Je mi to líto, že pan Václav Vlk st. se dopustil ve svém článku Klause měli uškrtit už v kolébce ze dne 27. února tolika chyb a nepřesností, že může proti sobě obrátit všechna jím použitá přísloví včetně nepřesných citátů z Bible, které bohužel neumí ani uvést správným biblickým odkazem. Co to je prosím Matouš 7? Jak se to v Bibli najde? Ale nebudu hnidopichem. Pojďme k historii v podání pana Vlka. Jestli mě nynější studium historie na FF UK něco naučilo, tak je to snaha o co největší přesnost v jejím popisu.

Pochopitelně události dávné je již nutno popisovat s určitou licencí – poměrně objektivní popis historie mohou poskytnout pamětníci. A protože jsem pamětníkem studia na PF UK v letech normalizace , prohlašuji, že pan Václav Vlk nepíše buď vědomě pravdu, nebo o tomto studiu nic neví. Vím to ale já, který začal studovat právnickou fakultu v říjnu 1968 a studium ukončil v roce 1974. JUDr. E. Wagnerová nemusela projít během studia "prověrkami nařízenými KSČ", jako jsem jimi nemusel projít já a ostatní studenti. Není pravda, že člověk musel před komisemi vyslovit souhlas s tím, že u nás byla kontrarevoluce a "poníženě pokývat, že souhlasí se vstupem spřátelených armád v srpnu 1968. Jinak by nedostudoval". Žádné prověrky mezi studenty na PF UK nebyly. Čistka proběhla mezi učiteli a z fakulty muselo odejít několik studentů, kteří organizovali studentskou stávku. Mezi nimi třeba Bohdan Dvořák, pozdější předseda KAN. Jinak žádné komise, které by prověřovaly studenty, jak tomu tomu bylo po únoru 1948, neexistovaly.

Je pravda, že každý semestr běžela po fakultě fáma, že příští semestr to začne, ale naštěstí nezačalo. Doba byla už jiná a k mým životním štěstím patřilo, že jsem jako syn politického vězně, který se vrátil z kriminálu na podzim 1967, se hlásil na fakultu v období Pražského jara po absolvování vojenské služby. O rok později, již také jako bratr exulanta, bych se na PF určitě nedostal. Pan Vlk však nepíše o přijímacím řízení, ale o prověrkách během studia. Nebyly, žádné nebyly. Nevím, jak bych se zachoval, kdybych si měl studium vykoupit souhlasem se sovětskou okupací, s nesouhlasem s "řáděním kontrarevoluce" apod. Viděl jsem kolem sebe strach kolegů studentů, viděl jsem statečné učitele, kteří se s námi loučili, viděl jsem nestatečné, kteří se káli, a cítil jsem také alkohol z neuvěřitelných primitivů, kteří jako marxističtí kádři nastoupili na místa reformních učitelů ideologických předmětů – vědeckého komunismu, marxistické filosofie a ekonomie. Bylo to jedno z největších ponížení, které jsem zažil. A ještě horší bylo jejich zkoušení – ale to nebyly prověrky, to nebyly dotazy na kontrarevoluci a na souhlas s okupací. Byly to dotazy typu co prohlásil V.I. Lenin, když z Finského nádraží v Petrohradě odjížděl do vyhnanství, a jiné nesmysly.

Není prostě pravda, že stejné čistky jako mezi učiteli probíhaly i mezi studenty, mezi kterými "řádily prověrkové komise", jak píše pan Vlk. A že mezi studenty byl nejhlasitější Leninský svaz mladých? Ani tohle neodpovídá. Ano, několik takových na fakultě bylo, ale brzo zase nebylo, protože i pro normalizátory byli příliš fanatičtí a tuto obskurní leninskou organizaci brzy nahradil SSM, kam začali někteří studenti pomalu a váhavě vstupovat. Pan Vlk takřka systematicky zaměňuje čistky mezi učiteli a čistky v řadách KSČ s domnělými čistkami mezi studenty. Že PF se stala v průběhu normalizace výběrovou politickou vysokou školou je pravda, stejná pravda ale je, že i tak na ní studovalo mnohem více antikomunisticky naladěných studentů než ideově socialisticky přesvědčených. V ročníku nade mnou studoval Marián Čalfa, jeden ze zakladatelů organizace SSM, po převratu v roce 1989 předseda vlády "národního porozumění". Tehdy mnozí z těch studentů, kteří vzdorovali ideologickému tlaku a také strachu, když až do konce studia nevstoupili do SSM, ještě nevěděli, že si šlapou po kariéře v budoucím svobodném a demokratickém Československu a Česku.

Takže studium paní Wagnerové a nepravdivé obvinění z jejího charakterového selhání nemá co dělat s obviněním z velezrady prezidenta V. Klause, jakkoli to pan Vlk ironizuje. Následná pasáž o Švejkovi a konfrontace Haškova legračního psaní s realitou, je již úplně "mimo" paní Wagnerovou (já bych jí její tituly neupíral) a je jen důkazem, že pan Vlk nepochopil, co je geniální satira a co pouhý popis skutečnosti.

A plést si pojmy velezrada a vlastizrada je v posledních dnech módou nebo možná důkazem, jak psát o něčem, čemu nerozumím. Pan Vlk rozebírá hypotézu skutkové podstaty trestného činu vlastizrady, když v případě žaloby na V. Klause jde o "velezradu" podle § 65 odst.2 Ústavy a dle § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o ústavním soudu jako předpisu lex specialis oproti vlastizradě upravené v trestním zákoně jako předpisu lex generalis. Je to rozdíl jako mezi jablkem a hruškou. Kdyby si pan Vlk žalobu přečetl, zjistil by, že její autoři netvrdí, že prezident "rozvracel" republiku, ale že amnestie, respektive jejím aboličním čl. 2 ohrozil, mimo jiné, její demokratický řád. Toto jednání je jen jedním z vícero skutků a dokonce v žalobě nejméně akcentovaným.

Naopak nejvíce akcentovaným psaním pana Vlka je to, nad čím zase mně zůstal rozum stát. Nejen Wagnerová (ale musím se za obviněného považovat také) by měli pod čin vlastizrady podle pana Vlka spadat ti, kteří vystudovali za tuhé normalizace, protože vyslovili souhlas s okupací ČSSR. Toto napsal pan Vlk, který neví nic o tom, že takový souhlas tito "normalizátoři" nevyslovili, a i kdybychom připustili, že ano, pak by to bylo pod nátlakem, kterému pan prezident vystaven nebyl. Právní úkon, ani jiný učiněný pod nátlakem a ve stavu tísně, je neplatný. Když si plete vlastizradu s velezradou – pak se jistě nebude pan Vlk zlobit, když budu kontra argumentovat jeho slovy: "Tvrzení, že amnestie udělená prezidentem na základě pravomoci uvedené v ústavě je rozvracení republiky, takové hovadiny by netvrdili snad ani estébáci, co mě v sedmdesátých letech vyslýchali na Ruzyni". Autoři žaloby nic takového netvrdí, jen přesně citují Ústavu. Rozhodně si nevymýšlí nesmysly (zdráhám se použít slovo hovadiny), ty si vymýšlí pan Vlk. Já si ho jen dovoluji poprosit, aby mi přivedl některé ze svědků, před kterými jak píše, museli všichni vysokoškoláci na UK, pokud chtěli dostudovat, podepsat vyžadovaný souhlas s okupací. A jestliže mi nikoho nepřivede, tak ať mě prosím z číslovky "všichni" příště výslovně vynechá. S uvedením mého jména a příjmení – Milan Hulík do všech nepatří.

A ještě něco. Napsal jsem řadu článků kritických k Václavu Havlovi, k jeho popřevratové činnosti . Dokonce jsem mu svoji kritiku řekl osobně a možná že teprve tehdy jsem si zkazil svoji kariéru, i když jsem o místo ústavního soudce nikdy neusiloval. Jestliže pan Vlk píše, že to, co předvádějí nyní "havlisté", je neomaleným útokem na zbytky demokracie, pak se ptám, co jsou urážející, neomalené a hrubě neslušné výroky Václava Klause o mrtvém Václavu Havlovi a jak se slučují s úctou, kterou mu "navždy" na jeho pohřbu projevil. Pan Vlk cituje latinské přísloví, Bibli, a počíná si místy jako kultivovaný polemik; ovšem jen do chvíle, než začnou lítat šaškové, podvodníci, mašíblové (to nevím, co je), kreatury, zapšklá zloba, orgie nenávisti atd. Něco si z toho vyberu pro sebe. Pan Vlk v tomto výrazivu nejede sám, mezi obránci Václava Klause začíná být běžné a pan Vlk si jistě najde v Novém zákoně Matouš 7/20 verš : "…podle ovoce jejich poznáte je".