POLEMIKA: Přepište dějiny, tentokrát hazardní
Úsměvně působí výtka směřovaná divadelníkům a veřejně prospěšnému sektoru vůbec, že totiž žijí z výnosů „jednorukých banditů“. Autor de facto nechce nic jiného, než přepsat dějiny sázení a legislativu většiny světa. Už ve středověku financoval hazard chudé, ctnostné a vdavekchtivé panny, které by se bez věna nevdaly. A to se tehdy losovalo všelijak – v jedné z loterií například losovaly na pole vypuštěné krávy. Čísla ve čtvercích, která sudokopytnatec hnán fyziologickým potřebami poznačil, vyhrávala. V řadě zemí také provozují hazardní hry církevní řády, aniž by se mniši a jeptišky obávali, že skrz „špinavé peníze“ přijdou do pekla. Využití výnosů na veřejný prospěch zkrátka uznávají, ba v zákonech přímo předepisují, všude, kde se sází. Ještě přesněji: všude na světě, s výjimkou diktátorských, totalitárních či bojovně religiózních režimů, exkomunikujících ovšem hazard jako takový.
A mimochodem, ani v Nevadě nezakazují internetové sázení z nějakých bohulibých pohnutek, nýbrž z důvodů zcela prozaických a pragmatických. O co méně lidé prosázejí na internetu, o to víc zbude na místní kasina. A z nich zase světe div se profitují indiáni neboli, abychom byli politicky korektní, původní obyvatelstvo.
tiskový mluvčí Sazky
