K článku pana Vlka Žluto-hnědá košile pana Mináře mám řadu výhrad.

Hlavní jsou tyto:

- Milion chvilek má transparentní účet, na kterém jsou vidět dary přispěvatelů, stejně tak vykazuje náklady na jednotlivé akce. S tím se autor vůbec neobtěžoval, spekuluje, kdože to platí.

- „Desítky milionů“, které to údajně stálo, si pan Vlk vycucal z prstu - nebo pro to má nějaké doklady?

- Stejně tak si lze zjistit vše podstatné o organizaci Milionu chvilek jako takové. Není nutné spekulovat, kdože to všechno organizuje.

- Autobusy apod. si mimopražští účastníci organizovali a platili sami. O zvláštní vlaky požádali České dráhy organizátoři; když jsou zvláštní vlaky na fotbal, proč ne na demonstraci.

- Koordinace a zapojení veřejných služeb typu městská doprava apod. bylo stejné jako u jiných velkých akcí. Stejně tak se doprava uzpůsobuje, policie a zdravotníci asistují u velkých koncertů, sportovních utkání apod. To opět autor jaksi opomněl zmínit.

- Útok na Mináře přes jeho oblečení: ani slovo o jeho názorech a aktivitách, jen přirovnání k hnědokošiláčům. Faul ad hominem.

Celý článek postrádá fakta, obsahuje jen spekulace a manipulace. Dikce je přesně v duchu komunistických článků o máničkách nebo emigrantech. Vím, že je Neviditelný pes názorové médium, jenže to, co pan Vlk napsal, není názor, to je souhrn manipulací a zavádějících tvrzení.

Na té demonstraci na Letné jsem byl. Ne všechny momenty se mi líbily - např. vystoupení ekofanatika Jana Piňose. Ale mohu podat jednoznačné svědectví o účastnících: střední třída, od studentů přes rodiny s dětmi až po důchodce. Lidé ze všech koutů republiky. Chovali se slušně, ohleduplně, nenechali po sobě odpadky. A všechny spojovalo jedno: už mají dost trestně stíhaného premiéra, který si z republiky udělal pobočku svého holdingu, a prezidenta soudně usvědčeného lháře, který republiku táhne do Ruska a Číny. Byli tam lidé, kteří chtějí demokracii a prozápadní orientaci: zítra se mnozí z nich pohádají o zavedení eura nebo adopce dětí homosexuály, ale dnes je spojuje odpor proti babišismu jako režimu. Toho si pan Vlk pohříchu vůbec nevšiml.

Čtu Neviditelného psa od samých počátků. Vždy jsem jej oceňoval jako médium věcné a racionální. Tímhle typem článku se ale posouvá do úplně jiných sfér.