Nekuřáci se nechali zatáhnout do diskuze o kouření v restauracích, přitom o to vůbec nejde

Pan Jakl na těchto stránkách celkem pravidelně obhajuje kouření v restauracích, naposledy zde. Pokud takovou věc obhajuje kuřák, všichni tomu rozumějí. Pokud potom člověk fyzicky závislý na nikotinu při obhajobě něco překroutí a něco zamlčí, je to pochopitelné. Když to ale dělá nekuřák a člověk s takovým obzorem, jako má pan Jakl, je dobré si říct: „Pozor, tady něco nehraje!“ Já osobně si myslím, že pan Jakl slouží coby zvučné jméno nějaké PR agentuře lobbující za tabákový průmysl, ale dokázat to nemohu a je to jenom moje domněnka. Ale myslím si to.

Když nejde o kouření v restauracích a o likvidaci podnikání, o co tedy jde? No přeci o svobodu nemuset čuchat lidi, co smrdí. Až tohle kuřáci pochopí, budou nekuřáci také chápavější. A nebo vám se snad líbí, když jdete do obchoďáku a u vchodu čmoudí a smrdí kuřáci a vy tím prostě musíte projít? Třeba Tesco v Brandýse nad Labem, zajeďte se tam podívat. A nebo mi pan obhájce „svobodného výběru způsobu života“ a kouření odpoví, že mám svobodnou volbu do Tesca nechodit? Tak jinak - jdu po ulici a přede mnou smrdí kuřák. Poradí mi pan obhájce, že mám svobodnou volbu přejít na druhý chodník, a nebo jít dokonce opačným směrem, když tam druhý chodník náhodou není? Na autobusových zastávkách to už zákon zakazuje, ale dělají si z toho něco kuřáci? Mnoho z nich ne, hulí tam klidně dál.

Proč pan Jakl překrucuje fakta, jako že „o zdraví nejde“ (kolik statistik bylo už uděláno, které jednoznačně dokazují, že jde) a nebo že hygienické normy v pohostinství „jsou jen formou upřesnění smlouvy mezi zákazníkem a poskytovatelem“ (jo? a jak to, že jako zákazník nemůžu dostat odpoledne polévku z oběda, když norma nařizuje ji vylít, ale já bych si ji doma klidně dal a nic by mi nebylo; a slyšel ten člověk někdy o křížení tras v místnosti na přípravu jídel? - co jsou to za smlouvy mezi zákazníkem a poskytovatelem?). Proč pan Jakl zamlčuje fakta, že v zemích, kde se domluvili a v restauracích nekouří, ty restaurace ani náhodou nezkrachovaly? ...

O co tedy jde? Až PR agentury pochopí, že by se měly zaměřit na vzdělávání kuřáků a ti by měli být ohleduplnější k těm, kterým to smrdí, odpadnou diskuze o restauracích. Třeba se to pak vyřeší samo a třeba si kuřáci vedle stolu s nekuřáky, natož s dětmi, nezapálí. Třeba taky na oplátku za to, že nekuřáci jsou už teď tak ohleduplní ke kuřákům, když jim dávají svou spoluúčast na zvýšenou cenu za zdravotní péči a nebouří se.

Ale obávám se, že PR agentury a kuřáci nikdy neprocitnou. Demagogicky vedená obhajoba kouření (i v restauracích) spíš kuřákům uškodí, a tak je zjevné, že zákon jednou projde. Stejně jako už zakázal kouření v kancelářích, autobusech, vlacích, nemocnicích, školách... Pravda, všichni si zvykli a nikdo nezkrachoval. Přitom princip „svobodné volby“ by šel uplatnit i zde - mohli jste jet autem, vyřídit problém poštou, přihlásit dítě do školy na druhé straně města či využít nemocnici v jiném městě. Stejně jako u restaurací. Protože kuřáci nejsou ochotní být ohleduplní k nekuřákům, těm druhým nezbývá než legálně bojovat, jak to jde. A je to celé špatně.

Dovětek: Aby bylo jasno, nebrojím pro další zákony, které sešněrovávají náš život. Zakazovat kouření v „nalejvárnách“, nočních barech apod. je blbina. Menší vesnické hospody, kam chodí už takhle pár místních na dvě, zakouřit si a poklábosit, ty to nejspíš opravdu zlikviduje. Ale strkat hlavu do písku před obtěžováním druhých je krátkozraké a nakonec se to vymstí všem.