládou vyhlášen přesto, že toto ZÁSADNÍ RIZIKO bylo zcela ignorováno, a nebyl tedy určen žádný postup, jak tomuto riziku zabránit, nebo jak minimalizovat dopady a eliminovat důsledky, jestliže kůrovcová kalamita vznikne. A to přesto, že příslušné postupy byly nejen známy, ale i ověřeny. Přesně podle pravidla: „Co neznám, to neexistuje, a čemu nerozumím, to je špatně.“ Proto asi byli někteří překvapeni (?!), že „správně vedený národní park...povede...ke vzniku suchého lesa“.

2) Roztříštěná první zóna byla vytvořena již při vzniku NPŠ, lokalit zařazených do první zóny bylo ke stovce: v podstatě – kde byla rezervace, tam byla vyhlášena první zóna. A to přesto, že na nebezpečnost a v podstatě nesmyslnost tříštění první zóny do spousty izolovaných lokalit bylo lesníky poukazováno ještě před vyhlášením NPŠ. Později se počet lokalit v první zóně změnil (něco bylo vypuštěno, něco přidáno; v NP se zonace plánuje a realizuje prakticky neustále), ale nebyla to tato změna, která způsobila současný stav lesních porostů v NPŠ.

3) Proti kůrovci se nezasahuje kácením rozsáhlých holin, to už se pouze odstraňují následky toho, že někdo zanedbal prevenci (je totiž i jiná prevence, než jen si čistit zuby – to jen tak pro příklad) a „stodola již shořela“. Proti kůrovci se zasahuje tak, že se z porostu odstraňují jednotlivé napadené stromy ještě před tím, než namnožený kůrovec vylétne a napadne další stromy. Samozřejmě, že se tím porost prořeďuje, ale prořeďování je velice pozvolné a na uvolněném místě dostává příležitost přirozené zmlazení. Celá výměna porostu trvá mnohonásobně déle než prudké velkoplošné odumření porostů po kalamitním napadení kůrovcem, a z přirozeného zmlazení nově vzniklý porost je VŠESTRANNĚ DIFERENCOVÁN, zvláště pokud je dřevinná skladba dotována chybějícími druhy. Starý, tzv. „nevhodný“ porost je tak postupně a pozvolna přeměněn na porost přírodního charakteru. A bez stovek hektarů mrtvého lesa.

A proč že prý na Šumavě uschly smrkové lesy? Zdá se, že globální oteplování přišlo právě včas, aby se na něj daly svést důsledky tzv. bezzásahového režimu. Nebo je to snad smrkové plantážnictví, které bylo příčinou odumření lesů? A asi také i buržoazní pavědy, ne? A co to má společného s horskými smrčinami, odkud je většina uschlých smrkových porostů, jak sám pan Holub píše (tato jeho věta je obzvláště pozoruhodná)? Ty uschlé horské smrčiny snad byly produktem onoho „smrkového plantážnictví“? Nebo byly tzv. nevhodné, a proto podlehly? Tak proč právě pro ně byl NPŠ zakládán?

A že se jedná jen o pouhá 2% výměry NPŠ? Ta „ubohá“ 2% činí 14 km2 ucelených ploch a je nutno k nim ještě přičíst i další stovky hektarů nuceně vykácených porostů, které byly napadeny kůrovcem z bezzásahových zón.

„Zbytky více než dvěstěletých porostů, které,“ jak pan Holub píše, „bez zásahu člověka přežily větrné i kůrovcové kalamity“, určitě existují. Ale stejně určitě existují i porosty evidentně hospodářsky formované, které to vydržely také. A stejně bezesporně existují staré původní porosty, které ve stejné situaci podlehly. Proč o nich pan Holub mlčí? Koneckonců, les vyvrácený při větrné bouři, jak o tom píše Karel Klostermann ve svém románu Ze světa lesních samot, byl původní prales. A historické průzkumy dokazují, že pokud podmínky přesáhnou určitou mez, tak les prostě podlehne, ať je původní nebo nepůvodní. A to je obecná a obecně známá pravda.

4) Nevím, proč by návrh smlouvy, která na dobu 30 let přenechávala veškeré činnosti v NPŠ (obchodní, hospodářskou, reklamní... prostě všechny snad kromě státní správy) exkluzivně firmě Parkservis, měla být pouhou záminkou pro odvolání prvního vedení parku? Možná to jenom nebyl důvod jediný, ale jeden z mnoha. A pokud pan Holub dehonestuje Aleše Šulce větou vytrženou z kontextu (velmi oblíbený a hojně používaný trik), pak jenom proto, že nechce říci, že divočina v podání tehdejšího vedení NP měla být s vlky (no budiž), ale i s medvědy (a možná i s poustevníkem). A takovou divočinu, logicky, tehdejší MŽP na Šumavě opravdu nechtělo.

A co se důvodu odchodu Miroslava Filipa z funkce ředitele NPŠ týká, rád bych viděl ty „dobové dokumenty“, podle nichž „neustál tlak lesnické lobby“ (zase ti zatrachtilí lesníci!). Snad nebude problémem je umístit na webové stránky NPŠ. A když už na webu NPŠ budou ty dobové dokumenty, pak by tam NP měl umístit i analýzu dosavadní existence NPŠ, kterou na zakázku NPŠ, a tedy hrazenou z veřejných prostředků, v letošním roce zpracovala PřF UK.

-------

Přál bych si, aby už konečně zastánci bezzásahového režimu začali komunikovat seriózně, aby na věcné argumenty odpovídali zase jen věcnými, ověřitelnými argumenty, aby na položené otázky odpovídali, a nikoli ze s nich vymlouvali. Přál bych si také, aby oponenti bezzásahového režimu měli stejnou možnost přístupu k médiím, jako mají jeho zastánci, a aby naše reakce na jejich články nebyly odmítány jen proto, že nejsme poslanci nebo náměstci MŽP.

Ale hlavně bych si přál, aby se s lesy na Šumavě začalo nakládat jako s úchvatným přírodním fenoménem, který si zaslouží ochranu, a ne jako s bezcennou hračkou. A to nejen proto, že les je domovem bezpočtu živočichů a rostlin, ale i proto, že člověk by už konečně měl přestat pod sebou podřezávat větev, ať už tak činí ve jménu jakékoli ideologie.

Šumava 21



zpět na článek